Německo možná znovu otevře vraždu prokurátora Bubacka z roku 1977
Nechvalně proslulá vražda spolkového generálního prokurátora Siegfieda Bubacka z roku 1977, se možná začne v Německu znovu prošetřovat. Ve světle nových důkazů to požaduje řada předních německých politiků. Podle nově zveřejněných výpovědí se dokonce nedá vyloučit, že došlo k justičnímu omylu. Znovu se taky rozhořela debata o případné prezidentské milosti pro Christiana Klara, který se na vraždě Bubacka měl podílet.
Týdeník Der Spiegel přinesl informaci, že generálního prokurátora a další dvě osoby, které s ním seděly v autě, zastřelil před třiceti lety Stefan Wisniewski. Tento bývalý člen Frakce Rudé armády přitom podle dosavadních poznatků neměl být do vražd zapletený.
Naopak další ex-terorista Knut Folkerts byl za podíl na atentátu odsouzen k dvojnásobnému doživotnímu žaláři. Podle Spiegelu měl ale Spolkový kriminální úřad už v roce 1990 důkazy o tom, že se Folkerts osudného dne vůbec nezdržoval na území Německa.
V jeho případě by ale nešlo o klasický justiční omyl, protože se dotyčný podílel i na dalších akcích RAF. Bariéru mlčení prolomil po letech další někdejší člen levicové teroristické organizace Peter-Jürgen Boock.
Jeho výpověď ulehčila taky Christianu Klarovi, který teď čeká, zda mu prezident Horst Köhler udělí milost. To podpořil syn zavražděného prokurátora Michael Buback. Další příbuzní obětí jsou ale kategoricky proti.
Omilostňování bývalých teroristů z RAF má u německých prezidentů "tradici." Richard von Weizsäcker, Roman Herzog a Johannes Rau omilostnili celkem šest zabijáků Frakce Rudé armády.