Německo se přiblížilo ratifikaci Lisabonské smlouvy
Německý Spolkový sněm po hodinové debatě přijal doprovodné zákony k Lisabonské smlouvě, které si vyžádal Ústavní soud. Německému parlamentu přiznají více rozhodovacích pravomocí v evropských záležitostech.
Schválení tohoto zákonného dodatku je z rozhodnutí německého Ústavního soudu podmínkou k tomu, aby v zemi skončila ratifikace unijní smlouvy. 18. září o něm má jednat také Spolková rada.
Spolupracovník Rádia Česko Jaroslav Šonka si myslí, že i druhá komora německého parlamentu dodatek schválí. "Protože tento zákon byl vytvořen skupinou lidí, kteří zastupují velmi široké spektrum politických stran v Německu, tak se vychází z toho, že bude přijat."
Až Spolková rada zákonný dodatek přijme, bude už volná cesta k tomu, aby Lisabonskou smlouvu stvrdil i spolkový prezident Horst Köhler. Podle politologa Rudolfa Kučery se ohledně jeho postoje žádné překvapení nečeká.
"Je shoda mezi všemi politickými stranami, že ty dodatky jsou v podstavě připraveny, a prezident by smlouvu dávno podepsal, kdyby nebyla ta ústavní stížnost jednoho poslance," vysvětlil Kučera ve vysílání Rádia Česko.
Podle plánu by Lisabonská smlouva měla být v Německu ratifikována ještě do parlamentních voleb, které se budou konat poslední zářijový týden. Politolog Kučera si ale není jist, zda se to skutečně stihne.
"V této době napjatých předvolebních akcí a manévrů nevím, jestli všechno proběhne tak, jak je to naplánováno. To si nejsem jist," řekl Kučera s tím, že ale Lisabonská smlouva není v Německu předmětem žádných pochybností ani velkých veřejných debat.
"Ta ústavní stížnost vycházela ze zcela minoritního postavení, a nakonec byli všichni překvapení tím, jak vážně to Ústavní soud vzal a jak vážně a dlouho se tím zabýval," podotkl Rudolf Kučera ve vysílání Rádia Česko.
Smlouvu dosud neschválily čtyři země
Smlouva o reformě Evropské unie čeká na schválení vedle Německa také v České republice, Polsku a Irsku.
V Česku smlouva prošla parlamentem, chybí ale podpis prezidenta Václava Klause. Hlava státu nehodlá dokument podepsat, dokud o něm nerozhodnou zbývající evropské země a také český Ústavní soud.
Ústavní soudci už jednou vydali nález, že Lisabonská smlouva není v rozporu s českou Ústavou, na stole má teď ale další stížnost, od senátorů ODS. Ti nezpochybňují Lisabonskou smlouvu jako takovou, ale zákon o takzvaném vázaném mandátu, který umožňuje českému parlamentu úkolovat vládu, jak má v Evropské unii vyjednávat.
Stěžovatelům se nelíbí, že by k tomu měla stačit prostá většina hlasů poslanců a senátorů. Chtěli by, aby o přenosu pravomocí mohla rozhodnout jen ústavní - tedy dvoutřetinová - většina.
V Polsku podmiňuje prezident Lech Kaczynski podpis Lisabonské smlouvy její ratifikací v Německu a Irsku. Irové budou o reformní smlouvě podruhé rozhodovat v referendu za měsíc. Odhaduje se, že tentokrát řeknou ano.
