Nevidomým v Kosovu má pomoct i projekt Člověka v tísni

Žít se zdravotním handicapem vyžaduje velkou vůli a vytrvalost. V Kosovu je to ale ještě o něco těžší. Nevidomý tu má zatím od státu pouze nevelký invalidní důchod. Chybí tu infrastruktura a vůbec celková koncepce péče o handicapované.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

SONS podporuje nevidomé a lidi s těžkými vadami zraku | Foto: Fotobanka Stock.xchng

Kosovo teprve nedávno začalo fungovat jako samostatný stát, a tak se spousta věcí i v oblasti péče o postižené teprve plánuje nebo rozbíhá. Pomoci nevidomým by měl v této malé zemi i dvouletý projekt Člověka v tísni, který financuje Česká rozvojová agentura.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Evy Rajlichové o nevidomých v Kosovu.

„Nejvýraznější zaměření tohoto projektu je hlavně na informační technologie, aby v deseti pobočkách po celém Kosovu informační technologie mohli nevidomí využívat,“ přiblížil Ondřej Nádvorník, koordinátor projektů Člověka v tísni v Moldavsku a na západním Balkáně.

Projekt myslí i na sociální rehabilitaci lidí, kteří o zrak přijdou v pozdějším věku. Asociace nevidomých a slabozrakých v Kosovu eviduje asi 5 tisíc lidí se zrakovým handicapem. Zatím tu je jen jediná speciální škola v Prištině. V současné době se asociace soustředí na prosazení zákona, díky kterému by získali nevidomí v Kosovu lepší postavení.

Měsíční důchod 45 eur

„V tuto chvíli mají nevidomí v Kosovu nárok pouze na invalidní důchod, ten je 45 eur měsíčně. Když se nám podaří zákon zavést do praxe, získali by další výhody. Bez něj to půjde těžko. Nevidomí mají u nás také zdarma lékařskou péči, ale musí si platit třeba jízdné, nemají ani úlevu na spotřebu elektrické energie, i tohle zákon řeší,“ vysvětluje Mexhit Foniqi, výkonný ředitel kosovského sdružení nevidomých a slabozrakých.

Činnost této organizace se podařilo obnovit po válce a její členové přijeli do Česka nabírat zkušenosti. Mezi nimi i její prezident Bujar Kadriu: „Na mě udělal největší dojem propracovaný systém dopravy pro nevidomé. Líbila se mi signalizace na křižovatkách, v tramvajích a v metru. Také obdivuji informační technologie, které tu používáte. Zdá se mi, že váš stát se k nevidomým chová velmi dobře.“

V Kosovu totiž zatím chybí i základní pomůcky. Práce s vodícími psy v jednom z výcvikových středisek oslovila i Habida Hajrediniho, který se v kosovské vládě stará právě o problematiku handicapovaných. „Navštívili jsme tady školu pro výcvik vodicích psů. To se mi hrozně líbilo, V kosovu tohle vůbec neznáme, nikdo tam psa jako pomůcku nepoužívá,“ uzavřel Hajredini.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme