Německý ústavní soud může zastavit záchranu eura
Německý ústavní soud v Karlsruhe dnes rozhoduje o tom, zda finanční pomoc pro zadlužené členské země eurozóny není v rozporu s německou ústavou. Stížnost se týká loňského záchranného balíku pro Řecko. Podle žalobců je v rozporu s německým i evropským právem. Zároveň jde o porušení článku 125 Lisabonské smlouvy, podle kterého nelze ručit za závazky jiného člena Unie.
„To, co chci, je záchrana eura,“ říká profesor Thübingenské univerzity a známý euroskeptik Joachim Starbatty. Je jedním ze čtyř, kteří podali u soudu v Karlsruhe žalobu.
„Euro se nezachrání tak, že budete vyhazovat peníze oknem, ale když jednotlivé země správně pochopí své problémy, načas vystoupí z eurozóny, ozdraví svou ekonomiku, pochopí, jak s měnou zacházet, a pak se vrátí. Jedině tak má euro nějakou budoucnost, všechno ostatní je vyhazování peněz do vzduchu."
O stížnosti u německého ústavního soudu v Karlsruhe mluvila zpravodajka ČRo Klára Stejskalová.mp3
Podle žalobců je chování německé vlády porušením práva na vlastnictví. Pomocí Řecku se znehodnocuje euro a tím i vlastnictví německých občanů.
„Jádrem celého procesu je otázka federalismu. Tím, že členové eurozóny vyrovnávají dluhy jiných členů, se stala EU federálním státem,“ tvrdí další ze žalobců profesor Schachtschneider. Jde také o porušení článku 125 Lisabonské smlouvy, podle kterého nelze ručit za závazky jiného člena Unie.
„Takové změny může odsouhlasit jen referendum. To by mělo být výsledkem soudního procesu."
Většina odborníků čeká, že soud žalobcům nevyhoví. Mohl by ale podle právního experta Joachima Wielanda dát větší slovo při schvalování budoucích pomocí německého parlamentu.
Rozhoduje o zásadních otázkách parlament?
„V ústavě stojí, že každý Němec volí parlament a podle ústavního soudu to znamená, že občané mají právo nejen volit, ale také rozhodnout o tom, zda o všech zásadních otázkách rozhoduje jimi zvolený parlament."
To žádá stále větší část německých poslanců, i z vládního tábora. Angela Merkelová si tak nemůže být jistá, zda prosadí návrh zákona umožňující rozšíření pravomocí Evropského fondu finanční stability, na kterém se v červenci dohodli lídři eurozóny.
Státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling nastínil v Ranním interview Radiožurnálu možné dopady rozhodnutí německého soudu
Ústavní soudci v Karlsruhe už jednou spolkovou vládu varovali, že se pohybuje na hraně základního zákona. Bývalý předseda německého ústavního soudu Hans-Jürgen Papier nedávno v rozhovoru pro Radiožurnálu přiznal, že soudci nežijí ve vakuu a vnímají širší kontext svých rozhodnutí.
"Nedokážu si představit, že by se soudci ústavního soudu u takhle výbušné kauzy alespoň trošku nehonilo hlavou, jaké to může mít politické důsledky. Z hlediska práva samozřejmě tyto úvahy nemají žádný význam. Ale samozřejmě, o vnitropolitických, zahraničněpolitických, stejně jako sociálních a ekonomických dopadech, soudci někde v koutku duše uvažují, i když to není bezprostředně relevantní pro samotné rozhodnutí."
Pokud by soud rozhodl, že tato účast je protiústavní, znamenalo by to další vážné potíže pro celý projekt společné evropské měny. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Vojtěcha Bellinga ale není takto radikální verdikt příliš pravděpodobný.
„Půjde to spíše k posílení práva Spolkového sněmu při poskytování takových pomocí do budoucna, podobně jako tomu bylo v případě slavného judikátu tohoto soudu o Lisabonské smlouvě, kdy také prohlásil, že v zásadě je smlouva slučitelná, nicméně je potřebí posílit legitimitu na domácí úrovni,“ domnívá se Belling.
