Problém pro Merkelovou? Nové vedení německé sociální demokracie nevylučuje odchod z vlády

Vláda německé kancléřky Angely Merkelové může být v ohrožení. Jejího koaličního partnera SPD totiž nově povede dvojice, která je vůči spolupráci s Merkelovou kritická. Saskia Eskenová a Norbert Walter-Borjans vyhráli celostranické hlasování o nových předsedech sociální demokracie. Strana chce znovu projednat koaliční dohodu s CDU/CSU. Křesťanští demokraté ale vyjednávat nechtějí. Německu tak můžou v extrémním případě hrozit i předčasné volby.

Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Noví předsedové německé SPD Saskia Eskenová a Norbert Walter-Borjans. | Foto: FW1F/Frances Kerry | Zdroj: Reuters

Jak Walter-Borjans, tak Eskenová byli v minulosti regionálními politiky. Oba mají blíž k levicovému křídlu SPD. Doteď nepůsobili na žádných vyšších stranických funkcích a platí za radikálnější členy strany. Ostatně oba po vítězství naznačili, že chtějí SPD vrátit jasný ideologický směr.

Německou sociální demokracii nově povedou kritici současné vlády Eskenová a Walter-Borjans

Číst článek

Velká část sociálních demokratů totiž dosavadní přístup označuje za hlavní důvod, proč strana ztrácí voliče. Dříve šlo o jednu ze dvou největších sil v Německu – podle dnešních průzkumů by ale strana ve volbách skončila až čtvrtá. V koalici je navíc s unií CDU/CSU, kterou SPD historicky brala jako hlavního protivníka. Dvojice politiků ujišťuje, že odchod z vlády není na pořadu dne. Nejdřív by ráda znovu otevřela jednání o koaliční smlouvě, v případě neúspěchu prý ale konec spolupráce skutečně nevylučuje.

Křesťanští demokraté přitom dali najevo, že o případném konci koalice nechtějí diskutovat. Smlouva má skoro dvě stě stran a loni ji ještě před sestavením vlády museli schválit statisíce členů SPD. Což se stalo a podle CDU nemá po roce smysl opět projednávat něco, co sami sociální demokraté odsouhlasili.

Menšinová vláda

Saskia Eskenová má ale jiný názor. Takzvanou Velkou koalici, jak se spojení sociálních a křesťanských demokratů přezdívá, označila za svazek, který oběma stranám ubírá důvěryhodnost. Podle Eskenové se teď SPD musí soustředit na své vlastní zájmy. Strana svou budoucnost projedná příští pátek na sjezdu v Berlíně, kde formálně potvrdí nové předsedy. Deníky jako Welt nebo Süddeutsche Zeitung jednotně píší, že se SPD rozhodla pro riskantní experiment. Je otázkou, co nové vedení bude znamenat pro vládu Angely Merkelové.

‚Staré pravdy na Východě už neplatí.‘ Německá média píšou o změně sil po volbách v Sasku a Braniborsku

Číst článek

Rozpad koalice sice automaticky neznamená, že Německo čekají předčasné volby, možností ale křesťanští demokraté moc nemají. CDU/CSU by mohla zkusit koalici se Zelenými a Liberály, nebo sestavit menšinovou vládu. To by ale v německé poválečné historii bylo něco naprosto nevídaného.

Například opoziční Liberálové tak již oznámili, že se začínají chystat na nové volby. Jejich šéf Christian Lindner uvedl, že je to jeden ze dvou nejpravděpodobnějších scénářů. Tím druhým je, že koalice SPD a CDU/CSU přece jen vydrží. V takovém případě by ale křesťanští demokraté museli dělat další ústupky směrem doleva: podle Lindnera by tím ztratili zbytek důvěry. SPD už teď prosadila řadu věcí, které by pro CDU byly dřív nemyslitelné, ať už se jedná o stanovení minimálního důchodu anebo výrazné omezení vývozu zbraní.

Spor o schodek rozpočtu

Hlavním poraženým hlasování je současný ministr financí Olaf Scholz. Jeden z nejoblíbenějších politiků v zemi platit ve volbě za favorita. Je otázkou, jak se k Scholzovi postaví nové vedení. Ve vlastní straně totiž čelí kritice kvůli tomu, jak resort financí vede. Společně s kancléřkou Angelou Merkelovou je zastáncem vyrovnaného rozpočtu a odmítá přejít do schodku.

To ale mnoho členů SPD chce, protože chtějí mimo jiné investovat do ochrany životního prostředí. Politiku takzvané černé nuly, tedy vyrovnaného rozpočtu, odsuzuje i vítězný tandem Eskenová a Walter-Borjans. A Scholz, který měl doteď v čele strany velké zastání, se skutečně může dostat do bezvýchodné situace. Na jedné straně se musí řídit podmínkami koaliční smlouvy, na straně druhé přáním strany, která bude mít radikálnější vedení.

AfD je nepřítelem a zpochybňuje historii, řekl na sjezdu CDU v Bavorsku předseda ‚sesterské‘ strany CSU

Číst článek

Případné předčasné volby by ale paradoxně představovaly největší problém právě pro SPD. Odliv jejích voličů se totiž nezastavuje. Sociální demokraté byli zhrozeni výsledkem v roce 2017, když v parlamentních volbách dostali ani ne 21 procent hlasů. Při letošních evropských volbách ale nedostali ani šestnáct procent. Vypsání předčasných voleb by naopak prospělo Zeleným, kteří jsou v posledních měsících na vzestupu. A jak píše třeba magazín Spiegel, sama strana doufá, že hlasování přijde co nejdřív – rostou totiž obavy, že se ten trend obrátí a Zelení začnou zase ztrácet.

Trochu složitější je to v případě protisystémové AfD. V letošních zemských volbách v Sasku, Durynsku a Braniborsku zaznamenala historický úspěch, v těchto zemích je ale velice silná a poslední volby do zemského parlamentu zde proběhly v roce 2014. Tehdy se Alternativa pro Německo v podstatě formovala. Na celostátní úrovni je její podpora jen mírně vyšší, než v roce 2017. Vítězem by tak podle dosavadních průzkumů byla opět CDU. Tentokrát už ale ne v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou.

Vnitrostranické referendum

I křesťanští demokraté jsou však zaměstnaní vnitrostranickými spory. Část CDU si není jistá šéfkou Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. Minulý týden ale celostranický sjezd odmítl jeden kritický návrh. Mládežnická organizace Junge Union se chce odchýlit od dosavadní praxe, kdy je sestavením vlády automaticky pověřený předseda strany. Navrhla proto, že by se o příštím kandidátovi na kancléře uspořádalo vnitrostranické referendum. Delegáti to ale na sjezdu v Lipsku odmítli.

Mimo jiné poukázali na to, co podobná referenda dokážou udělat s SPD. Stále tak platí, že Krampová-Karrenbauerová je jedním z favoritů příštího klání. Do řádných voleb zbývají dva roky a strana se chce touto otázkou zabývat až na příštím sjezdu. CDU oficiálně nepočítá s tím, že by mohly přijít předčasné volby. Teď jde ale hlavně o to, co bude požadovat SPD.

Václav Jabůrek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme