Němci reagují na celosvětové protesty. Opoziční strany chtějí měnit ústavu kvůli zmínce o rase
Němečtí zákonodárci uvažují o přepsání pasáže ústavy, ve které se explicitně objevuje slovo rasa. Iniciativu vyvinula strana Zelených, ke které se přidalo několik dalších parlamentních stran. Ty se nyní přiklání k tomu, aby slovo z ústavy zmizelo. Důvodem diskusí je celosvětové pozdvižení, které vyvolala smrt Afroameričana George Floyda, jenž zemřel v květnu při policejním zásahu v americkém měst Minneapolis.
„Debatu o vyškrtnutí tohoto slova spustili Zelení, postupně se k nim přidala i levice a liberálové,“ říká stálý zpravodaj Radiožurnálu v Berlíně. Dodává, že se k opozičním stranám přidávají i vládní sociální demokraté. Shoda mezi nimi panuje na tom, že slovo připomíná překonané názory.
Šestihodinový pohřeb. V Houstonu se několik tisíc lidí přišlo rozloučit s Georgem Floydem
Číst článek
Problematická pasáž je ve třetím článku německé ústavy. Článek slibuje rovné příležitosti všem občanům bez ohledu na jejich původ, vyznání, pohlaví a rasu. Proti pojmu rasy se nyní postavila část opozice, v čele se Zelenými. „Je načase, abychom se odnaučili rasismu. Všichni,“ je přesvědčen předseda Zelených Robert Habeck.
Opozice upozorňuje na to, že z čistě vědeckého pohledu nic jako rasa neexistuje a článek tedy zdůrazňuje zastaralou teorii o rasových rozdílech.
„Žádné rasy neexistují, přála bych si, aby to bylo jasné i v naší německé ústavě,“ nechala se slyšet například místopředsedkyně vládní sociální demokracie (SPD) Serpil Midyatliová.
Historická motivace
Pro Němce má ústava velký význam. „Berou ji za hlavní symbol demokracie a veřejnost ji považuje za něco nedotknutelného,“ zdůrazňuje zpravodaj.
‚Byl to rasista.‘ Na Churchillovu sochu v Praze někdo nasprejoval heslo Black Lives Matter
Číst článek
Mluvčí ministerstva spravedlnosti poznamenal, že článek tři byl v ústavě přímou reakcí na zločiny nacistů, včetně pronásledování Židů, které bylo motivováno rasovou tematikou.
Když byl položen základ dnešní ústavy v roce 1949, autoři výraz rasy použili záměrně, aby se vymezili vůči minulosti země. Podle ministerstva je to hlavně vzkaz, že na rasovou nenávist v Německu není místo.
Změna ústavy
Aby němečtí politici změnili ústavu, musí se pro tento krok vyslovit dvě třetiny hlasů ve Spolkovém sněmu i ve Spolkové radě. Protagonisté změny drží v parlamentu polovinu křesel.
Aby mohla změna zákona nastat, musela by se na ní podle zpravodaje Jabůrka podílet alespoň část unie CDU-CSU. Jejím členem je například ministr vnitra Horst Seehofer a ten alespoň za sebe prohlásil, že by se o nápadu klidně mohlo diskutovat.
