Německo se přiblížilo ratifikaci Lisabonské smlouvy

Německý Spolkový sněm po hodinové debatě přijal doprovodné zákony k Lisabonské smlouvě, které si vyžádal Ústavní soud. Německému parlamentu přiznají více rozhodovacích pravomocí v evropských záležitostech.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier | Zdroj: ČTK

Schválení tohoto zákonného dodatku je z rozhodnutí německého Ústavního soudu podmínkou k tomu, aby v zemi skončila ratifikace unijní smlouvy. 18. září o něm má jednat také Spolková rada.

Spolupracovník Rádia Česko Jaroslav Šonka si myslí, že i druhá komora německého parlamentu dodatek schválí. "Protože tento zákon byl vytvořen skupinou lidí, kteří zastupují velmi široké spektrum politických stran v Německu, tak se vychází z toho, že bude přijat."

Až Spolková rada zákonný dodatek přijme, bude už volná cesta k tomu, aby Lisabonskou smlouvu stvrdil i spolkový prezident Horst Köhler. Podle politologa Rudolfa Kučery se ohledně jeho postoje žádné překvapení nečeká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Jaroslavem Šonkou a Rudolfem Kučerou na Rádiu Česko

"Je shoda mezi všemi politickými stranami, že ty dodatky jsou v podstavě připraveny, a prezident by smlouvu dávno podepsal, kdyby nebyla ta ústavní stížnost jednoho poslance," vysvětlil Kučera ve vysílání Rádia Česko.

Podle plánu by Lisabonská smlouva měla být v Německu ratifikována ještě do parlamentních voleb, které se budou konat poslední zářijový týden. Politolog Kučera si ale není jist, zda se to skutečně stihne.

"V této době napjatých předvolebních akcí a manévrů nevím, jestli všechno proběhne tak, jak je to naplánováno. To si nejsem jist," řekl Kučera s tím, že ale Lisabonská smlouva není v Německu předmětem žádných pochybností ani velkých veřejných debat.

"Ta ústavní stížnost vycházela ze zcela minoritního postavení, a nakonec byli všichni překvapení tím, jak vážně to Ústavní soud vzal a jak vážně a dlouho se tím zabýval," podotkl Rudolf Kučera ve vysílání Rádia Česko.

Smlouvu dosud neschválily čtyři země

Smlouva o reformě Evropské unie čeká na schválení vedle Německa také v České republice, Polsku a Irsku.

V Česku smlouva prošla parlamentem, chybí ale podpis prezidenta Václava Klause. Hlava státu nehodlá dokument podepsat, dokud o něm nerozhodnou zbývající evropské země a také český Ústavní soud.

Ústavní soudci už jednou vydali nález, že Lisabonská smlouva není v rozporu s českou Ústavou, na stole má teď ale další stížnost, od senátorů ODS. Ti nezpochybňují Lisabonskou smlouvu jako takovou, ale zákon o takzvaném vázaném mandátu, který umožňuje českému parlamentu úkolovat vládu, jak má v Evropské unii vyjednávat.

Stěžovatelům se nelíbí, že by k tomu měla stačit prostá většina hlasů poslanců a senátorů. Chtěli by, aby o přenosu pravomocí mohla rozhodnout jen ústavní - tedy dvoutřetinová - většina.

V Polsku podmiňuje prezident Lech Kaczynski podpis Lisabonské smlouvy její ratifikací v Německu a Irsku. Irové budou o reformní smlouvě podruhé rozhodovat v referendu za měsíc. Odhaduje se, že tentokrát řeknou ano.

Marika Táborská, Ondřej Černý, Magdaléna Trusinová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme