Německo rozděluje postoj k jaderné energetice

Přesně před deseti lety, 14. června 2000, byl v Německu přijat takzvaný Atomkonsens neboli jaderný kompromis. Šlo o dohodu rudo-zelené spolkové vlády se čtyřmi velkými energetickými společnostmi. Obsah dohody ale vstoupil v platnost až 27. února 2002 spolu s novelou atomového zákona. Do dvaceti let měly v Německu skončit jaderné elektrárny.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna. Ilustrační foto.

Jaderná elektrárna. Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec

V roce 2000 se tehdejší vláda sociálních demokratů a zelených s energetickými koncerny dohodla na postupném ústupu od využívání energie z jádra. Poslední německá jaderná elektrárna se měla ze sítě odpojit do roku 2021.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Hošek o jaderné energerice.mp3

Teď to ale vypadá, že jaderná energetika ve světě opět ožívá a Německo se svým negativním postojem k ní dostává do stále větší izolace.

„Pokud by strany pravicové vládní koalice splnily své programové vize z předvolební kampaně, tak by závazek vystoupit z jaderné energetiky měly přehodnotit,“ řekl vedoucí zahraniční redakce Radiožurnálu Jiří Hošek, který léta působil jako rozhlasový zpravodaj v Berlíně.

Přehrát

00:00 / 00:00

František Janouch v pořadu Svět o jedné Rádia Česko.mp3

Záměr německé kancléřky Angely Merkelové je podle něj zřetelný – prodloužit životnost stávajících 19 atomových reaktorů. Vzhledem k velmi silné nepopularitě tohoto tématu u veřejnosti se velké energetické koncerny, které mají velmi těsnou vazbu na politickou pravici, zejména na CDU, budou zřejmě muset vzdát výstavby nových jaderných elektráren.

„Debata se v Německu vede na politické i vědecké úrovni. Málokteré téma je tak polarizované jako toto,“ uvedl Jiří Hošek.

Příznivci atomové energie se podle jeho slov ptají, čím by se nahradila mezera v zásobování energií, pokud by se odpojily všechny jaderné reaktory. Na rozdíl od minulých let jim v poslední době odborníci na solární a větrnou energii odpovídají, že by ji do roku 2020 snad dokázali vyplnit. V současné době tvoří atomová energie přibližně 12 procent spotřeby elektrické energie a 25 procent celkové výroby elektřiny v Německu.

„Velká energetika bude v každém případě patřit jádru. Anebo podaří-li se zvládnout termojadernou fúzní energii, tak i fúzní energii, ale to je taky jaderná energie. Budoucnost tedy bude patřit buď klasické jaderné energii získané štěpením z uranu, anebo ze slučování lehkých jader vodíku a lithia,“ řekl jaderný fyzik František Janouch.

Uran podle něj nemůže nahradit ropu jako chemickou surovinu, ale zcela jistě ji může nahradit při výrobě elektřiny. Uran dokáže vyrábět i pohonné látky pro elektromobily.

Podle slov Františka Janoucha je uranu na světě velmi mnoho, takže s ním jako lidstvo klidně vystačíme až dvě stě padesát let, a s novými typy reaktorů ještě déle. Lze ho získávat i z mořské vody. V České republice máme zásoby na sto i více let.

Jiří Hošek, Martina Mašková, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme