Němečtí zemědělci bojují proti levným potravinám. Problém řeší už i Merkelová

Maso stojí v Německu stále méně. Zatímco pro zákazníky to je dobrá zpráva, zemědělci a ochránci životního prostředí naopak proti nízkým cenám brojí. Na začátku tohoto týdne se na setkání s obchodníky a ochránci spotřebitelů věcí musela zabývat dokonce i kancléřka Angela Merkelová.

Svět ve 20 minutách Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Maso (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Všímá si toho server německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle. „Když spolu o cenách vyjednávají zemědělci a obchodníci, je to jako boj Davida s Goliášem,“ povzdechla si v jednom rozhovoru také spolková ministryně zemědělství Julia Klöcknerová z Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Ministerstvo chce udělat přítrž velkým lánům, podle satelitů se na nich pěstuje polovina pšenice či řepky

Číst článek

Politička se musela v minulých měsících zabývat řadou protestů zemědělců, kterým vadí nové regulace na ochranu životního prostředí a právě i nízké ceny masa a jiných potravin.

Problém levných potravin přitom v Německu není nic nového. Zemědělci si na nevyrovnaný poměr nákladů a prodejních cen například u mléčných produktů stěžovali už v minulosti.

Ministryně Klöcknerová se chce proto zasadit o rychlé zavedení nové evropské směrnice o nekalých obchodních praktikách do německého práva. To by mohlo nepřiměřený tlak obchodníků na ceny snížit a stejně tak omezit praxi dumpingových cen. Proti tomu se ale obchodníci brání.

Pondělní jednání za přítomnosti Merkelové se zabývalo otázkou, jak v Německu docílit přiměřené ceny za kvalitní potraviny. V jádru celého problému je podle Deutsche Welle fakt, že 85 procent německého trhu ovládají čtyři velké obchodní řetězce.

A například u masa tvoří více než dvě třetiny jejich nabídky zboží označené jako „zlevněné“, což tlak na cenu dál zesiluje. Samotní Němci každopádně mají o levné maso zájem.

Tržby německých zpracovatelů masa tak v roce 2018 dosáhly výše necelých 27 miliard eur. Výsledkem jsou ale na druhé straně nejen nízké platy zaměstnanců jatek a chovatelských stanic, ale třeba také neutěšené podmínky, ve kterých jsou zvířata chována a porážena.

Obliba masa u Němců má kromě ceny také historické kořeny. Především v bídě poválečného Německa byla vydatná pečeně symbolem rostoucího blahobytu. A zdá se, že chuť na masné výrobky i přes nástup veganských trendů u Němců neklesá ani 70 let po válce.

Zemědělci pod tlakem

Podle statistických údajů bylo v první polovině minulého roku na německých jatkách poraženo skoro 30 milionů zvířat. Ve světovém srovnání patří v tomto ohledu Spolkové republice první místo. Němci si na levné ceny diskontních řetězců zkrátka zvykli a za potraviny vydávají v průměru méně než zákazníci jinde. A zvlášť v minulých letech ceny potravin v Německu dál klesaly.

Přesto existují podniky a producenti, kteří svůj obchodní model staví jinak. „Dobří řezníci opravdu existují“ je slogan, kterým svou berlínskou prodejnu na internetu propaguje Jörg Erchinger. Podnikatel prodává maso bez aditiv a zvýrazňovačů chuti a spolupracuje s lokálními zemědělci, kteří zvířata chovají v odpovídajících podmínkách. Sám Erchinger  to prý osobně kontroluje. Vysoké standardy ale na druhou stranu znamenají vyšší cenu.

„Kilo kuřete do polévky u mě stojí mezi 15 a 16 eury. V diskontním obchodě je k dostání za necelá tři eura,“ vysvětluje Erchinger, do jehož prodejny zavítá jen specifický a omezený okruh zákazníků. Jde o lidi, kteří preferují kvalitní potraviny a mají dostatek peněz.

Podle Erchingerových slov ale spolková vláda podnikatele podobné jemu samotnému dostatečně nepodporuje. „Lobby masného průmyslu je tak silné, že politici raději prosazují zájmy velkoproducentů než malých podniků,“ myslí si Erchinger.

Půda není kontaminovaná jen pesticidy. Projekt české univerzity zkoumá škodlivé látky v potravinách

Číst článek

Podobně to vidí také Klaus Gerlach z Cechu berlínských řezníků. Ten uvádí také další důvody, proč malí lokální zpracovatelé pokrývají pouze malý segment trhu. „Lidé jsou ochotní připlatit si za kvalitní maso už jen kvůli slavnostním příležitostem. V mnoha domácnostech se už také pravidelně nevaří,“ stěžuje si Gerlach.

Také on upozorňuje na stále agresivnější cenovou politiku diskontních řetězců. Jejich tlaku podle něj v první řadě podléhají právě malí producenti.  

Další problém vidí v logistice a umístění malých prodejen. „Malí řezníci nemohou zákazníkům ve velkých městech nabídnout parkovací místa tak, jako to dělají velké prodejny. To znamená horší podmínky pro zásobování i zákazníky,“ dodává Klaus Gerlach. A to vše je také důvod, proč klesá počet členů řeznického cechu – ještě před několika lety jich byla stovka, teď je to pouhá dvacítka řezníků.

Vyřeší to směrnice?

Kancléřka Merkelová na pondělním setkání s obchodníky a potravináři odmítla myšlenku na stanovení minimálních cen některých produktů. Jak Deutsche Welle informuje, zasedání se zúčastnila také ministryně zemědělství Klöcknerová a ministr hospodářství Peter Altmaier.

Jak Merkelová, tak i Klöcknerová se shodly na tom, že obchodní řetězce při cenotvorbě nesou velkou odpovědnost. V souvislosti s „cenovou válkou“ v mnohých supermarketech kancléřka vyzvala obchodníky, aby zemědělcům vytvářely férové podmínky. „Máme společný zájem na tom, aby německé obchody byly zásobované regionálními produkty,“ prohlásila Merkelová.

Upozornila také na rostoucí citlivost společnosti vůči kvalitě a ochraně životního prostředí. Regulace v těchto oblastech jsou podle ní správné a smysluplné, ale samozřejmě také něco stojí. Otázkou nicméně zůstává, jestli výrobci potravin pod tíhou těchto opatření mohou přežít.

Německá vláda zvýšila odhad letošního růstu HDP o desetinu na 1,1 procenta

Číst článek

Merkelová také zdůraznila, že novou evropskou směrnici o nekalých obchodních praktikách Německo implementuje nejpozději letos, a nikoliv až v roce 2021, jak se původně uvažovalo. Nová pravidla mají pomocí finančních postihů zabránit praxi, kdy obchodníci vytvářely na ceny od dodavatelů nepřiměřený tlak.

Férové vyjednávací podmínky požaduje také německý svaz na ochranu spotřebitelů. Jeho ředitel Klaus Müller se nechal slyšet, že cenový tlak obchodníků na úkor ochrany zvířat a životního prostředí není v zájmu spotřebitelů. „Mnozí zákazníci si přejí vysoké standardy například u chovu zvířat a jsou připraveni si za to připlatit,“ prohlásil Müller.

V současnosti jde podle něj jen stěží rozpoznat kvalitu výrobků, a už vůbec prý není dobrým vodítkem cena. Za nutné proto považuje zlepšení podmínek chovu zvířat, omezení klamavé reklamy a vytvoření závazného systému na rozpoznávání kvality potravin. A ministryně zemědělství Klöcknerová po setkání s Merkelovou přislíbila, že Německo je na počátku změn, které za jejího působení budou pokračovat.

Jakub Rerich Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme