Ze stovek nakažených tisíce. V Nepálu se rozmáhá horečka dengue, šíření nahrává hlavně růst teplot

První případ nákazy horečkou dengue v Nepálu zaznamenali v roce 2004, dnes je počítají v tisících. Dosud nejkritičtějším byl rok 2017, kdy se počet nakažených vyšplhal na 2111 případů. Čísla za letošek jsou ale alarmující – od května lékaři zaznamenali přes 14 400 případů. Důvodem jsou především rostoucí teploty ve vyšších nadmořských výškách, ale i mohutné monzunové deště, které pro komáry šířící nákazu vytvářejí ideální podmínky.

Káthmándú Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Boj s šířením nákazy horečky dengue v Nepálu | Zdroj: Reuters

Padesátiletá Lilavati Avasthiová si už zvykla na to, že život v odlehlé horské oblasti na západě Nepálu přináší určitá rizika. Povodně a sesuvy půdy se pro ni staly běžným problémem, se kterým se ona a její rodina potýkají. Letos se však musela vyrovnat s dalším nebezpečím – komáry roznášejícími „záhadnou nemoc“.

Na Filipínách vypukla epidemie horečky dengue. Od ledna se nakazilo téměř 150 tisíc lidí

Číst článek

Když letos v září náhle onemocněla, myslela si, že jde o obyčejnou horečku. Nepřikládala tomu proto větší význam. „Šli jsme do nemocnice a ukázalo se, že trpím nemocí dengue,“ říká pro britský server The Guardian.

Lilavati se tak stala jednou z více než 14 tisíc obyvatel Nepálu, kteří se v letošním roce nakazili infekčním onemocněním známým jako „horečka lámající kosti“. Intenzita bolesti doprovázející horečku dengue totiž může nakaženým přinést takové pocity, jako by se jim kosti skutečně lámaly.

Rychlost, s jakou se nebezpečná nemoc v zemi šíří, zaskočila jak tamní odborníky, tak představitele nepálské vlády. Někteří experti navíc varují, že počet nakažených může být ve skutečnosti mnohem větší – hovoří dokonce o 140 tisících nakažených.

Z nížin do hor

Od roku 2004, kdy byla horečka dengue v Nepálu zaznamenána poprvé, se ohniska nákazy většinou udržovala v tropických nížinách na jihu země a v některých městských oblastech. Co do počtu i rozsahu případů nakažených je ale letošní rok zcela ojedinělý – dengue se vyskytla v 67 z celkových 77 nepálských regionů včetně těch, které leží ve vyšších nadmořských výškách.

Nový Zéland schválil nový klimatický zákon. Do roku 2050 chce zredukovat uhlíkové emise na nulu

Číst článek

„Došlo k rychlé geografické expanzi dengue, především z nížin do vyšších oblastí,“ říká hlavní výzkumník Nepálské zdravotnické výzkumné rady Maghnath Dhimal. „V chudých zemích, které nemají robustní zdravotnický systém, hrají klimatické změny velkou roli,“ vysvětluje s odkazem na globální oteplování, které s sebou nese riziko šíření exotických nemocí do míst, kde se dříve nevyskytovaly.

Téměř dva tisíce případů nákazy horečkou dengue se objevilo mimo jiné v nepálském údolí Káthmándú, které leží ve výšce 1400 až 2700 metrů nad mořem. Odtud pochází i Lilavati Avasthiová. Ve vesnici, kde žije, se stala první obyvatelkou, která se horečnou dengue nakazila.

„Opravdu mám obavy z toho, že se nové nemoci, jako je horečka dengue, u nás začínají stávat běžnými. Tato oblast je každým rokem teplejší. Dříve tu bylo jen velmi málo komárů, teď je tu ale jejich výskyt normální,“ popisuje manžel Lilavati.

Přeplněná města

Faktorů, které se podepisují na letošní alarmující situaci, je podle odborníků vícero – růst teplot způsobený globálním oteplováním, silné monzunové deště, ale i stěhování lidí z venkova do už tak zalidněných oblastí.

Přeplněná města nemají na náhlý migrační tlak dostatečně vybudovanou infrastrukturu ani odpadní systémy. Velkým problémem je zejména omezený přístup k tekoucí vodě, kvůli kterému jsou obyvatelé měst nuceni získávat vodu z veřejných studen. Natočenou vodu následně skladují ve kbelících uvnitř domácností, kde se komárům velice dobře daří.

Monzunové deště a záplavy jsou v Nepálu běžné, napomáhají ale šíření nemocí. | Zdroj: Reuters

Nedostatečná infrastruktura a výkyvy počasí tak vytvářejí ideální podmínky pro komáry, kteří horečku dengue šíří napříč populací. Špatný zdravotnický systém pak kritickou situaci jen umocňuje a podle odborníků je problémem také nedostatečná informovanost lidí.

Příznaky dengue jsou totiž velice podobné klasické horečce. „Mnoho lidí si proto jen zajde pro léky do lékárny. V Káthmándú navíc většina lidí chodí do soukromých nemocnic, jejichž údaje nejsou součástí vládních statistik,“ poukazuje odborník na tropické a infekční choroby Basu Dev Pandej na fakt, že počet nakažených může být reálně mnohem vyšší,  než ukazují vládní statistiky.

Masivní epidemie

Pokud jde o počet nakažených horečkou dengue, Nepál má za sebou nejhorší měsíce v historii – vedle statistik to dokládají i svědectví nepálských lékařů, kteří kvůli návalu pacientů museli během letoška řešit řadu vypjatých situací. „Všude na zemi polehávali (nakažení) lidé. Někteří přímo na místě kolabovali,“ popisuje jeden ze zdravotníků Lal Bahadur Waiba.

Nepál po tragické sezoně zpřísnil pravidla. Na Mount Everest pustí jen zkušené horolezce

Číst článek

Lidí podle něj bylo v některých okamžicích tolik, že museli ambulanci otevřít už brzy ráno a postavit na ulici stany, v nichž davy nových pacientů rychle odbavovali. Waiba a třináct jeho kolegů se prý horečkou dengue sami nakazili. „Máte bolesti hlavy, zad a kloubů a trpíte silnou nevolností. Ta bolest je nesnesitelná,“ dokresluje Waiba.

Nepálští odborníci oslovení deníkem The Guardian přitom varují, že situace může být v budoucnu mnohem horší. „Může to být katastrofa,“ říká Basu Dev Pandej.

Přidává se k němu i člen výzkumné zdravotnické rady Maghnath Dhimal, podle kterého je zapotřebí okamžitě spustit program pro zvyšování povědomí o šíření nákazy mezi lidmi. „V budoucnu může dojít k propuknutí velké epidemie. Vzkaz je jasný – musíme začít hned.“

eku Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme