Nevládní organizace upozorňují na zhoršující se podmínky menšin v Evropě
Krize ekonomiky je příčinou vyšší rasové diskriminace v Evropě. Ve své zprávě na to upozorňuje Evropská síť proti rasismu. Etnické a náboženské skupiny čelí podle údajů z jednotlivých zemí útlaku ve všech oblastech života, v zaměstnání, bydlení, školství i politice.
Stínová zpráva o rasismu sleduje období od března 2010 do března 2011. Upozorňuje třeba na bídné pracovní podmínky migrantů, kteří často nedostávají smlouvu, žádné benefity a pracují 12 a více hodin za nedůstojnou mzdu.
„Ta situace je velmi podobná ve všech dalších státech v přístupu ke vzdělání, ke zdravotní péči, k přístupu ke službám, bydlení,“ upozorňuje ředitelka Českého helsinského výboru Markéta Kovaříková.
O situaci v Česku na poli lidských práv mluvil na Radiožurnálu místopředseda Českého helsinského výboru František Valeš
Rasisticky motivované násilí je podle nevládních organizací v Evropě na vzestupu, současně s rostoucím úspěchem krajně pravicových stran a hnutí.
Problém je i v tom, že antidiskriminační právní předpisy se často neuplatňují v praxi. Předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová řekla, že příčinou zvýšení rasismu je hospodářský pokles:
„Celá evropská zpráva dává do souvislosti ekonomickou situaci ve společnostech s narůstajícím napětím a zvyšující se diskriminací a projevy rasismu. Bohužel je to tak, že pokud se společnostem daří lépe, pokud jsou odpovědné sociální politiky, tak se snižují všechny tyto negativní projevy.“
Apel na českou vládu
Český helsinský výbor také upozornil, že v České republice oslabily instituce, které lidská práva prosazují. Situaci cizinců zkomplikovaly také změny cizineckého zákona.
„Náš základní apel směřuje k tomu, aby se vláda a jednotlivé resorty věnovaly otázce rasismu a zejména otázce diskriminace a sociálního vyloučení s takovým důrazem, který je opravdu nutný. Zejména aby přijímala opatření a zabývala se těmi povinnostmi, které pro Českou republiku vyplívají jak z mezinárodních dokumentů, tak z z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva,“ říká místopředseda Českého helsinského výboru František Valeš a pokračuje:
Evropská síť proti rasismu (ENAR) je síť více 700 evropských nevládních organizací bojujících proti rasismu a jiným formám nesnášenlivosti ve všech členských státech EU. Její vytvoření bylo výsledkem Evropského roku boje proti rasismu v roce 1997. ENAR si klade za cíl bojovat proti rasismu, xenofobii, antisemitismu a islamofobii a podporovat rovnost zacházení mezi občany EU a třetích zemí.
„Opatření, která jsou ze strany vlády přijímána, jsou velmi opatrná. Po nástupu současné vlády fakticky žádná přijímána nejsou, ustupuje se od těch opatření, která byla v minulosti připravena.“
Podle Valeše jde například o inkluzi ve vzdělávání, segregaci romských dětí, zvláštní školy, nedostatek řešení problematiky sociálního bydlení, diskriminaci v zaměstnání a další.
O českých problémech s rasismem a dikriminaci mluvila na Radiožurnálu Lucie Husárová
V záplavě jinak ne příliš povzbudivých zjištění je podle zprávy třeba přiznat ministerstvu vnitra body za boj s pravicovým rasismem a potěšitelné je také to, že vzniká víc neformálních a neoficiálních seskupení lidí, kteří se nebojí proti rasismu otevřeně vystupovat.
21. březen je dnem boje proti rasismu. V pasáži pražského paláce Lucerna najdete výstavu proti rasismu, kino uvádí dokument s názvem Poslední let Petra Ginze a celou akci zakončí koncert skupiny handicapovaných hudebníků The Tap Tap Orchestra.
