Krajní pravice v Německu letos svolala 110 pochodů a protestů. Jejich počet prudce vzrostl oproti loňsku

V Německu letos prudce vzrostl počet pochodů a demonstrací organizovaných krajní pravicí. Z odpovědi spolkového ministerstva vnitra na parlamentní žádost postkomunistické Levice vyplývá, že se v první polovině letošního roku uskutečnilo 110 takových akcí pravicových extremistů, zatímco ve stejném období loňského roku jich ministerstvo zaznamenalo 35.

Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německá policie (ilustrační foto)

Německá policie (ilustrační foto) | Foto: Julien Becker / imago stock&people | Zdroj: ČTK

Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová opakovaně označuje krajní pravici za největší hrozbou pro demokracii a bezpečnost v Německu.

Častými organizátory pochodů a demonstrací jsou neonacistické hnutí Freie Sachsen a krajně pravicová strana Der Dritte Weg (Třetí cesta).

Alternativa pro Německo posiluje. Přihlíží tomu ‚jejich člověk‘ Klaus, voličům nevadí posun do extrému

Číst článek

Hnutí Freie Sachsen, které saská tajná služba označuje za pravicově extremistické, vyvolalo již v roce 2021 pobouření napříč německou politickou scénou za to, že kvůli nesouhlasu s protipandemickými opatřeními spoluorganizovalo po setmění pochod s loučemi k domu saské ministryně sociálních věcí Petry Köppingové. Tehdejší kancléřka Angela Merkelová to označila za útok na demokracii.

Zatímco počty pochodů letos výrazně vzrostly, počty krajně pravicových koncertů jsou o něco nižší. Za prvních šest měsíců letošního roku se jich uskutečnilo 71, loni jich za toto období bylo 89.

‚Nebezpečí pro demokracii‘

Spolková ministryně vnitra Faeserová a také Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka, v pravidelných výročních zprávách označují pravicový extremismus za největší nebezpečí pro německou demokracii.

Alternativa pro Německo nesmí do voleb v Brémách, rozhádaná pobočka dodala dvě kandidátky

Číst článek

Počet přívrženců extrémní pravice se loni meziročně zvýšil takřka o 6000 na 38 800 lidí, což BfV zdůvodnila tím, že do výčtu poprvé zahrnula členy populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Tu kontrarozvědka sleduje kvůli podezření z pravicového extremismu, taková obvinění ale strana odmítá.

AfD je nyní v průzkumech veřejného mínění na vrcholu popularity, hlas by jí dalo okolo 21 procent, což z ní po opoziční konzervativní unii CDU/CSU činí druhou největší politickou sílu.

Zastoupení má AfD ve Spolkovém sněmu a s výjimkou Šlesvicka-Holštýnska a Brém také ve všech zemských parlamentech. Ve spolkové zemi Durynsko by podle průzkumů mohla strana v nadcházejícím roce dokonce vyhrát regionální volby, má zde podporu asi 33 procent.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme