Německý kancléř Scholz se zapojí do hledání smíru mezi Ruskem a Ukrajinou. Doteď byl spíše v pozadí
Do hledání smíru mezi Ruskem a Ukrajinou se aktivněji zapojí také Německo. Spolkový kancléř Olaf Scholz se dlouho držel stranou a za Evropu jednal hlavně francouzský prezident Emmanuel Macron. Teď ale Berlín přebírá iniciativu.
Scholz má příští týden domluvenou schůzku v Bílém domě, kde ho přijme prezident Joe Biden. Následně ale hodlá nečekaně vyrazit i na Ukrajinu a potom do Ruska, aby napřímo mluvil i s Vladimirem Putinem. Kreml nově oznámil, že to bude v půlce února.
Zatímco s Bidenem už se osobně setkal, s Putinem zatím mluvil jenom po telefonu, naposledy teprve v prosinci. Za spolkovou vládu mezitím aktivně jedná spíše ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Opoziční unie CDU/CSU už ale opakovaně vzkázala, že by se do řešení měl vložit i samotný kancléř.
Vstřícnost k Rusku a omezená pomoc Ukrajině. Německo čelí místy přehnané, ale i pochopitelné kritice
Číst článek
To si myslí i veřejnost. Na sociálních sítích kolují virální vtipy, kde se lidé ptají, jestli se Scholz před světem neschovává. Souběžně s tím mu také rychle padá popularita.
Teprve ve středu kancléř vystoupil v televizi ZDF a prohlásil, že se do vyjednávání zapojí osobně. Německo tak stále doufá, že se celý spor vyřeší diplomaticky.
Berlín zároveň trvá i na stanovisku, že na Ukrajinu nehodlá dodávat zbraně. Stanice ARD provedla velký průzkum, podle kterého většina lidí se spolkovou vládou naprosto souhlasí. Dodávky zbraní prý podporuje jen pětina Němců, zatímco ostatní jsou zásadně proti.
Němci nejsou jednotní ani v názoru na případné sankce, které by Rusku za vpád na Ukrajinu hrozily. Hospodářská omezení schvaluje pouhých 43 procent lidí.
Studie Deutsche Bank trend se zaměřila i na názor na plynovod Nord Stream 2, kterému by podle spolkové vlády teoreticky mohl hrozit konec. Naprostá většina Němců s tím nesouhlasí a projektu by dala zelenou bez ohledu na to, co se děje ve světě. Pouze 29 procent by uvítalo, kdyby se od Nord Streamu upustilo.
Názory spolkové vlády tak víceméně odráží většinové postoje společnosti. Přestože spojenci, ať už Spojené státy nebo Francie, mají prakticky na všechny tyto otázky úplně opačný názor.
