Německo si připomíná patnáct let od pádu Berlínské zdi
Německo si dnes připomíná důležitý historický mezník. Před patnácti lety totiž padla vnitřní hranice mezi západním Německem a bývalou Německou demokratickou republikou. Den, který vešel do povědomí pádem Berlínské zdi, symbolicky ukončil poválečné rozdělení Evropy.
Přes 38 lety rozdělovalo čtyři metry vysoké a 155 kilometrů dlouhé betonové monstrum město i lidi v něm. Pod náporech tisíců lidí byl první přechod otevřen půl jedenácté večer a do půlnoci 9. listopadu 1989 vzala Berlínská zeď za své. Padla paradoxně v roce 40. výročí vzniku NDR.
Komunistický režim stavbou zastavil masový odlivových občanů na Západ. Přesto lidé prchali dále, tisícovka z nich za to zaplatila životem. Ti, kteří vydali politický rozkaz střílet do vlastních občanů, už byli odsouzeni, poslední procesy s bývalými vojáky lidové armády končí právě dnes.
Nyní už připomíná Berlínskou zeď vydlážděná linie na bývalé hranici a ojedinělé zachovalé části jako památníky. Milióny betonových úlomků se rozprodaly jako suvenýry. Ne všichni Němci ale tento historický předěl umějí zařadit. Podle posledního průzkum společnosti Emnid neví třetina Němců, k jaké historické události 9. listopadu 1989 došlo.
Výročí metropole připomene nejrůznějšími diskusemi, koncerty, i vzpomínkovými shromážděními. Němečtí politici se dopoledne shromáždí u ústředního památníku zdi v ulici Bernauer Strasse. Další shromáždění se koná večer v tamním dokumentačním centru.
Getsemanský kostel, v němž se za komunismu scházeli disidenti, má večer na programu Koncert za svobodu a demokracii, a v divadle Tränenpalast se odehraje diskuse o pádu železné opony. Účast přislíbil i tehdejší kancléř Helmut Kohl, který se velkou měrou zasloužil o znovusjednocení Německa.