Německo pokračuje ve vyšetřování útoku v Afghánistánu
Německo nadále vyšetřuje okolnosti náletu spojeneckých sil na cisterny, k němuž došlo loni v září v afghánském Kunduzu. Při něm tehdy zemřeli nejen příslušníci radikálního hnutí Táliban, ale i řada civilistů. Celkem 142 obětí. Mnozí proto pozorně sledovali výpověď plukovníka Georga Kleina, který útok nařídil.
Před vyšetřovacím výborem německého Spolkového sněmu se přihlásil k plné odpovědnosti za útok. Označil ho sice za ,přiměřený' a ,v souladu s předpisy', ale vyslovil nad jeho oběťmi politování. V souvislosti s útokem nyní v Německu probíhá debata, jaký je vlastně mandát německé armády v Afghánistánu.
"Klein před výborem vypovídal pět hodin. Z větší části se ale jedná o problém jeho nadřízených a německé politické scény, která se k celému problému vyslovila neadekvátně. Plukovník Klein utrpěl pocitovou porážku, protože Německo nemá v Afghánistánu vlastní letectvo. Proto musí kooperovat s americkým letectvem. To potřebuje nějaký čas a nějaký styl komunikace a ta komunikace se podle všeho nepovedla," říká spolupracovník Českého rozhlasu v Berlíně Jaroslav Šonka, který slyšení ve Spolkovém sněmu sledoval.
O německém vyšetřování náletu v Afghánistánu a dopadu události na Německo mluvil na Rádiu Česko spolupracovník Českého rozhlasu v Berlíně Jaroslav Šonka, který slyšení ve Spolkovém sněmu sledoval.
"Dále je třeba říci, že ty cisterny byly uneseny Talibanem a je jeho strategií k takovým ukradeným cisternám zvát civilní obyvatelstvo. Darem benzínu si je nakloní a zároveň tím varují koaliční síly, že by v případě jejich zásahu mohly být civilní oběti. Takže je zde určitý rozpor a v něm uvízl plukovník Klein," pokračuje Šonka.
"Plukovník Klein určitě nebude potrestán, protože za takové rozhodnutí, pod tlakem, pod jakým byl, se trest vyslovit nedá," domnívá se spolupracovník Českého rozhlasu v Berlíně Jaroslav Šonka.
Nálet má politické dozvuky
Kvůli útoku v Kundúzu musel odstoupit tehdejší ministra obrany Franz Josef Jung i generální inspektor armády Wolfgang Schneiderhahn.
Koncem ledna slíbili Němci poslat do Afghánistánu 500 čerstvých posil. A ohlásili změnu taktiky. S tím souzní i překvapivé prohlášení ministra zahraničí Guida. Ten naznačil, že nasazení německých vojáků v Afghánistánu přestává být čistě humanitární misí.
"Intenzita ozbrojených střetů s povstalci a jejich vojenskými organizacemi nás vede k tomu, abychom přehodnotili nasazení ISAF na severu země a kvalifikovali tamní situaci jako ozbrojený konflikt ve smyslu mezinárodního humanitárního práva," uvedl německý ministr zahraničí.
Opozice ale zareagovala velmi ostře. Předseda sociálně-demokratické frakce ve Spolkovém sněmu Frank-Walter Steinmeier prohlásil:
"Zda jde o ozbrojený konflikt, to je otázka čistě právní povahy. A není věcí spolkové vlády ji řešit."
"Osobně si myslím, že nejde o pozici práva, ale o pozici veřejnosti. Na veřejnosti se již delší dobu hovoří o tom, zda jde o ozbrojený konflikt." dodává spolupracovník Českého rozhlasu v Berlíně Jaroslav Šonka.
Jde o ozbrojený konflikt?
Právě v Německu je totiž tato definice velmi významná a citlivá. Nasazení Bundeswehru v zahraničí je upraveno několika ustanoveními. Jde jednak o 24. článek Ústavy, který umožňuje, aby Bundeswehr byl nasazen v případě, že ohrožena není přímo Spolková republika Německo, ale napadení hrozí nějakému jejímu smluvnímu partnerovi.
Jde o systém kolektivní bezpečnosti, kdy SRN plní své závazky vyplývající z jejího členství v mezinárodních organizacích, počínaje OSN, přes NATO , EU a OBSE konče. Pokud je ale Bundeswehr nasazen jako ozbrojená síla, je třeba, aby takovéto nasazení schválil Spolkový sněm.
