Německo projevilo zájem o Snowdenovo svědectví k odposlechům Merkelové
Bývalý technik amerických tajných služeb Edward Snowden je za určitých podmínek ochotný přijet do Berlína a svědčit tam v kauze odposlechů telefonu německé kancléřky Angely Merkelové. Svůj příjezd prý podmiňuje zárukou bezpečí a možností v Německu zůstat.
Část německých poslanců požaduje sestavení zvláštní parlamentní komise, která by případ odposlechů Angely Merkelové vyšetřila. V Rusku proto s Edwardem Snowdenem jednal poslanec zelených Hans Christian Ströbele.
„Pan Snowden nevystupoval jako nepřítel Ameriky, právě naopak. Ptal jsem se ho, jestli je ochoten vypovídat před německým parlamentem a přispět k objasnění těch věcí, a on opakoval, že by raději svědčil před americkým Kongresem nebo před výborem Kongresu a vysvětlil to jim,“ popsal schůzku německý poslanec.
Nejnovější vývoji v kauze kolem sledování zahraničních politiků a organizací americkými bezpečnostními agenturami shrnuje Ondřej Himmer
Ströbele ještě dodal, že by zřejmě bylo komplikované, aby Němci Snowdena vyslechli v Rusku. Snowden totiž kvůli získání ruského azylu Moskvě slíbil, že během pobytu v Rusku nezveřejní žádné informace, které by poškodily Spojené státy.
Německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich už dal najevo, že o Snowdenovy informace Berlín stojí. "Pokud nás pan Snowden chce informovat, rádi to přijmeme, protože jakékoli vyjasnění těch záležitostí a každé informace jsou cenné," uvedl Friedrich.
Kdyby Snowden skutečně do Německa přijel, přestal by mu platit ruský azyl, a musel by proto v zemi zůstat. To je důvod, proč žádá záruky.
Berlín má ale s Washingtonem podepsanou smlouvu o vydávání hledaných osob a německé úřady by ho podle ní musely předat Spojeným státům, kde je obviněn z krádeže vládního majetku a zveřejnění tajných informací.
Špehování zašlo moc daleko, připustil Kerry
Americký ministr zahraničí John Kerry v souvislosti s velkou „špehovací“ kauzou, kterou Snowdenovy materiály odstartovaly, připustil, že zpravodajské agentury zašly příliš daleko.
Bílý dům zase podle zákulisních informací nepřímo potvrdil, že pod dohledem byly i budovy Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
Se sledováním cílů v Tichomoří pak podle dnešních informací údajně pomáhala Američanům Austrálie prostřednictvím svých ambasád. Šéf NSA generál Alexander na neustálé obviňování své agentury odpověděl, že prý plní jen zadání politiků a mimo jiné i velvyslanců v různých zemích.
