Německo si připomíná založení NDR
Před šedesáti lety vznikla Německá demokratická republika. Vydržela necelých 40 let. 3. října 1990 se NDR stala součástí Spolkové republiky Německo. Jednak byly obnoveny původní země a také se opět spojila západní a východní část Berlína.
Ze zářijového průzkumu agentury Forsa pro časopis Stern vyplývá, že by si dvacet let po pádu berlínské přál každý sedmý Němec, aby se tento symbol rozdělené země vrátil.
Podle odborníka na Německo Roberta Schustera z Ústavu mezinárodních vztahů je zmíněné číslo spíše pozitivním signálem.
"Číslo je velmi malé. Před deseti lety byly tyto průzkumy výrazně horší, a to i z toho důvodu, že za posledních dvacet let dorostla na území bývalé NDR nová generace, která se dívá na dobu svých rodičů úplně jinak," řekl Schuster Rádiu Česko.
Před šedesáti lety vznikla Německá demokratická republika. Více s odborníkem na Německo Robertem Schusterem z Ústavu mezinárodních vztahů.
Po vyprchání euforie z počátku 90. let minulého století se brzy ukázaly rozdílné pozice, především v ekonomické situaci západní a východní části země. Lidé stejných profesí mnohdy nebyli stejně ohodnoceni. Podle Schustera tyto rozdíly stále ještě přetrvávají.
"Platové rozdíly pořád existují. Pro území nových spolkových zemí jsou určena jiná tarifní platová pásma. Například státní úředníci, kteří přicházejí za prací do východní části Německa, dostávají takzvaný rizikový příplatek. Východními Němci jsou zmíněné diference vnímány jako velká křivda a často si připadají, že je vláda bere jako lidi horší kategorie," vysvětlil Schuster.
Východní Němci mají největší krizi dávno za sebou
Nejvíce by si "návrat starých časů" přáli Němci se základním vzděláním a stoupenci postkomunistické Die Linke. Podle odborníků za tím lze najít především ekonomické důvody a fakt, že tito lidé jsou méně konkurenceschopní, což z části potvrzuje i Schuster.
"Starší ročníky se podílely na budování někdejší NDR a je pro ně těžké 40 let takzvaně hodit za hlavu. Mnozí navíc brali sjednocení jako kapitulaci před západními sousedy, což vyvolává řadu předsudků a negace na obou stranách."
V takzvaných nových spolkových zemí navíc došlo na počátku devadesátých let k obrovskému ekonomickému propadu, kdy se zavíraly továrny a docházelo k vylidňování celých částí spolkových zemí.
"Nejhorší ekonomickou krizi si prožili východní Němci právě na počátku devadesátých let. Nynější globální útlum se na nich příliš nepodepsal a nevnímají ho příliš tragicky," vysvětlil Schuster.
Merkelová je sjednocujícím prvkem
Naopak ke zlepšení vztahů mezi východem a západem Německa podle Schustera výraznou měrou přispěla kancléřka Angela Merkelová, která vyrůstala a pracovala v bývalé NDR.
"Mnozí východní Němci berou Merkelovou jako svůj pozitivní vklad do Německé politiky. Sama Merkelová pro ně znamená osobu, která vzešla s podobných poměrů, a nevnímají ji jako politiky západního střihu," řekl Schuster.
Přes všechny problémy minulost NDR svým způsobem nadále přitahuje. Například v Berlíně vznikl hotel, který do detailu připomíná komunistická 70. léta, lidé oprášili pověstné trabanty, dokonce se plánuje výroba nového modelu, nikoli už lidového vozítka. Otázkou zůstává, zda je ostalgie (nostalgie po době bývalé NDR pozn.red.) rozšířená i mezi lidmi, kteří socialismus neprožívali zrovna jako vrcholné období německých dějin.
Podle Schustera je ale zmíněná ostalgie spíše průvodním příznakem lidí, kteří s komunistickým režime nepřišli do styku.
"Odhlédneme-li od ideologie socialismu, kde vše bylo založeno na každodenním nedostatku, ať už spotřebních věcí nebo vztahů, do jisté míry je ostalgie poměrně povrchní záležitost. Kdyby lidé žili v NDR, vnímali by tu dobu jinak. Takto ji vnímají pouze zprostředkovaně," uzavřel Schuster.
