Německo si připomíná 20 let od zahájení jednání o sjednocení

Německo oslaví letos na podzim kulaté výročí sjednocení. Právě v těchto dnech se před dvaceti lety začalo o plánovaném sloučení východního a západního Německa jednat. Na jednáních známých jako "2 + 4" řešili budoucnost Německa po pádu komunismu zástupci Spolkové republiky Německo, NDR a čtyř někdejších vítězných mocností, tedy Spojených států, Ruska, Velké Británie a Francie. Zatímco Amerika znovusjednocení Německa víceméně podporovala, v Evropě panovaly obavy z příliš silného superstrátu a Sovětský svaz byl nepokrytě proti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Traban vyobrazený na zbytku Berlínské zdi. | Foto: Jiří Hošek

Britská premiérka Margaret Thatcherová v roce 1990 prohlásila: „Devadesátá léta začínají euforií, ale riskují, že skončí katastrofou.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O procesu sjednocení Německa před dvaceti lety mluvil na Rádiu Česko německý spolupracovník Českého rozhlasu Jaroslav Šonka.

„Margaret Thatcherová se proti sjednocení obracela i se svým břitkým smyslem pro humor když prohlásila, že má Německo velmi ráda a proto je ráda, že máme dvě Německa. Francouzský prezident François Mitterrand na druhou stranu sjednocení Německa podporoval. Celá záležitost se konala na základě velmi odstupňovaného jednání, protože bylo potřeba projednat mnoho zásadních věcí, jako znovuzískání plné suverenity či zapojení do různých bloků,“ říká spolupracovník Českého rozhlasu v Německu Jaroslav Šonka.

Východní němci sice takzvaně tahali za kratší konec provazu, ale dokázali situace využít. Velký zájem na sjednocení byl na obou stranách, protože spolkový kancléř Helmut Kohl chtěl být vnímán jako kancléř sjednotitel.

„Určitě není bez zajímavosti, že například archivy východoněmecké tajné služby byly otevřeny ještě před sjednocením a jejich zveřejnění bylo na nátlak NDR zahrnuto do smluv o sjednocení. Kdyby to bylo jen na Kohlovi, nechal by archivy zavřené a dodnes bychom nevěděli, co Stasi natropila,“ pokračuje Šonka.

Největším odpůrcem znovusjednocení Německa byl Sovětský svaz. Tehdejší ministr zahraničí Sovětského svazu Eduard Shevardnadze, který byl jinak velmi proněmecký, stále při různých jednání odporoval tomu, aby sjednocené Německo zůstalo členskou zemí Severoatlantické aliance, jak si přáli západní Němci.

„Němci se nakonec museli zavázat k dodržování mnoha podmínek. Kromě uznání své východní hranice, což bylo důležité především pro Poláky, to byl například závazek, že se Německo bude starat o sovětské památníky ve východní části země,“ dodává Šonka.

Ondřej Černý, Markéta Bartošová, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme