Německo je blízko k nové vládě. CDU/CSU a SPD se dohodly na znění koaliční smlouvy
Skoro pět měsíců po volbách by Německo mohlo mít novou vládu. Tamní křesťanští a sociální demokraté se podle agentury DPA dohodli na nové koaliční smlouvě. Informaci později potvrdili i představitelé obou stran. Vyjednavači prý už jen dolaďují detaily výsledného dokumentu. Německu by tak opět měla vládnout takzvaná velká koalice.
Jednání o koalici měla původně skončit o víkendu, ale běžela i po celou noc z úterý na středu. Týmy jsou v sídle CDU zavřené už přes 24 hodin. CDU/CSU a SPD se nemohly shodnout hlavně na problematice zdravotnictví a také na rozdělení jednotlivých ministerských postů.
Německé CDU a SPD se podařilo vyřešit většinu sporů. Koaliční jednání jde do finále
Číst článek
Podle internetové redakce Spiegelu už je o hlavních resortech rozhodnuto: sociálním demokratům připadnou ministerstva financí, zahraničí a práce a sociálních věcí.
Podle deníku Bild usiluje o vedení diplomacie šéf SPD a bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Jeho strana si vyjednala taky rezort spravedlnosti nebo životního prostředí.
Spolkové ministerstvo vnitra zase povede předseda bavorské CSU Horst Seehofer. CDU Angely Merkelové bude dál řídit rezort obrany a převezme ministerstvo obchodu.
Hlavní cíle
Strany ještě výsledný dokument nezveřejnily, proto není jasné, jaké budou hlavní cíle této koalice. Předem se ale shodovaly na několika tématech. Tím hlavním je rozvoj digitalizace a moderních technologií v zemi. SPD se při jednáních zasazovala také o to, aby zaměstnavatelé nemohli nekonečně prodlužovat pracovní smlouvy na dobu neurčitou.
Na německou sociální demokracii se valí žádosti o členství. Může za to vyjednávání o vládě
Číst článek
Tomuhle požadavku se CDU/CSU přizpůsobila a kývla také na slučování rodin migrantů s doplňkovou ochranou. Tímhle názvem popisují úřady lidi, kteří z vlasti utekli kvůli konfliktům a nemohou se tam bezpečně vrátit, ale nedostali status uprchlíka.
A důležitým tématem vládní spolupráce byl i vztah Německa k Evropské unii. SPD požaduje mnohem větší příklon k evropské integraci, CSU se mu naopak brání.
Stranické referendum
Vznik případné koalice musí ještě odsouhlasit vnitrostranické referendum SPD. Německá média i politici odmítají předjímat, hlasování ale nejspíš bude velmi těsné. SPD utrpěla v loňských volbách nejslabší výsledek ve své poválečné historii. A preference se jí dál propadají - podle posledního průzkumu by v předčasných volbách získala 18 procent hlasů.
Německá SPD si odhlasovala jednání s CDU. Velká koalice je o krok blíž
Číst článek
Řada sociálních demokratů proto pokračování velké koalice nechce. V posledních týdnech navíc výrazně vzrostl počet přihlášek do SPD. Od začátku roku do strany nově vstoupilo skoro 25 tisíc lidí. Podle stanice WDR to většina z nich udělala proto, aby svým hlasováním koalici zabránili.
Není jasné, jestli je pořádání referenda legální. Prokuratura má na stole hned pět stížností, podle kterých vnitrostranické hlasování porušuje ústavu. Není ale jasné, kdy se k nim vyjádří soud.
Podobnou otázku ale řešil i v roce 2013. SPD si totiž i tehdy nechala od svých členů schválit, jestli do velké koalice půjde. Spolkový ústavní soud tehdy referendum označil za legální. Verdikt zdůvodnil tím, že schválení koaliční smlouvy není záležitostí státu, ale jednotlivých politických stran.
Výrazné změny
Německá vláda zřejmě dozná výrazných změn. Přesun ministerstva financí, které by mohl vést dosavadní hamburský primátor Olaf Scholz, z rukou křesťanských demokratů do rukou sociálních demokratů je považován za jednoznačně největší změnu poměrů v koalici, která Německo vedla už v uplynulém volebním období. Pozorovatelé ho vnímají jako jasný úspěch SPD, a naopak oslabení Merkelové, jejíž CDU resort posledních osm let vedla.
Křesťanští demokraté sice získají ministerstvo hospodářství, to se ale svým významem resortu financí zdaleka nevyrovná. Vést by ho měl dosavadní šéf kancléřství a úřadující ministr financí Peter Altmaier. Z dalších úřadů si CDU udrží například ministerstvo obrany nebo resort zdravotnictví.
Merkelová se už dříve nechala slyšet, že chce, aby polovina postů za její stranu byla obsazena ženami. Dobré šance na udržení ve vládě i díky tomu má ministryně obrany Ursula von der Leyenová.
Očekává se, že do kabinetu nově vstoupí sárská ministerská předsedkyně Annegret Krampová-Karrenbauerová, která je pro budoucnost považována za možnou nástupkyni Merkelové na čele vlády.
Spokojení sociální demokraté
Další tváří ve vládě by měl být končící bavorský premiér Horst Seehofer, který má vést ministerstvo vnitra. Jeho Křesťanskosociální unie (CSU) si má udržet resorty dopravy a rozvojové pomoci.
Nejspokojenější mohou být podle pozorovatelů sociální demokraté, kteří vedle financí povedou i silné resorty zahraničí a práce a sociálních věcí. V čele diplomacie zřejmě stane předseda SPD Martin Schulz, a to navzdory tomu, že v minulosti jasně vyloučil, že by vstoupil do vlády pod Merkelovou.
Podle listu Süddeutsche Zeitung navíc Schulz, který počítá s tím, že nejméně polovina postů za SPD připadne ženám, odejde z čela sociální demokracie, kde by ho měla nahradit šéfka poslanců Andrea Nahlesová.
Stranické změny tak připomínají rošádu z loňského ledna, kdy se tehdejší šéf SPD Sigmar Gabriel stal ministrem zahraničí a zároveň se vzdal předsednictví strany. Jestli bude Gabriel, který si přál zůstat v čele německé diplomacie, v nové vládě zastávat nějaký post, zatím není jasné.
