Těsné volby v Německu: karty rozdané tím nejkomplikovanějším způsobem a dvě koalice ve hře

Prvotní výsledky parlamentních voleb v Německu ukazují, že vyjednávání o sestavení nové koalice bude komplikované a pravděpodobně také dlouhé. Rozdíl mezi dvěma prvními stranami – sociální demokracií (SPD) a konzervativní unií (CDU/CSU) – je totiž velmi těsný. Podle odborníka Jakuba Eberleho jsou „karty rozdané tím nejsložitějším způsobem“, prozatím se tak rýsují dvě možné varianty koalic.

Analýza Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předvolební plakáty lídrů hlavních německých stran

Předvolební plakáty lídrů hlavních německých stran | Zdroj: Reuters

Zatímco tábor sociálních demokratů, vedený dosavadním ministrem financí Olafem Scholzem, po zveřejnění prvotních výsledků slavil, mezi příznivci konzervativní unie panovala o něco ponuřejší nálada. Nespokojenost s výsledkem vyjádřil také kancléřský kandidát CDU/CSU Armin Laschet, pro jeho stranu přitom podle průběžných výsledků volby dopadly lépe, než naznačovaly předvolební průzkumy.

Německé volby vyhráli sociální demokraté vedení Olafem Scholzem, druzí skončili konzervativci

Číst článek

Prvotní výsledky - a také prognózy, které vycházejí z dotazování voličů po odchodu z volebních místností - naznačují velice těsný volební výsledek. Podle odhadu veřejnoprávní stanice ZDF získali sociální demokraté 25,7 procenta hlasů, konzervativní unie CDU/CSU dosáhla na 24,6 procenta. Odhad stanice ARD uvádí obdobný výsledek – 25,2 procenta pro SPD a 24,6 procenta pro CDU/CSU.

Konzervativnímu bloku CDU/CSU odcházející kancléřky Angely Merkelové, který s 33 procenty hlasů v roce 2017 vyhrál parlamentní volby, přitom předvolební průzkumy přisuzovaly jen něco kolem 20 procent hlasů. Podle odborníka na Německo z Ústavu mezinárodních vztahů Jakuba Eberleho je tak jednou z hlavních zpráv  voleb právě silnější výsledek CDU.

„Ukázalo se to, co se dopředu víceméně očekávalo: že není realistické, aby CDU/CSU ve volbách obdržela 21 nebo 22 procent, jak říkaly průzkumy, ale že to bude zhruba na 25 procentech. Voliči se v průzkumech příliš nechtěli hlásit k CDU, protože Armin Laschet byl nepopulární, nakonec to ale straně stejně hodili,“ říká pro iROZHLAS.cz.

Spíš než pro Lascheta totiž voliči hlasovali celkově pro CDU/CSU. Předseda CDU sice není mezi voliči příliš oblíbený, příznivci konzervativní unie si podle Eberleho ale nakonec řekli, že radši hodí hlas jemu, než riskovat levicovou vládu sociálních demokratů, Zelených a postkomunistické strany Die Linke. Právě to byl podle analytiků jeden z možných scénářů povolebního vývoje, prvotní výsledky hlasování ale ukazují, že na levicovou variantu nakonec nedojde.

„SPD ukázala, že podporu má, a dostala se na velmi solidní výsledek. Ostatní strany si plus minus stojí v rámci očekávání, tedy s výjimkou Die Linke, která se do parlamentu možná vůbec nedostane. To je hodně velké zklamání. Další důležitou zprávou tedy je, že výsledky nebudou stačit na utvoření levicové většiny. Pro sociální demokraty to je zásadní, protože to pro ně byl důležitý nástroj do povolebního vyjednávání,“ popisuje Eberle.

Takový vývoj podle něj velmi posiluje především Zelené, kteří podle prognóz skončili třetí, a čtvrté liberální svobodné demokraty (FDP) v čele s Christianem Lindnerem.

Scholz v lepší pozici

Přestože je výsledek mezi prvními dvěma stranami velmi těsný, do povolebních rozhovorů jde výrazně silnější sociální demokracie, než konzervativní unie.

Kdo v čele Německa nahradí Angelu Merkelovou? Šance jsou vyrovnané a miliony Němců nerozhodnuté

Číst článek

„I kdyby Scholz s SPD skončili v opozici, udělali dobrý výsledek. Pokud se tak stane, můžou říct, že se proti nim všichni domluvili. Pro CDU je ale šance, že by s odřenýma ušima mohla vést vládu, spíš poslední záchranou. Navíc za ně bude vyjednávat předseda, který nemá podporu vlastní strany, a voliči ho nechtěli,“ konstatuje na konto Armina Lascheta odborník Ústavu mezinárodních vztahů.

Podle prvních odhadů je ve hře jen málo možností, jak koalici sestavit. Pokračování velké koalice SPD a CDU/CSU považují odborníci včetně Eberleho za nereálné, jsou tu ale dvě jiné možnosti.

První z nich takzvaný „semafor“, kdy by Scholz jako kancléř mohl vést vládu spolu se Zelenými a FDP. Vládu se stejnými dvěma koaličními partnery by ale mohl vést místo Scholze i Laschet z CDU/CSU – této variantě se podle barev jednotlivých stran přezdívá „jamajská koalice“.

Podle experta na Německo ale další vývoj závisí na několika důležitých otázkách včetně té, jestli sociální demokraté mají v rukávu „něco velkého“, co by mohli při vyjednávání nabídnout FDP. Zatím se ale zdá, že spíše nemá.  

„Naopak CDU má hodně věcí, které by mohli nabídnout Zeleným. Pokud ale CDU s Laschetem na čele skončí druzí, myslím, že by předsednictvo Zelených velmi těžko prodávalo členům i voličům, proč šli do vlády s dvěma pravicovými stranami, vedenými krajně neoblíbeným kandidátem,“ vysvětluje další z komplikací budoucího vyjednávání Eberle.

Semafor, nebo Jamajka?

Kdo se stane příštím německým kancléřem a nástupcem Angely Merkelové, která odchází z vrcholné politiky po 16 letech v čele vlády, se tak dá odhadovat jen těžko. I když u jednoho z kandidátů jsou šance přeci jen o něco silnější.

‚Kterýkoliv politik si tu mohl pomoct s kampaní, nestalo se.‘ Německo po záplavách a před volbami

Číst článek

Je to velmi těsné – třeba v případě projekce ARD je rozdíl mezi oběma kandidáty ani ne procento. Pokud to ale dopadne tak, jak ukazují prognózy, a Scholz těsně vyhraje, má šanci stát se kancléřem o něco větší,“ říká expert pro iROZHLAS.cz.

Už teď je ale zřejmé, že povolební rozhovory budou extrémně náročné a pravděpodobně budou trvat velmi dlouho, dosluhující kancléřka Angela Merkelová tak může vydržet v čele Německa až do 17. prosince. Pokud se tak stane, bude nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země, a převezme tak primát od Helmuta Kohla, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998.

Mnohaměsíční čekání na novou vládu ale není v Německu nic nového. Skoro půl roku si Němci počkali na novou koalici i v roce 2017. Po tehdejších parlamentních volbách začala CDU v čele s Merkelovou nejprve vyjednávat o takzvané Jamajce se Zelenými a FDP, v listopadu ale rozhovory zkrachovaly a křesťanští demokraté museli hledat cesty jinde. Nakonec se jim podařilo vyjednat další „velkou koalici“ se sociálními demokraty, kteří původně chtěli odejít do opozice. Povolební jednání se tak protáhla až na začátek roku 2018.

Letos je přitom situace podobně složitá.

„Výsledek, tak jak teď stojí, ukazuje, že koaliční karty jsou rozdané tím nejsložitějším způsobem. Skutečně to je ta nejsložitější a nejotevřenější varianta, jaká může být. Mezi prvními dvěma stranami to je obrovsky těsné a druhá důležitá věc je, že sociální demokraté přišli o možnost nátlakové levicové většiny,“ vysvětluje Eberle.

„Díky souhře těchto okolností to je extrémně otevřené. Podle vyjádření všech předsedů stran si všichni nechávají otevřené možnosti, zatím mi to ale vychází tak, že na 52 procent bude ‚semafor‘. Jiné varianty jsou ze stolu – buď bude semafor, nebo Jamajka,“ dodává.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme