Německá ministryně obrany se ocitla pod palbou kritiků. Vyčítají jí přístup k Ukrajině i vedení resortu
Německo má, stejně jako Česko, poměrně novou spolkovou vládu, která je u moci sotva čtyři měsíce. A zatímco někteří ministři se v nové funkci našli, jiní přecházejí od jednoho skandálu ke druhému. Špatnou pověst si už stihla získat ministryně obrany Christine Lambrechtová z SPD a opozice začíná volat po jejím konci.
Už její nástup do úřadu byl překvapením, protože v parlamentních volbách nekandidovala a mluvila o odchodu z politiky.
Analytička: Němci nechtěli, aby jejich zbraně stály proti ruským. Byla to pro ně těžká volba
Číst článek
O obranu se navíc sociální demokratka profesně nezajímala - předtím řídila ministerstvo spravedlnosti. Do nového resortu si odtamtud přivedla svůj vlastní okruh lidí, zatímco dlouholeté úředníky bez vysvětlení propustila.
Nesouhlas s tímto postupem se odrazil i do podoby jejího nástupu do funkce: zatímco na jiných resortech dosluhující ministři symbolicky vystoupili se svým nástupcem, Annegret Krampová-Karrenbauerová se s Lambrechtovou odmítla setkat.
5000 přileb
Největší kontroverze ale přišly s válkou na Ukrajině. Ohrožená země už předem žádala o dodávky zbraní, Lambrechtová jí tehdy nabídla jen 5000 přileb.
Po ruském útoku se německý přístup k vývozu zbraní změnil a Bundeswehr daroval Kyjevu například protitankové nebo protiletadlové střely. Teď ale ministryně tvrdí, že Německo patří mezi trojici největších dodavatelů materiálu - její čísla ale začal okamžitě rozporovat Kyjev, podle kterého se dají vyvrátit i jen z volně dostupných údajů.
Ukrajina donedávna marně čekala na seznam nabízených věcí, který měla Lambrechtová dávno připravený. Podle informací deníku Welt se o jeho existenci dozvěděla náhodou - jen díky tomu, že se na něj bratr kyjevského starosty Vladimir Kličko při návštěvě Berlína výslovně optal.
Manikúra a nákupy
Veřejnému obrazu ministryně nepomáhá ani zjištění deníku Tagesspiegel, podle něhož si šéfka obrany pouhý den po začátku invaze nechala část dopoledne volnou, aby zašla na manikúru a na nákup do luxusního obchodního domu. Tuto informaci podle agentury DPA nikdo z ministerstva nezpochybňuje.
Německo v reakci na ‚Putinovu válku‘ mění bezpečnostní politiku. ‚Zásadní zlom,‘ říká expert
Číst článek
Podle německé ústavy je přitom Lambrechtová i vrchní velitelkou ozbrojených sil - a její jednání si může část veřejnosti vyložit trochu nepatřičně.
S prací ministryně obrany je podle průzkumu institutu Allensbach spokojených jen 16 procent lidí, zatím ale není jasné, jestli z toho vláda vyvodí i personální důsledky. Magazín Focus si nicméně všiml detailu, který naznačuje její možný konec.
Kritika z opozice
Německo ještě letos navýší výdaje na obranu a resortu vyhradí 100 miliard eur, tedy v přepočtu skoro 2,5 bilionu korun navíc. O jejich investování by měla logicky rozhodovat ministryně - kancléř Olaf Scholz (SPD) to ale chce udělat sám.
Lambrechtovou totiž začíná kritizovat i opoziční unie CDU/CSU, bez které se hlasování o těchto výdajích neobejde. A taky vedení parlamentního obranného výboru naznačuje, že se současnou šéfkou resortu není spokojené.
Šéfka sociálních demokratů Saskia Eskenová si celou kauzu vykládá tím, že opozice prý nedokáže snést ženy ve vysokých funkcích a snaží se je v uvozovkách sestřelit. Zástupci CDU/CSU to ale odmítají - obranu ostatně i za jejich vlády řídily ženy: nejdřív současná šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a pak již zmíněná Annegret Krampová-Karrenbauerová.
Konzervativci ostatně jednu současnou ministryni vysloveně chválí a místopředsedkyně jejich poslaneckého klubu Andrea Lindholzová vzkazuje, že jedna osobnost v posledních týdnech politicky dozrála. Řeč je o šéfce diplomacie Annaleně Baerbockové, které se začíná řadit mezi nejoblíbenější politiky v zemi a s její prací jsou vedle Němců spokojení i sami diplomaté.
Resort z nouze
Trochu jiné je to u vojáků Bundeswehru - jejich současná velitelka ostatně do resortu přišla bez větší průpravy. Podle deníku Die Welt na ni ministerstvo obrany víceméně zbylo.
Historik Rákosník: Putin se Západem obchodoval, aby s ním mohl válčit. Nikdy se tím zvlášť netajil
Číst článek
Kancléř Scholz jednak musel splnit svůj předvolební slib a do vlády posadit stejný počet mužů i žen - Liberálové tento poměr nerespektovali, protože ze čtyř postů dali tři mužům, a sociální demokraté to museli vyvážit. SPD sice měla jasného kandidáta na resort obrany - Lars Klingbeil dovedl stranu jako volební manažer k vítězství a k armádě má dlouhodobě blízko. Nakonec ale využil možnosti stát se společně s Eskenovou šéfem sociálních demokratů.
Sama Lambrechtová měla spíš zájem o ministerstvo vnitra, ale Scholz ji potřeboval jinde. Na vnitro totiž dosadil regionální političku Nancy Faeserovou, která se měla ve funkci ideálně vyprofilovat a čistě teoreticky by díky tomu mohla uspět v příštích zemských volbách v Hesensku.
Faeserová po nástupu na vnitro mluvila hlavně o posílení boje s pravicovým extremismem, kterému se dlouhá léta systematicky věnuje. Ministryně vnitra je ale naráz uprostřed uprchlické krize a taky její resort čelí kritice za špatně odváděnou práci. Už ve zmíněném průzkumu pro Allensbach to ostatně ani pro Faeserovou nevypadá dobře - spokojených je s ní jen 17 procent lidí. Na rozdíl od Lambrechtové s ní ale nejsou spojené žádné větší skandály.
