Němečtí politici se přou o rakouský plán omezení migrace. Balkán se přizpůsobuje
Velkou debatu vyvolalo v Německu včerejší prohlášení Rakouska, že letos přijme jen 37 500 migrantů. Švédský premiér Stefan Lövfen také dnes řekl, že pokud Evropská unie nenajde společné řešení otázky migrace, může jí hrozit rozpad.
Některé balkánské země se už rakouskému omezení přizpůsobily, například Slovinsko nebo Makedonie. Ta nově pouští do Evropy jen běžence ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, kteří míří do Německa a Rakouska. Ostatní vrací zpět do Řecka.
Bavorský premiér Horst Seehofer chce, aby horní hranici počtu migrantů stanovilo i Německo. Ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier ale upozornil, že vůbec není jasné, jak chce Rakousko navržená omezení uvést do praxe. Šéf resortu financí Wolfgang Schäuble dává přednost jiné cestě.
„Problém můžeme vyřešit jedině tím, že budeme postupně pomáhat sousedním zemím, aby překonaly své krize. To je ostatně i princip Ženevské konvence. Ale nemůže to dělat samotné Německo,“ konstatoval Schäuble.
O rozdělení břemene mluvil také srbský premiér Aleksandr Vučić. Není podle něj možné, aby veškerou zátěž uprchlické krize nesly Německo, Rakousko, Švédsko a balkánské země. Pomoci by jim prý měl zbytek Evropy.
Rakousko stanovilo strop pro příjem azylantů. Letos jich bude 37 a půl tisíce
Číst článek
Rakousko včera stanovilo strop pro příjem azylantů. Letos jich chce přijmout 37 500, což by znamenalo víc než poloviční pokles oproti loňskému roku.
Vláda kancléře Wernera Faymanna proto plánuje zpřísnit kontroly na jižní hranici země, kudy přichází nejvíc migrantů. Policie zřejmě bude dál pouštět jen ty běžence, kteří požádají o azyl právě v Rakousku nebo v Německu.
Co však bude následovat v případě překročení uvedené meze, zůstává nejasné. K naplnění limitu by mohlo podle některých odhadů dojít už v květnu. Kromě Německa a Švédska patří Rakousko k hlavním cílům migrantů. Loni přijalo 90 tisíc žádostí o azyl.