Německo si připomene 25 let od pádu Berlínské zdi. Mimo jiné světelnou hranicí

Berlínská zeď neměla vliv jen na lidi žijící v rozděleném městě, ale i na přírodu. Stavba, kterou začali bourat před pětadvaceti lety, ovlivnila taky populaci králíků. I to je jeden z pohledů na výročí pádu Berlínské zdi, které připadá na neděli 9. listopadu. Vzpomínkové akty budou probíhat po celý víkend.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Berlínská zeď s pásmem smrti | Foto: CC BY-SA 3.0, Noir

V pásmu smrti, německy Todesstreifen, tedy prostoru u zdi, kam se nesmělo, se začali množit králíci.

Populaci králíků představuje dokument Berliner Mauerhasen, což se dá přeložit jako Berlínští zajíci od zdi. Snímek natočila německá televize ARD. Popisuje v něm, že králík divoký Oryctolagus cuniculus žije většinou blízko člověka, často i ve městech.

Přehrát

00:00 / 00:00

Méně známá fakta o Berlínské zdi představuje politolog, publicista a odborník na evropskou politiku Jaroslav Šonka

Pohraničníci si s přemnoženými králíky nevěděli rady, a tak sypali na trávu chemikálie, aby ji zničili, a tím nechali zvířata vyhladovět. Ta začala vymírat a hrozilo šíření nemocí z jejich mrtvých těl.

„Byla to, ekologicky viděno, bezzásahová zóna. Smutné je, že bezzásahová byla, a to i když tam byl třeba postřelený uprchlík, bylo obtížné se k němu dostat,“ popisuje politolog a publicista Jaroslav Šonka a pokračuje:

„Zásah ze západu nebyl možný, protože po zachráncích hned stříleli. Z východu zase museli celou věc udělat velice opatrně, aby to pokud možno nikdo nemohl kamerou natočit a pohraničníkům něco vyčítat. Vykrvácela tam celá řada lidí, právě proto, že to byla taková země nikoho.“

I v dokumentu ARD se doslova mluví o tom, že se na lidi střílelo jako na zajíce. „Čísla se stále ještě liší, ale je to více než 900 osob, které tam zahynuly. Existují jmenné seznamy, například blízko Bundestagu připomíná mrtvé řada křížů,“ říká Šonka.

Berlínská zeď byla velkým symbolem rozdělení světa na východ a západ. Ostře sledovaná hranice však neprocházela jen Berlínem, někde dělila i vesnice, a tak existovaly i takové malé berlínské zdi.

Na pivo americkým vrtulníkem

„Existovala například exkláva Steinstücken, která několik let, než došlo k další dohodě, byla zásobována jen americkými vrtulníky. Lidé, kteří se chtěli postavit sovětské okupaci, létali v americkém vrtulníku na pivních sudech, vypili pivo ve Steinstücken a zase se vrátili.

Potom došlo k tomu, že byl vytvořen koridor, ale i v koridoru byly pokusy o útěk, byl to jen úzký proužek na jednu silnici a i tam byl zastřelen jeden uprchlík,“ podotýká Šonka.

Most špiónů získal své jméno proto, že si tu SSSR s USA třikrát během studené války vyměnily své zajatce | Foto: Klára Stejskalová

25. výročí pádu Berlínské zdi připadá na neděli. Oslavy v Berlíně ale začínají už dnes. Od dnešní 17. hodiny do nedělní osmé večer bude Berlínem probíhat světelná hranice. Místy, kudy vedla Berlínská zeď, se potáhne řada osvětlených balónků.

V neděli v sedm večer je postupně budou vypouštět. Aktu se zúčastní řada hostů. První balonky by měli společně vypustit německý prezident Joachim Gauck, starosta Berlína Klaus Wowereit a pamětníci pádu Berlínské zdi.

Berlín má už teď různé pomníky a vzpomínková místa, která se věnují tématu zdi, další pokřtí v neděli odpoledne u jezera Gross Glienicker See. To je poblíž mostu Glienicker Brücke, kde si západ a východ vyměňovali zadržené agenty.

„Mezi mladými lidmi už ani moc velké povědomí o tom, jak brutální zeď byla, neexistuje. Módní čtvrti v Berlíně jsou jak na západě, tak na východě. Jsou to záležitosti, ve kterých my starší lidé máme zkrátka jiný pocit než mladší generace,“ uzavírá Jaroslav Šonka.

Berlínská zeď | Foto: Michal Jindra

Martin Karlík, kap Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme