Německý ústavní soud pozastavil ratifikaci Lisabonské smlouvy, rozpor ale nenašel

Německý ústavní soud dnes pozdržel ratifikační proces Lisabonské smlouvy. Dokument je sice podle soudců slučitelný s německým ústavním pořádkem, vyžaduje ale současně dodatečné přijetí zákona, který dá Spolkovému sněmu a Spolkové radě větší pravomoci.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

němečtí ústavní soudci | Foto: ČTK

Odůvodnění verdiktu má 150 stránek, předsedající soudce Andreas Vosskuhle ho dokázal přesto shrnout do jediné věty.

"Ústava říká ´ano´ Lisabonské smlouvě. Na národní úrovni ale vyžaduje posílení parlamentní odpovědnosti za evropskou integraci," uvedl Vosskuhle.

Ústavní soudci odmítli coby neopodstatněné obavy stěžovatelů, že smlouva příliš omezuje německou suverenitu. Kancléřka Angela Merkelová označila ortel soudců v Karlsruhe za "dobrý den" pro Lisabonskou smlouvu.

Německý parlament přijal dokument velkou většinou, nicméně prezident Horst Höhler čekal se svým podpisem až na verdikt ústavního soudu. Potřebný nový zákon chce německá vládní koalice schválit ještě před volbami do Spolkového sněmu 27. září. Už kvůli tomu dokonce na srpen naplánovala mimořádné zasedání dolní komory parlamentu.

Podpis hlavy státu ještě chybí v Polsku. I český prezident Václav Klaus zatím vyčkává, mimo jiné i na irské referendum, které se má opakovat. Jak dříve řekl Radiožurnálu, má i další zásadní podmínku. "Mezi to patří ústavní stížnost našich senátorů. Já v každém případě počkám, až se uskuteční," uvedl Klaus.

Rozhodnutí německého soudu přivítala Evropská komise. Její předseda José Barroso věří, že soud svým rozhodnutím otevřel cestu k hladkému dokončení ratifikace dokumentu v Německu. Soudní výrok podle něj znovu připomíná důležitost změn obsažených v Lisabonské smlouvě. Ve své reakci nejmenuje Barroso žádný další stát, kde ještě ratifikace smlouvy neskončila, řekl ale, že doufá v dokončení schvalovacího procesu ve všech zemích letos na podzim.

Lisabonská smlouva by měla zavést nová pravidla rozhodování Evropské unie, zčásti nahradit princip rotujícího předsednictví a zeštíhlit Evropskou komisi. V některých oblastech se nebude muset rozhodovat jednomyslně, ale většinově. V některých politikách se do rozhodování budou moci více zapojit národní parlamenty.

K tématu si můžete také přečíst:
Německý ústavní soud oznámí verdikt k Lisabonské smlouvě
Gajdůšková v Radiožurnálu: Pokud prezident do konce září nepodepíše Lisabon, měl by mu parlament odebrat pravomoci
Prezident Klaus chce rozhodnout o Lisabonské smlouvě jako poslední v Unii
Evropa se dohodla na zárukách Irsku kvůli Lisabonské smlouvě
Klaus: Podpis Lisabonské smlouvy má smysl až po přijetí dokumentu Irskem
Irský ministr zahraničí kritizuje českého prezidenta
Senátoři schválili Lisabonskou smlouvu
Sněmovna schválila Lisabonskou smlouvu
Irové v referendu odmítli Lisabonskou smlouvu

Pavel Novák, Jiří Hošek, Martin Hromádka, David Koubek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme