Koronavirová krize posílila Merkelovou i celou vládu. Koalice zažívá své znovuzrození, říká odborník

Angela Merkelová stojí v čele Německa už od roku 2005, průzkumy veřejného mínění v posledních třech letech ale naznačovaly určitou únavu z jejího vedení a hledání jejího nástupce se ukázalo jako nevyhnutelné. V době, kdy Německo řeší krizi způsobenou pandemií koronaviru, ale preference kancléřky a šéfky Křesťanskosociální unie opět rostou. V souvislosti s krizí tak Merkelová i celá vládní koalice zažívá obrození, říká odborník Vladimír Handl.

Tento článek je více než rok starý.

Analýza Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Zvýšení podpory Angely Merkelové je podle mě spojené s tím, jak ji známe – má velice racionální, vědecké myšlení, střízlivý a klidný způsob chování, kdy zároveň nezastírá problémy,“ vysvětluje odborník

„Zvýšení podpory Angely Merkelové je podle mě spojené s tím, jak ji známe – má velice racionální, vědecké myšlení, střízlivý a klidný způsob chování, kdy zároveň nezastírá problémy,“ vysvětluje odborník | Zdroj: Reuters

Ať už ze strany médií, nebo politiků z její vlastní partaje byla Angela Merkelová v posledních letech nejednou označena za „lame duck“ – termín, který se v angličtině vžil pro označení politiků, jejichž funkční období se blíží ke konci a kteří po letech strávených ve funkci zažívají určitou vyčerpanost.

‚Zkouška jako nikdy dříve.‘ Merkelová promluvila o koronaviru v televizním projevu, prvním za 14 let

Číst článek

Ukázaly to už poslední parlamentní volby v roce 2017, po kterých staronová kancléřka jen velmi těžce sestavovala novou vládní koalici – po téměř půlročním vyjednávání ji nakonec unie CDU/CSU Angely Merkelové utvořila s dosavadním koaličním partnerem, sociálními demokraty (SPD).

V následujících letech, kdy preference Křesťanskodemokratické unie postupně klesaly, zažila Merkelová několik dalších politických otřesů, které naznačily erozi moci německé kancléřky. Postupné oslabování pozice Angely Merkelové vyvrcholilo v říjnu 2018 prohlášením, že se nebude znovu ucházet o post šéfky CDU, který o pár měsíců později převzala dosavadní sárská premiérka Annegret Krampová-Karrenbauerová.

Poslední průzkumy veřejného mínění ale naznačují, že podpora Merkelové i její CDU roste. Ukazuje to páteční průzkum Politbarometr televize ZDF, podle kterého by CDU/CSU v současnosti volilo 39 procent lidí – to je nejlepší výsledek od parlamentních voleb v roce 2017, kdy strana získala celkem 32,9 procent hlasů. Ještě začátkem letošního března se přitom podpora unie CDU/CSU pohybovala kolem pouhých 26 procent.

Krize způsobená koronavirem tak Merkelové, unii CDU/CSU i celé německé vládě nahnala cenné politické body.

„Koalice, která už v podstatě nikoho nezajímala, potichu se rozpadala a všichni jen trpělivě čekali, až skončí, najednou funguje velice dobře. Všichni její představitelé – nejen Angela Merkelová – mají velkou důvěru lidí,“ říká pro iROZHLAS.cz Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Otevřenost a klid Merkelové

Podle odborníka na německou politiku se tak nyní projevuje „velice zajímavý efekt funkční exekutivy“, ke kterému dohází právě v době krizí. „Jak se uvádí v literatuře: krize je doba exekutivy. Pokud funguje efektivně, věcně a řeší otázky, má vláda podporu,“ vysvětluje Handl.

První případ koronaviru se v Německu potvrdil už na konci ledna, epidemie zde ale nedosáhla takových rozměrů, jako například v Itálii nebo ve Španělsku. Země vsadila hlavně na evidenci kontaktů nemocných, karanténu jednotlivců, ale také mohutné testování obyvatel. V současnosti Německo eviduje denní přírůstky nakažených podobné jako v polovině března, vláda tak postupně uvolňuje opatření zavedená kvůli šíření koronavirové infekce.

Zkoumat kolektivní imunitu začínají vedle Česka i další země. Strategie se různí

Číst článek

„Koalice vystupuje velice věcně, je transparentní a opatření – nejen ochranná, ale i ekonomická – začala připravovat velice rychle. Díky tomu zažívá celá koalice své znovuzrození,“ tvrdí Handl a dodává, že díky krizi se vláda v Německu a její důvěryhodnost dostala „do nové fáze“.

Zásluhu na tom má mimo jiné právě kancléřka, jejíž popularita podle ZDF také výrazně narostla. Na stupnici známek od +5 (nejlepší) do -5 (nejhorší) získala 2,6 – to je jeden z nejlepších výsledků od jejího nástupu do čela vlády v roce 2005.

„Zvýšení podpory Angely Merkelové je podle mě spojené s tím, jak ji známe – má velice racionální, vědecké myšlení, střízlivý a klidný způsob chování, kdy zároveň nezastírá problémy. Řekl bych, že nyní se vyslovuje až poměrně brutálně otevřeně, ale vždy klidným způsobem a s dodatkem, co s tím lze dělat. Snaží se přitom integrovat veřejnost a ukazovat, jak mají lidé postupovat,“ vysvětluje odborník FSV UK.

Merkelová podle něj sbírá body i díky její politice na úrovni Evropské unie, která posledních několik týdnů řeší možnosti oživení unijních ekonomik ochromených pandemií. Zatímco země jako Španělsko nebo Itálie prosazovaly vypsání společných dluhopisů, Německo společně s Nizozemskem o společném sdílení dluhu nechtějí ani slyšet. Merkelová nicméně prokázala ochotu ke kompromisu, když minulý týden prohlásila, že je Německo připraveno zvýšit svůj příspěvek do unijního rozpočtu.

„To, že nabízí pomoc jinou formou, v německé společnosti zní dobře. Je tedy několik důvodů, proč se změnil pohled na vládu, roli státu a zejména roli Angely Merkelové – je to právě díky jejímu stylu, schopnostem a důvěryhodnosti,“ míní Handl.

Obdiv ze světa

Jak upozorňuje německá televize Deutsche Welle, schopností Angely Merkelové při zvládání koronavirové krize si všímají také v zahraničí. „Merkelová se dostává do popředí jako lídr, který dokáže přimět lidi, aby danou situaci chápali, a snaží se jim to vysvětlit,“ říká pro DW Amichai Stein, diplomatický korespondent izraelské veřejné televizní stanice KAN.

Hoteliéři, řidiči autobusů i muslimská náboženská obec. Německo dá do ekonomiky stovky miliard eur

Číst článek

Podobně vládnutí německé kancléřky komentují také americká média, která případ Německa srovnávají se situací ve Spojených státech.

Prezident Donald Trump by se od Merkelové mohl učit, jak v době mimořádných okolností vést národ, píše například analytik televize CNN Frederik Pleitgen. Obzvláště kancléřčiny rozvážné projevy podle něj kontrastují s Trumpovými ostrými brífinky, které každý den pořádá a které vyvolávají bouřlivé reakce na trzích i obavy zdravotních expertů.

Pleitgen přitom připomíná jeden z nezvykle emotivních projevů kancléřky, který pomohl sjednotit Němce, aby se postavili za postup vlády. „Kolik milovaných ztratíme, jak vysoká cena bude?… Je v našich rukách, jak ovlivníme výsledek této krize. Jsem přesvědčená, že se dokážeme chovat zodpovědně, abychom životy chránili,“ uvedla Merkelová 18. března, kdy krize v Německu vrcholila.

Otázka nástupnictví

Pandemie koronaviru se odráží také na jedné z nejčastějších otázek, které se v Německu v posledních letech řeší – kdo Merkelovou na kancléřském postu v budoucnu nahradí. Jako o možné nástupkyni se ještě začátkem roku hovořilo o dosavadní šéfce CDU Annegret Krampové-Karrenbauerové, která se ale kvůli nedostatku autority ve straně v únoru rozhodla dát své předsednictví k dispozici.

Nové vedení si Křesťanskodemokratická unie měla vybrat na sjezdu plánovaném na 25. dubna, kvůli koronaviru se ale strana rozhodla volbu odložit. Nový termín zatím jasný není, podle Krampové-Karrenbauerové se vzhledem k epidemiologické situaci nepodaří sjezd svolat dřív než začátkem prosince, kdy se uskuteční pravidelný stranický kongres ve Stuttgartu.

‚Vláda ví, kde žijete.‘ Ruští novináři upozorňující na problémy v dobách epidemie čelí zastrašování

Číst článek

S propuknutím koronavirové krize nicméně volba nového vedení CDU ustoupila do pozadí, do centra vnitrostranických debat se naopak dostává otázka, kdo by byl vhodný jako příští německý kancléř, podotýká Handl. Parlamentní volby se mají uskutečnit už příští rok a Merkelová už dala jasně najevo, že o post v čele spolkové vlády znovu usilovat nebude.

„Nedebatuje se tolik o CDU, to není priorita, v kontextu kancléřství se ale hovoří o dvou aktérech,“ říká odborník. Prvním z nich je ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, který má podporu ministra zdravotnictví Jense Spahna. Druhý je pak bavorský premiér Markus Söder ze sesterské Křesťanskosociální unie (CSU), která může jako kandidáta na kancléře navrhnout vlastní osobnost.

Právě Söder se přitom těší velké popularitě – průzkum Bayerntrend z počátku dubna ukázal, že jeho práci oceňuje 94 procent tamních obyvatel.

„Je zjevné, že to jsou tito dva, kteří jsou na špici vnitropolitické debaty o kompetenci lidí schopných převzít kancléřství. Jde přitom o dva různé typy. V případě Södera je to typ vůdcovský, který řešení prosazuje velice důrazně a rychle. Laschet je naopak typ konsenzuální, který usiluje o integraci různých názorů,“ popisuje Handl.

Odborník Univerzity Karlovy zároveň dodává, že s propuknutím koronavirové krize došlo také ke značnému poklesu preferencí Zelených. Ti měli ještě na začátku roku podporu kolem 23 procent, podle aktuálního Politbarometeru ale spadli na 18. „Debata i dosavadní konstelace se změnila a uvidíme, co to bude znamenat pro další vývoj,“ uzavírá.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme