Německý tisk hodnotí stávku strojvůdců jako střet dvou tvrdohlavců
Pro německý tisk je prvořadým tématem nadcházející stávka strojvůdců, která zastaví železniční dopravu na dny, možná i týdny. Deníky upozorňují, že stávka je více než co jiného střetnutí dvou tvrdohlavců - šéfa odborů a šéfa drah. Americký deník Washington Post rozebírá pozdní snahu americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové zanechat po sobě mezinárodněpolitický odkaz. Podle listu se přitom uchyluje ke stejně spěšným krokům, jaké republikáni kritizovali kdysi u Bushova předchůdce Billa Clintona a šéfky diplomacie Madeleine Albrightové. Německé deníky si všímají americko-afghánských prezidentských rozhovorů v Camp Davidu, ale berou je jako východisko pro úvahy o budoucnosti Afghánistánu. Izraelský deník Jerusalem Post komentuje schůzku šéfa palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse a izraelského premiéra Ehuda Olmerta.
"Americký prezident George Bush na konferenci v Praze před několika měsíci slíbil, že američtí diplomaté všude na světě dostanou nařízení stýkat se a pracovat co nejvíce s tamními disidenty. Zatím se tak nestalo, ale zato se americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová sešla s řádkou arabských autokratů," píše deník Washington Post. Podle listu aktivita americké diplomacie nabírá na intenzitě s tím, jak se blíží konec druhého volebního období Bushovy administrativy.
"Dychtí snad administrativa po spáse a honí diplomatické přeludy? Hlavní americký vyjednavač účastnící se šestistranných rozhovorů o KLDR Christopher Hill je podle všeho přesvědčen, že Severní Korea to tentokrát myslí vážně. Ale není si zcela jist, jestli Kim Čong-il nebude chtít za svůj arzenál více, než jsou Spojené státy ochotné dát. Palestinský prezident Mahmúd Abbás i jeho premiér po vzoru Jásira Arafata veřejně vyhlašují připravenost k dohodě o vzniku dvou států, ale nemluví o Hamásu, který kontroluje pásmo Gazy a který je schopen rozpoutat další boj nejen v Gaze, ale i na Západním břehu Jordánu. Condoleeza Riceová za sebou nechá trvalý odkaz, doufejme. Ale historie učí, že uspěchaná diplomacie poznamenaná koncem mandátu může být stejně jako odvážná i nebezpečná," píše list.
Schůzku Mahmúda Abbáse a Ehuda Olmerta v Jerichu "téměř odříznutém od světa" komentuje krátce izraelský deník Jerusalem Post. List připomíná, že se nejednalo o řešení klíčových otázek jako je status Jeruzaléma, hranice a návrat palestinských uprchlíků. Olmert měl podle listu ke schůzce svůj důvod. "Obával se, že případné usmíření mezi Fatahem a Hamásem by přibrzdilo rodící se diplomatický rozjezd mezi Palestinci a Izraelci. Během schůzky v Jerichu se Olmertovi dostalo od prezidenta palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse ujištění, že Abbás s Hamásem jednat nebude, a to navzdory tlaku v tomto směru," uvádí list s odvoláním na zdroje z Olmertovy kanceláře.
V souvislosti s rozhovory prezidentů USA a Afghánistánu George Bushe a Hamída Karzáího se německé deníky Die Welt a Financial Times Deutschland zamýšlejí nad stavem země pod Hindúkušem a nad tím, co je zapotřebí učinit jako první kroky.
"Potřebuje Afghánistán demokracii?" Ptá se v titulku Die Welt a vzápětí si odpovídá: "Spíše než demokracii potřebují obyvatelé bezpečnost, právní jistoty a šance na dobré vzdělání. Je nutné přesvědčit Afghánce o tom, že jen fungující státní správa, nestranné soudnictví a hustá síť škol jim přinesou kýžený efekt. Fotografie ukazují mladá děvčata, která nic nevědí o světě, ale hodně se toho chtějí naučit. Na to by měl a může Západ sázet. Vzdělání vytváří stát," píše list. Financial Times Deutschland v této souvislosti poznamenávají, že důležitou roli co se budoucnosti Afghánistánu týče sehrávají sousední státy, v nejbližších dnech se má afghánský prezident sejít také s pákistánským kolegou Parvízem Mušarafem, připomíná list.
"Role sousedních států se ráda přehlíží, zejména role Pákistánu. V jeho západních provinciích přiléhajících k Afghánistánu si přitom vybudovali přívrženci Al-Káidy a radikální islamisté základny, kam mohou ustoupit a kde státní moc platí jen na papíře. Odtamtud destabilizují nejen Pákistán, ale podporují i boj Talibanu u sousedů. Údajně i s pomocí jejich starého sponzora - pákistánské tajné služby", píše německé vydání listu Financial Times. O tom, že tuto situaci začaly velmi vážně brát Spojené státy, svědčí podle deníku fakt, že i americký prezidentský kandidát za demokratickou stranu, Barack Obama, známý jako zahraničněpolitická "mírová holubice", mluvil o americké vojenské operaci v regionu bez souhlasu Pákistánu.
V Německu se schyluje k jedné z nejtvrdších stávek. Na dny nebo i týdny se zastaví železniční doprava, do stávky vstupují strojvůdci. Německé deníky přitom upozorňují na dvě věci. Za prvé na osobní prvek nepřátelství šéfa strojvůdcovských odborů Manfreda Schella a šéfa německých drah Hartmuta Mehdorna. Mezi nimi jde prý o otázku, kdo z koho. Druhým prvkem je fakt, jestli tak malý odborový svaz, jaký mají strojvůdci, může mít tak velkou moc.
Der Tagespiegel píše, že navzdory nepohodě a potížím, které stávky způsobí, jsou sympatie většiny obyvatel na straně odborového svazu. "Mnoho lidí totiž má také pocit, že za svůj výkon dostávají málo peněz. Mohou pak vyčítat skupině, která opravdu nemá špičkové výdělky, že využijí silové pozice?" Ptá se deník a dodává: "Drahám se dá vytknout to, že příliš dlouho hrály o čas. Koncern doufal v to, že se počtem malého protivníka podaří srazit na kolena nebo ho zastaví soudy. Když se dráhy konečně odhodlaly k jednání o nabídkách, nebyly strojvůdcovské odbory už k dialogu ochotné. Teď jim jde o princip a o přežití."
Německý Berliner Zeitung vyjadřuje pochopení i odstup. Podle listu jistě není 2500 euro měsíčně za tak zodpovědnou práci žádný plat k jásání. Ale požadavek na jedenatřiceti procentní zvýšení a kratší pracovní týden je hodně silný tabák, který postrádá uměřenost. List pokračuje: "Požadavek strojvůdců se měl dojednat na společném vyjednávání o tarifech. Železniční odbory Transnet a GDBA vyjednaly pro 134 tisíc pracovníků drah 4,5 procentní navýšení a 600 euro jednorázového příplatku. Na tomto základě mohli strojvůdci bojovat o více peněz, ale neměli uvrhnout zemi na týdny do chaosu, aby si zajistili privilegia pro svoji úzkou profesní skupinu," píše list.
Téměř všechny deníky v Chorvatsku se na prvních stranách věnují požáru v blízkosti historicky cenného chorvatského města Dubrovník. Popel a prach. Takový titulek a velká fotografie spálených svahů kopců dominují titulní straně úterního vydání splitského deníku Slobodna Dalmacija. Hasiči ubránili Dubrovník. Tak nadepisuje své zpravodajství z jižního cípu pobřeží deník Vjesnik. Ten píše, že se na hašení požáru podílejí jednotky z celého Chorvatska. Nechtějí nechat Perlu Jadranu napospas plamenům. Situace bude těžká, protože je třeba hasit požár, jaký Dubrovník nepamatuje, na dvou frontách, píše Vjesnik. Naštestí se utišil vítr, který v minulých dnech v nárazech dosahoval rychlosti až 120 kilonmetrů za hodinu. Slobodna Dalmacija píše o tom, že premiér Ivo Sanader navrhuje zřídit v Chorvatsku centrum pro protipožární akce v jihovýchodní Evropě. Lesní požáry mají totiž nadnárodní charakter. Oba ohně ohrožující Dubrovník totiž přeskočily ze sousední Bosny a Hercegoviny.
