The New York Times: Vztah s Českem ilustruje, jak Čína ekonomickou silou dosahuje diplomatických cílů

Vývoj kolem sesterské smlouvy mezi Prahou a Pekingem ilustruje způsob, jakým Čína využívá hospodářskou sílu, aby dosáhla svých diplomatických cílů. V rozsáhlém článku to popisuje The New York Times. V titulku se zmiňuje o „porušeném slibu“ dostat do pražské zoo vzácnou pandu. Česko je podle deníku jednou z těch menších zemí, kterým se Peking dvoří nejagresivněji.

Praha/New York Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miloš Zeman, který v pátek zahájil návštěvu Číny, a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se v Pekingu sešli společně se členy svých národních delegací | Zdroj: Reuters

The New York Times se v článku věnuje především událostem, které následovaly poté, co pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) začal usilovat o vyškrtnutí klauzule o uznání jedné Číny ze sesterské smlouvy mezi českou metropolí a čínským hlavním městem.

Peking vypověděl partnerství s Prahou. Čínský velvyslanec vyzval magistrát ke změně přístupu

Číst článek

Připomíná také incident z novoročního setkání primátora s diplomaty, ze kterého Hřib odmítl na výzvu čínského velvyslance vykázat tchajwanského diplomata. Tento incident podle deníku stál na počátku vývoje, „který může napáchat trvalé škody na česko-čínských vztazích“.

Neshody mezi pražskou radnicí a Pekingem podle The New York Times ilustrují, „jak Čína využívá hospodářské moci ve snaze dosáhnout svého v diplomatické oblasti“. Reakcí na Hřibovu politiku byly podle amerického listu „hrozby a akce namířené proti institucím spojeným s městem“.

Změna přišla s Hřibem

Podle amerického listu byla přitom před nástupem Hřiba na pražskou radnici situace v česko-čínských vztazích zcela odlišná. Deník připomíná, že Prahu v roce 2016 navštívil na pozvání „populistického“ prezidenta Miloše Zemana dokonce čínský prezident Si Ťin-pching.

Rektor Univerzity Karlovy Zima jednal s Čínou o finanční podpoře. Smlouvu ale škola nepodepsala

Číst článek

Užší vztahy s Čínou měly podle deníku přinést Česku investice. „Po třech letech se většina (slibovaných) investic neuskutečnila,“ napsal list a připomněl, že ani slibovaná panda se novou atrakcí pražské zoo nestala.

Nejvíce podle The New York Times z úzkých vztahů Česka s Čínou profitovala investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Připomíná v této souvislosti smlouvu, kterou uzavřela před časem Univerzita Karlova s firmou Home Credit ze skupiny PPF. Firma má silné zastoupení i v Číně.

Smlouva, od které univerzita po kritice odstoupila, obsahovala závazek, že se smluvní strany „zavazují zdržet... všeho, co by mohlo poškodit (jejich) dobré jméno a pověst“. Podle listu to prakticky znamenalo zajistit, „aby Čína byla šťastná“.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme