Německo slaví 22. výročí sjednocení země. Mezi západní a východní částí ční stále propast
Německo dnes slaví. Různými koncerty, veselicemi, politickými mítinky si země připomíná 22. výročí svého znovusjednocení. Navzdory prohlášením politiků se ale ukazuje, že v řadě oblastí zeje mezi takzvanými starými a novými zeměmi stále propast a že východ západ ekonomicky nedohání.
Každá motorka se značkou BMW pochází právě odsud. Ze závodu v berlínské čtvrti Spandau. Stroje tu běží na plné obrátky. Stačí opustit brány tohoto závodu a uvidíte v okolí desítky prázdných továrních hal.
Před sjednocením Německa byl Berlín průmyslovým městem. Po pádu Berlínské zdi se podniky ve východní části zavřely, ty ze západního Berlína se odstěhovaly. Dnes má německá metropole úspěšných průmyslových podniků jako BMW minimum.
O přetrvávajících rozdílech mezi západem a východem Německa natáčela Klára Stejskalová
„Berlín neplní své ekonomické úkoly. Kdyby byl Berlín podobným magnetem, jako je Mnichov v Bavorsku, s téměř dvojnásobnými příjmy na obyvatele, neměly by problém ani bývalé východní spolkové země,“ tvrdí hospodářský analytik Ulrich Blum.
Realita je ovšem jiná. Berlín je městem s vysokou nezaměstnaností. A ani v dalších částech bývalé NDR to není lepší. Braniborsko tvrdě zasáhl krach některých solárních firem.
O přetrvávajících rozdílech mezi západem a východem Německa mluvil na Rádiu Česko profesor Jiří Pešek z Fakulty humanitních studií
„S uzavřením First Solar jsme přišli o 1200 pracovních míst. Frankfurt nad Odrou má teď vážné problémy. Navíc to zasáhlo celou oblast dodavatelského průmyslu,“ stěžuje si braniborský ministr Ralf Christoffers.
Každoroční zpráva o stavu Unie ukázala, že navzdory solidárnímu poplatku východ západ ekonomicky nedohání. Naopak, propast se v ekonomické úrovni opět prohlubuje. Jak dlouho tedy ještě potrvá, než dojde k sjednocení? „Určitě 30, 40 let. To pramení z toho, že tady na východě máme úplně jinou hospodářskou strukturu než na západě,“ soudí ekonom Blum z Halle.
„Za nejhorší považuji, že politici umožňují toto rozdělení jako dříve, že zaměstnanci na východě pracují za jiných podmínek. Něco takového se prostě nesmí stávat. Dvojí ceny v autobusech pro lidi z východu a západu už skončily, ale jinde to přetrvává, to prostě není možné,“ rozčiluje se berlínský živnostník pan Cibulowsky.
Rozdíly nejen hospodářské
Průzkumy, které se u příležitosti dnešního výročí objevily, ukázaly, že rozdíly přetrvávají nejen v ekonomické oblasti.
„Sama si moc rozdělení už nepamatuji, protože jsem byla malá. Ale když nakupuji na západě, pozoruji, že lidé tam jsou jiní. Wessis, zápaďáci, jsou takoví nafoukaní, šosáčtí, zatímco ossis jsou uvolněnější.“ Slova mladé ženy jsou jen důkazem, že odstup si zachovávají lidé z obou částí někdejší zdi i po 22 letech.
Také podle odborníka na Německo, profesora Jiřího Peška z Fakulty humanitních studií, rozdíly mezi starými a novými spolkovými zeměmi přetrvávají v ohromné míře. Podle něj to ale neznamená, že by sjednocené Německo pro východní oblasti málo vykonalo.
„Jenom pro informaci, na těch solidárních příspěvcích dostala bývalá NDR, dnes nové spolkové země, asi 2 tisíce miliard eur, to je suma naprosto kosmická, a přesto se nepodařilo ten východ rozběhnout. Znamená to, že ty problémy jsou daleko hlubší než jen ekonomické; jsou strukturální, vzdělanostní a z části je to asi i jiná mentalita těch lidí,“ poznamenal Pešek na Rádiu Česko.
