‚Stydím se za to, co vaší zemi Němci udělali.‘ Heiko Maas požádal Poláky o odpuštění za nacistické zločiny

O odpuštění za zločiny, které spáchali nacisté za druhé světové války v Polsku, ve čtvrtek Poláky požádal německý ministr zahraničí Heiko Maas. U příležitosti 75. výročí vypuknutí povstání proti německé okupaci se ve Varšavě konala řada pietních akcí, kterých se zúčastnili nejvyšší představitelé Polska včetně prezidenta Andrzeje Dudy a premiéra Mateusze Morawieckého, informovala agentura PAP.

Aktualizováno Varšava (Aktualizováno: 18:26 1. 8. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Heiko Maas požádal Poláky o odpuštění za nacistické zločiny | Foto: Kay Nietfeld | Zdroj: ČTK

„Stydím se za to, co vaší zemi Němci udělali. A stydím se za to, že se o této vině po válce příliš dlouho mlčelo,“ řekl německý ministr zahraničí v projevu předneseném v Muzeu Varšavského povstání. Varšavu podle něj nacisté zničili, ale nezlomili. Heiko Maas navrhl, aby památník polským obětem druhé světové války vznikl také přímo v Berlíně. „Už je načase,“ zdůraznil. Památník by podle něj mohl přispět k usmíření.

100 tisíc Poláků a 20 tisíc Ukrajinců. Opuštěné kříže a kostely připomínají na Ukrajině 2. světovou válku

Číst článek

V Berlíně již stojí několik pomníků různým skupinám obětí nacistické hrůzovlády. Nejznámější je památník zavražděným Židům u Braniborské brány, nedaleko Říšského sněmu ale stojí například i pomník obětem romského holokaustu či pomník obětem nacistů z řad homosexuálů.

Německý ministr ve čtvrtek dopoledne položil také se svým polským kolegou Jackem Czaputowiczem věnec u památníku obětem Varšavského povstání ve čtvrti Wola. Později se oba ministři sešli ještě s polskou a německou mládeží.

Heiko Maas je nejvýše postaveným německým hostem při vzpomínkové akci k povstání od roku 2004, kdy Varšavu u příležitosti 60. výročí navštívil tehdejší kancléř Gerhard Schröder.

Německé velvyslanectví ve čtvrtek na znamení „smutku a studu“ spustilo vlajky před svým sídlem ve Varšavě na půl žerdi.

Vděčnost povstalcům

Výročí povstání si připomněli také vrcholní polští politici. Prezident Duda u památníku obětí masakru ve čtvrti Wola připomněl, že se o povstání z roku 1944 „v období Polské lidové republiky nemluvilo“. Více než 50 000 civilistů, které nacisté ve Wole povraždili, si ale podle něj zaslouží, aby se na ně vzpomínalo.

Premiér Mateusz Morawiecki k výročí řekl, že Poláci povstalcům z Varšavy nedluží jen vzpomínku, ale i vděčnost. „Nebylo by svobodného Polska bez boje proti bestii, proti německé bestii, bestii, která zaťala své drápy do Varšavy, zaťala drápy do Polska,“ řekl premiér.

Přesně v 17.00 SELČ sirény a kostelní zvony připomněly hodinu, kdy se povstalci před 75 lety chopili zbraní a kdy povstání začalo. „Varšava stanula bez hnutí, obyvatelé hlavního města se zastavili, aby zavzpomínali a vzdali čest hrdinům povstání. Na ulicích se zastavila auta, autobusy i tramvaje,“ popsala televize TVN 24 na svém webu okamžik, kterým vyvrcholily oslavy výročí. Varšavské povstání označila agentura AP za největší jednorázový akt odboje v nacisty okupované Evropě.

‚Táhněte do Německa!‘ Přečtěte si životní příběh sudetského Němce z antifašistické rodiny

Číst článek

Maria Mostowská byla mladá zdravotní sestra, když 1. srpna 1944 povstání propuklo. I po 75 letech si stále živě vzpomíná, jak ji němečtí vojáci postavili ke zdi a namířili na ni kulomet. Zavzpomínala i na to, jak rychle se nemocnice naplnila zraněnými bojovníky a civilisty a jak nacisté zničili hlavní město. „Pracovali jsme nepřetržitě, ošetřovali jsme raněné, nezanechali jsme operací,“ řekla Mostowská agentuře AP.

Do povstání proti německé okupaci se ve Varšavě zapojilo 400 tisíc až 450 tisíc lidí vedených odbojovou Zemskou armádou (Armia Krajowa). Mnoho šancí na úspěch povstalci neměli vzhledem k tomu, že byli na rozdíl od okupantů špatně vyzbrojení. Měli asi jen 2500 pistolí, 1475 pušek, 420 samopalů a 94 lehkých a 20 těžkých kulometů. Navíc se jim nedostalo očekávané pomoci od Rudé armády, třebaže ta se již nacházela u Varšavy.

Akce odporu tak skončila pro Poláky tragicky. Po 63 dnech byla potlačena a během bojů v ulicích města a při německých náletech přišlo o život kolem 20 tisíc povstalců a 180 tisíc civilistů. Půl milionu Varšavanů muselo opustit své domovy. Okupanti poté zbytek velkoměsta prakticky srovnali se zemí.

Podle varšavské radnice žije v Polsku a v zahraničí ještě asi 1800 někdejších povstalců, ale řady těchto devadesátníků se tenčí skoro každý týden, poznamenal list Gazeta Wyborcza.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme