Emisní povolenky, dražší nafta, plyn a levnější elektřina, Německo schválilo klimatický balíček
Německá vláda ve středu schválila balíček opatření k ochraně klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého, na kterém se už v září domluvily koaliční strany. Série opatření, která vyjde na více než 50 miliard eur, asi 1,3 bilionu korun, do roku 2023, má vést k tomu, že Německo splní svůj klimatický cíl pro rok 2030. Tím je snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
Odborníci a aktivisté považují takzvaný klimatický balíček za nedostatečný.
Kabinet kancléřky Angely Merkelové (CDU) počítá například se zpoplatněním oxidu uhličitého vyprodukovaného v oblastech dopravy a bydlení skrze systém národních emisních povolenek. To by mělo vést k postupnému zvyšování cen benzinu, nafty, zemního plynu i topných olejů.
Německo chce zavést klimatické dluhopisy, vláda by se tím vyhnula deficitu. ‚Laciný trik,‘ zní z opozice
Číst článek
Klesat od roku 2021 naopak budou ceny elektřiny. Už o rok dříve půjdou dolů ceny v dálkové železniční dopravě, kde se má daň z přidané hodnoty snížit z 19 na sedm procent. Zdraží naproti tomu lety startující v Německu.
Balíček, jehož jednotlivá opatření bude postupně schvalovat i parlament, dále počítá se zvýšenou podporou elektromobilů, pro které má být do roku 2030 vybudován milion veřejně přístupných dobíjecích míst, nebo s většími investicemi do zateplení domů a výměny starých topení. Podíl obnovitelných zdrojů energie má stoupnout ze současných 44 na 65 procent.
Velká část odborníků však považuje schválená opatření za nedostatečná. „Klimatický balíček je dokumentem politického zoufalství,“ komentoval ho už dříve Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu, s nímž se radí i Merkelová.
Spolková republika podle institutu s pomocí balíčku své klimatické cíle pro rok 2030 splnit nemůže. Aby to bylo možné, musel by stanovovat výrazně vyšší cenu za tunu oxidu uhličitého, než činí.
Už nyní je jasné, že Německo nesplní ani své emisní cíle pro rok 2020. Berlín původně plánoval, že do příštího roku emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 sníží o 40 procent. Do konce loňského roku ale klesly jen o 30,6 procenta.
Zdaleka nejmenší pokles zaznamenala oblast dopravy (0,6 procenta), následovaná zemědělstvím (18,8 procenta), průmyslem (30,7 procenta), energetikou (33,4 procenta) a oblastí bydlení (44 procent). V dalších oblastech emise klesly o 75 procent.
