Němci reagují na celosvětové protesty. Opoziční strany chtějí měnit ústavu kvůli zmínce o rase

Němečtí zákonodárci uvažují o přepsání pasáže ústavy, ve které se explicitně objevuje slovo rasa. Iniciativu vyvinula strana Zelených, ke které se přidalo několik dalších parlamentních stran. Ty se nyní přiklání k tomu, aby slovo z ústavy zmizelo. Důvodem diskusí je celosvětové pozdvižení, které vyvolala smrt Afroameričana George Floyda, jenž zemřel v květnu při policejním zásahu v americkém měst Minneapolis.

Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tisíce lidí demonstrují v Berlíně proti xenofobii a rasismu. | Foto: Michele Tantussi | Zdroj: Reuters

„Debatu o vyškrtnutí tohoto slova spustili Zelení, postupně se k nim přidala i levice a liberálové,“ říká stálý zpravodaj Radiožurnálu v Berlíně. Dodává, že se k opozičním stranám přidávají i vládní sociální demokraté. Shoda mezi nimi panuje na tom, že slovo připomíná překonané názory.

Šestihodinový pohřeb. V Houstonu se několik tisíc lidí přišlo rozloučit s Georgem Floydem

Číst článek

Problematická pasáž je ve třetím článku německé ústavy. Článek slibuje rovné příležitosti všem občanům bez ohledu na jejich původ, vyznání, pohlaví a rasu. Proti pojmu rasy se nyní postavila část opozice, v čele se Zelenými. „Je načase, abychom se odnaučili rasismu. Všichni,“ je přesvědčen předseda Zelených Robert Habeck.

Opozice upozorňuje na to, že z čistě vědeckého pohledu nic jako rasa neexistuje a článek tedy zdůrazňuje zastaralou teorii o rasových rozdílech.

„Žádné rasy neexistují, přála bych si, aby to bylo jasné i v naší německé ústavě,“ nechala se slyšet například místopředsedkyně vládní sociální demokracie (SPD) Serpil Midyatliová.

Historická motivace

Pro Němce má ústava velký význam. „Berou ji za hlavní symbol demokracie a veřejnost ji považuje za něco nedotknutelného,“ zdůrazňuje zpravodaj.

‚Byl to rasista.‘ Na Churchillovu sochu v Praze někdo nasprejoval heslo Black Lives Matter

Číst článek

Mluvčí ministerstva spravedlnosti poznamenal, že článek tři byl v ústavě přímou reakcí na zločiny nacistů, včetně pronásledování Židů, které bylo motivováno rasovou tematikou.

Když byl položen základ dnešní ústavy v roce 1949, autoři výraz rasy použili záměrně, aby se vymezili vůči minulosti země. Podle ministerstva je to hlavně vzkaz, že na rasovou nenávist v Německu není místo.

Změna ústavy

Aby němečtí politici změnili ústavu, musí se pro tento krok vyslovit dvě třetiny hlasů ve Spolkovém sněmu i ve Spolkové radě. Protagonisté změny drží v parlamentu polovinu křesel.

Aby mohla změna zákona nastat, musela by se na ní podle zpravodaje Jabůrka podílet alespoň část unie CDU-CSU. Jejím členem je například ministr vnitra Horst Seehofer a ten alespoň za sebe prohlásil, že by se o nápadu klidně mohlo diskutovat.

Anna Urbanová, Václav Jabůrek, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme