Němci by mohli volit už od 16 let. Ústavní změnu prosazuje prezident i většina německého parlamentu

Němci by měli k volebním urnám chodit už od 16 let. Pravidlo, které zatím platí jen u komunálních a zemských voleb, by teď rád rozšířil i prezident Frank-Walter Steinmeier. A nápad schvaluje i velká část parlamentu, který by kvůli tomu musel přepsat ústavu. Podle podporovatelů změny se tím vyrovná stárnutí populace a politické strany to přiměje k tomu, že začnou brát větší ohledy na mladé lidi.

Od stálého zpravodaje Berlín Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier | Zdroj: Reuters

Steinmeier ve středečním rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung posvětil dva nápady, které v současnosti kolují německým parlamentem. Jeho komise doporučila, aby se jednak snížil minimální věk voličů, ale také aby se prodloužilo funkční období Bundestagu ze čtyř na pět let, aby měla vláda víc času na větší reformy.

Kontroly na českých hranicích Německo nechce, tamní parlament zamítl opoziční návrh

Číst článek

Podle německého prezidenta se k volebním urnám musí přizvat i mladší ročníky, protože demografická křivka je neúprosná. Německá populace stárne a ve volbách budou mít stále větší sílu starší generace, takže politické strany mohou brát ohled spíš na krátkodobá až střednědobá řešení.

Snížením minimálního věku voličů by se tato nerovnost mohla alespoň částečně napravit. Politici by tak mohli začít brát větší ohledy na potřeby mladých. Coby prezident sice Steinmeier na takové rozhodnutí nemá žádný vliv, jeho slovo však má v německé politice svou váhu a může tak podpořit celou diskuzi.

V Německu však nejde o úplnou novinku. Většina německých regionů už si hranici sama snížila a dospívající v nich mohou chodit k zemským a komunálním volbám. Za rok v červnu navíc šestnáctiletí budou v Německu poprvé volit také obsazení Evropského parlamentu.

Podpora opozice

Politická diskuse se tedy točí už jen kolem toho, kdy se mladí lidé přizvou i k volbám do Bundestagu, kde se rozhoduje i o spolkové vládě. Vládní koalice Olafa Scholze to označila za jeden ze svých cílů a v parlamentu může počítat i s pomocí opozice.

Zahraniční politika Německa bude feministická. ‚Roli to bude mít ve válce na Ukrajině,‘ říká zmocněnkyně

Číst článek

Proti snížení věku voličů je zatím pouze velká část Alternativy pro Německo, podle které by mělo voličské právo spojeno s plnoletostí, podobně jako řidičský průkaz. Nejednotná je také konzervativní strana CDU, u ní však nejde o jednotnou linii. Její část totiž jedním ze svých prvních návrhů prosadila snížení věkové hranice pro voliče v Berlíně, někteří konzervativci by tak návrh mohli podpořit i v Bundestagu.

Německý parlament se ale i bez toho připravuje na velkou reformu. Poslanci v březnu odsouhlasili zjednodušení volebního systému a omezení počtu mandátů. S každými volbami totiž jeho obsazení roste, a to kvůli systému, ve kterém se některým stranám dodatečně přidávají křesla.

V důsledku toho je tak současný Bundestag největším demokraticky zvoleným parlamentem na světě – má 736 poslanců, v čem mu konkuruje leda čínské lidové shromáždění nebo britská sněmovna lordů. Příště by se tak měl počet křesel omezit na 630, jinak by hrozilo, že by se poslanci v dalším funkčním období už ani nemuseli vejít do jednoho plenárního sálu.

Václav Jabůrek, har Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme