V Sasku a Braniborsku začaly volby do zemského parlamentu, očekává se oslabení CDU
Německé Sasko a Braniborsko v neděli čekají volby do zemského parlamentu. V obou částech někdejšího Východního Německa má silnou podporu Alternativa pro Německo, která patří k favoritům.
„AfD se pokouší využít témata spojená s někdejší NDR a revolucí. Snaží se působit jako zastánce ryze východoněmeckých zájmů. Dlouho to byla doména strany Levice, která je na východě mnohem úspěšnější, než na západě. Teď se ale o svůj někdejší status musí přetahovat,“ vysvětluje politolog Hans Vorländer z drážďanské Technické univerzity.
Z průzkumů vyčteme, že se lidé z takzvaných nových spolkových zemí cítí jako občané druhé kategorie. „Je to celoněmecký problém, který v regionu výrazně hýbe společností. A pocit rozdělení v posledních letech roste,“ upozorňuje Vorländer.
Doplňuje, že to platí hlavně o venkově a oblasti východně od Drážďan. Vládní strana CDU nicméně ztrácí i ve městech, kde má ale jinou konkurenci.
„V centrech výrazně posílila strana Zelených. Když se podíváte na průzkumy mezi voliči, tak najdete dvě rozhodující témata. Jednak je to životní prostředí, které řeší hlavně Zelení. A na druhé straně je to bezpečnost a migrace - to zajímá hlavně starší voliče, na které míří AfD. Voličská základna je tak poslední dobou ještě víc rozštěpená. Roli v tom hraje i obecně rostoucí podpora Zelených, kterou vidíme po celém Německu,“ dodává politolog.
,Hysterie‘ v pohraničí
Otázku migrace podle Vorländera řeší hlavně obyvatelé odlehlejších části Saska.
„Je vidět, že AfD obzvlášť boduje v pohraničí. Panují tam obavy, které ta strana někdy i záměrně posiluje a snaží se mobilizovat voliče. Pak jim poskytne jednoduchou odpověď: prostě ty hranice zavřeme a budeme je tak mít pod kontrolou,“ říká Vorländer.
Volby v Bavorsku vyhrála CSU s 37,2 procenta. Jde o nejhorší výsledek za téměř 70 let
Číst článek
Netýká se to jen Saska, podobné emoce najdeme i na hranicích Bavorska. V pohraničí zkrátka vládne smíšený pocit nebezpečí a ohrožení, za který může kriminalita. Přestože zločinnost v posledních letech výrazně klesla.
„Když se podívám na - promiňte za to slovo - hysterii, kterou nedávno způsobil jeden vlk, co přešel hranice z Polska do Saska: tak vidíte, že se pro ty pocity strachu nachází stále nové důvody. A taky tohoto tématu hned využila AfD - začala mluvit o nebezpečí a o tom, že lidé nemohou s dětmi do lesa. Vyvolalo to takové reakce, že saská vláda žádala Berlín, aby chráněné vlky mohla případě nouze odstřelit,“ dodává politolog.
Hans Vorländer nicméně nesouhlasí s tím, že by CDU pomohlo, kdyby převzala rétoriku AfD - protisystémová strana totiž čerpá z úplně jiných skupin obyvatel.
Rostoucí nedůvěra
Podle něj v obvyklém demokratickém procesu vycházíme z toho, že se opozice snaží získat nespokojené voliče stávající vládní strany, aby sama začala vládnout. Tenhle proces se ale v Sasku neděje a proto tam výrazně padá volební účast. Už v minulých zemských volbách v roce 2014 byla pod padesáti procenty.
„Ale taky vidíme, že tam, kde kandidovala AfD, ta volební účast stoupla - protože ona dokáže nalákat lidi, kteří by jinak hlasovat ani nešli. Co s tím můžou zavedené strany dělat? Je to těžké, protože třeba v Sasku roste nedůvěra vůči všem, kdo se etablovali - od Levice až po CDU,“ říká Vorländer dodává, že pochybuje, že tyto strany znovu rychle získají důvěru.
„Jediné, co můžou dělat, je to, co dělá premiér Michael Kretschmer. Řekl bych, že si před volbami nedal pokoj, dokud nepromluvil i s tím úplně posledním obyvatelem Saska. Za osmnáct měsíců v čele vlády navíc společně s SPD nastolil úplně novou politiku. Udělal maximum pro policisty, bezpečnostní složky, učitele nebo taky pro lidi závislé na těžbě uhlí. A obecně navýšil státní rozpočet. Jeho oblíbenost ale přesto moc nevzrostla,“ uzavírá politolog Hans Vorländer z drážďanské Technické univerzity.
