Nepřežil zlověstnou atmosféru v ulicích Káhiry. Po stopách vraždy, kterou i po roce halí tajemství

Je to už rok, co bylo v Egyptě nalezeno zmučené tělo zavražděného italského studenta Giulia Regeniho. Případ, který vyvolal mezinárodní roztržku mezi Itálií a Egyptem, je dodnes zahalen tajemstvím. Podle serveru katarské televize Al-Džazíra ale mnoho stop vede do nejvyšších míst egyptské politiky. "Egypťané věřili, že Regeni je špion. Všechna zjištění ukazují na ministerstvo vnitra," tvrdí investigativní novinář Carlo Bonini.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zavražděný, jehož tělo neslo známky krutého mučení, byl identifikován jako 28letý Ital Giulio Regeni. Na snímku pietní shromáždění v Římě k prvnímu výročí Regeniho smrti. | Zdroj: Reuters

Bylo 3. února 2016, když cestující v malé dodávce objevili v příkopu u dálnice z Káhiry do Alexandrie mrtvolu mladého muže. Zpola svlečené tělo neslo známky krutého mučení. Jen o kousek dál se našla vojenská deka. Ať už zločin spáchal kdokoli, vybral si skutečně podivné místo. Ani ne dva kilometry odtamtud totiž mají základnu egyptské bezpečnostní složky.

Mrtvý byl identifikován jako 28letý Ital Giulio Regeni, který studoval na univerzitě v Cambridge. Z Káhiry zmizel o devět dní dřív, na den přesně na páté výročí revoluce, která svrhla dlouholetého egyptského diktátora Husního Mubáraka.

Od začátku podezřelý případ

V den, kdy Regeni zmizel, byla Káhira plná vojenských hlídek a příslušníků tajných služeb. Lidé se drželi raději doma, aby se vyhnuli náhodnému zatčení tajnou policií. Regeni se ale navzdory zlověstné atmosféře v ulicích cítil jako italský občan dostatečně jistě na to, aby vyrazil ven. Na schůzku s kamarádem už ale nikdy nedorazil.

Případ byl od začátku velmi podezřelý. Regeni u sebe neměl žádné doklady. Popáleniny, zlomeniny a bodné rány dokládaly mučení a pomalou smrt. Obličej oběti byl natolik zohavený, že vlastní matka měla potíže syna identifikovat.

Itálie stáhla velvyslance z Egypta, není spokojená s vyšetřováním smrti studenta

Číst článek

Přesto egyptské úřady zjevně neměly pochyby o totožnosti mrtvého, když po nálezu oznámili italskému velvyslanci, že našli Regeniho tělo. Jak by si ale mohli být jistí ještě předtím, než ho mohl někdo ze známých identifikovat? ptá se Al-Džazíra. I tohle byla jedna z otázek, které se policie snažila vyhnout.

Nechuť egyptských úřadů spolupracovat při vyšetřování a řada nevěrohodných historek tamní policie o dopravní nehodě či drogových dealerech vedla k diplomatické roztržce s Itálií, kterou se dodnes nepodařilo urovnat.

Student, nebo špion?

Italský investigativní novinář listu La Repubblica Carlo Bonini nepochybuje, že za vraždou stála egyptská státní moc. „Po roce je nade vši pochybnost jasné, že se jednalo o státem řízenou vraždu. Egypťané věřili, že Regeni je špion. Všechna zjištění ukazují na ministerstvo vnitra,“ řekl Bonini televizi Al Džazíra.

Káhirské zpravodajské služby zřejmě skutečně věřily, že Regeni pracuje jako zahraniční agent. Jeho výzkum, který se věnoval činnosti egyptských odborů, i jeho časté schůzky s odboráři a s představiteli opozice, kteří už byli pod dohledem tajných služeb, logicky přitáhly pozornost ministerstva vnitra a jeho Národní bezpečnostní agentury.

Jenže Káhira je místem, kde je velká komunita zahraničních studentů. Tisíce výzkumníků a profesorů žijí v hlavním městě Egypta a provádějí tam svůj výzkum. A nikdy se nikomu z nich nic nestalo. Proč by měla chtít egyptská tajná služba unést studenta jedné z nejprestižnějších univerzit na světě, mučit ho sedm dlouhých dní a riskovat vážný diplomatický konflikt s Itálií a Velkou Británií?

„V celém případu je řada nejasností. Brutalita a délka mučení připomínají praktiky mafie, která své oběti vraždila tak, aby byly zároveň varováním pro ostatní,“ říká profesor Massimo Campanini, odborník na islámská studia a egyptskou společnost.

Další podezřelou okolností je naprosté ticho, které kolem případu zachovává Británie. Regeni nebyl jen Ital, ale také student prestižní univerzity v Cambridge. Neochota univerzity plně spolupracovat při vyšetřování je proto zarážející, soudí Al-Džazíra.

Regeniho školitelka doktorka Maha Abdelrahmanová se podle italských vyšetřovatelů vyhýbala výslechům a požadované dokumenty, které měly poodhalit konkrétnější podobu Regeniho výzkumu v Egyptě a jeho kontakty, přišly z Cambridge až po půl roce a byly podle státního zástupce Giuseppeho Pignatoneho nedostatečné.

"365 dní bez Giulia" - pietní akce v centru Říma k prvnímu výročí Regeniho smrti. | Foto: Reuters

Osudný grant?

Regeniho rodina i přátelé opakovaně odmítali tvrzení některých odborníků a médií o tom, že student působil jako agent, nebo že ho cizí zpravodajci mohli využívat bez jeho vědomí. Jeho smrt byla podle nich důsledkem paranoie bezpečnostní složek egyptského vojenského režimu.

Regeni se snažil získat britský grant, který financoval sociální projekty. Grant byl určen pro svaz pouličních prodejců, jehož činnost Regeni studoval jako součást svého postgraduálního výzkumu. Jenže zahraničí financování odborů a občanských spolků je v Egyptě velmi citlivou záležitostí, protože režim se bojí možného financování převratu.

Další stopou je video, nahrané tři týdny před Regeniho zmizením. Je na něm vidět předseda spolku podomních prodejců Mohammed Abdallah, jak naléhá na Regeniho, že peníze potřebuje použít pro soukromé účely. „Nejsou to mé peníze, nemohu je takhle použít, protože jsem akademik,“ odpovídá mu Regeni arabsky.

Video bylo natočené skrytou kamerou, kterou dala Abdallahovi egyptská policie. Abdallah přiznal, že o několik dní dřív Regeniho udal policii. „Bylo mi podezřelé, že má tolik otázek,“ vysvětlil obchodník egyptskému zpravodajskému serveru Shoruk. Podle italského listu Ansamed obchodník dodnes věří, že Regeni byl cizí agent.

Egyptská bezpečností služba přiznala, že se o Regeniho zajímala, ale zároveň tvrdila, že od vyšetřování po třech dnech upustila, protože na studenta nic relevantního nenašla. Italové ale zjistili, že složku si na něj Egypťané vedli už od prosince 2015 a s Abdallahem byli ve spojení ještě dva dny před Regeniho zmizením.

Rozkaz musel přijít z nejvyšších míst

Podle bývalého egyptského důstojníka je ale vyřešení vraždy stále v nedohlednu. „Najdou si nějakého obětního beránka, možná nějakého policejního důstojníka, na kterého svalí vinu a uzavřou případ jednou pro vždy. Nikdy se nedozvíme pravdu, protože ta vede až do prezidentské kanceláře,“ řekl Al-Džazíře plukovník Omar Afifi. Tento bývalý vyšetřovatel egyptského ministerstva vnitra tvrdí, že do případu jsou zapleteny nejvyšší kruhy státní moci.

Konec tištěných médií v Egyptě? Novináře drtí 'katastrofální' ceny státní tiskárny

Číst článek

„Nikdo v Egyptě si nedovolí vztáhnout ruku na cizince, pokud rozkaz nepřijde z nejvyšších míst, jako jsou prezident, náčelník generálního štábu, šéf vojenské rozvědky nebo ministr vnitra. Taková byla politika v naší zemi dlouhých třicet let a taková zůstává i nadále,“ vysvětluje Afifi.

Podle Afifiho se stal Regeni obětí rozbrojů mezi zpravodajskou službou ministerstva vnitra a vojenskou rozvědkou, která ho převzala na přímý rozkaz prezidentské kanceláře. „Nemám pro to důkaz, ale mám informace a věřím svému zdroji. Vše, co mi řekli, se později potvrdilo,“ tvrdí Afifi.

Denně zmizí tři až čtyři lidé

Podle Amnesty International je Regeniho případ symbolem tvrdého potlačování lidských práv, ke kterému v Egyptě dochází. „Míra represe, které jsme svědky, je bezprecedentní. Nelze ji porovnat ani s nejtemnějším obdobím Mubárakova režimu,“ říká zástupce Amnesty International Mohammed Ahmed.

Preventivní zatýkání a násilná „zmizení“ jsou častější po jmenování ministra vnitra Magdy Abdel Ghaffara v březnu 2015. „Od jeho nástupu zmizí denně v Egyptě tři až čtyři lidé. Režim se tak snaží zabránit protestům a shromažďování. Pro lidi si chodí domů nebo do práce, sbírají je i na ulicích,“ říká Ahmed.

Ministerstvo vnitra se soustředí i na novináře a členy neziskových organizací. Brání jim cestovat, nebo jim zabavuje majetek. Stoupá počet politických vězňů. I podle vládních zdrojů je v současné době ve vězení na 36 tisíc politických vězňů, což je dvojnásobný počet než před revolucí v roce 2011. Neziskové organizace ale odhadují, že počet vězňů může dosahovat až 60 tisíc.

Regeniho matka, která pomáhá Amnesty zvýšit povědomí o porušování lidských práv v Egyptě, trvá na tom, že jejich práce ještě nekončí. „Není čas truchlit. Je čas na spravedlnost. Pro Giulia a pro všechny další egyptské Giulie, za které budeme bojovat také,“ řekla Al-Džazíře Paola Regeniová.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Dušan Radovanovič Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme