Napětí na venezuelsko-kolumbijské hranici: Maduro vyzval armádu k maximální pohotovosti

Venezuelský prezident Nicolás Maduro vyzval armádu v oblastech u hranice s Kolumbií k maximální pohotovosti. Zdůvodnil to „stupňujícími se prohlášeními“ kolumbijské vlády. Ta tento týden informovala, že na její území krátce vstoupilo asi 30 venezuelských vojáků. Velitel kolumbijské armády také ve středu novinářům řekl, že ve Venezuele je asi tisíc povstalců kolumbijské gerily ELN, tedy téměř polovina jejích členů, včetně nejvyššího velení.

Caracas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Venezuelský prezident Nicolás Maduro (uprostřed) se účastní vojenského cvičení. | Zdroj: Reuters

„Eskalující prohlášení (kolumbijské vlády) může skončit na hranicích vojenskou eskalací ze strany těchto kriminálních kolumbijských sil vůči Venezuele. To celé je součást severoamerického imperialistického plánu,“ citoval ve čtvrtek kolumbijský deník El Tiempo Madurovo středeční prohlášení. Maduro opakovaně obviňuje Spojené státy, že se ho snaží svrhnout.

Další ‚techničtí specialisté‘ podle Moskvy do Venezuely nepojedou. USA přítomnost vojáků kritizovaly

Číst článek

Venezuelsko-kolumbijské vztahy jsou dlouhodobě napjaté. Bogotá je spolu s Washingtonem totiž nejhlasitějším kritikem Madurova režimu a vyvíjí s USA největší diplomatické úsilí v rámci skupiny téměř 60 zemí, které od ledna uznaly za hlavu Venezuely šéfa tamního parlamentu Juana Guaidóa.

Ten složil přísahu jako prozatímní prezident během protivládních demonstrací, poté co parlament kvůli nesvobodným volbám neuznal nový Madurův mandát.

Pohraniční incidenty

Tento týden v úterý oznámilo kolumbijské ministerstvo zahraničí, že asi tři desítky příslušníků venezuelské národní gardy v pondělí překročily hranici a vstoupili na území Kolumbie v oblasti města Cúcuta. Po necelé půlhodině se vojáci vrátili zpět do Venezuely.

Šéf americké diplomacie poblíž Venezuely: Pane Maduro, otevřete hraniční mosty

Číst článek

Nejde o první pohraniční incident - už loni v listopadu venezuelští vojáci podle Kolumbie překročili hranici. Letos se ale ve Venezuele vyhrotila politická krize. Opozice se snaží přesvědčit státní úředníky a hlavně armádu, aby se přidali na její stranu a pomohli v zemi obnovit demokracii. To se ale zatím nedaří a Maduro pokračuje v potlačování opozice i v represích proti vojákům, kteří opozici vyjádří podporu.

Perzekuce opozice

Od minulého týdne například nemají zprávy o svých blízkých příbuzní skupiny vojáků, která otevřeně podpořila Guaidóa 30. dubna, když vyzval armádu k podpoře v konečné fázi svržení Madura. Tento týden Maduro vydal dekret, jímž degradoval a vyhodil z armády několik dalších armádních důstojníků i bývalého šéfa tajné služby Manuela Figueru.

Figuera se minulý týden postavil na stranu opozice a Maduro ho poté z vedení tajné služby odvolal. Od té doby se Figuera skrývá. Ve středu přes opoziční média vyzval další své kolegy z armády, aby pomohli v zemi obnovit demokracii, a uvedl, že „změna režimu je blízko“. Učinil tak den poté, co USA zrušily sankce, které vůči Figuerovi v minulosti zavedly.

Zoufalí pacienti, hlad a rozvoj šarlatánství. ,Venezuela absurditou připomíná Kafkův Proces,‘ říká filmař

Číst článek

„USA zvažují zrušení sankcí vůči všem, kteří budou bránit ústavu a právní stát... Doufám, že i ostatní budou následovat generála Figueru,“ uvedl v úterý americký viceprezident Mike Pence. Washington zavedl v předchozích letech sankce vůči řadě představitelů Madurova režimu kvůli porušování lidských práv a principů demokracie.

Podpora důstojníků

Na straně Madura je stále mnoho Venezuelanů, kteří věří jeho socialistické a protiamerické ideologii. Stojí za ním i většina armádních důstojníků, kteří díky Madurovi a jeho předchůdci Hugovi Chávezovi v zemi získali výsadní postavení. Podporu má Maduro též od Ruska a Číny.

Madurův režim brání i ozbrojení civilisté, takzvané colectivos. Kolumbijský generál Luis Fernando Navarro ve středu řekl místním médiím, že ve Venezuele je asi 1100 kolumbijských povstalců z organizace Vojsko národního osvobození (ELN).

Podle Navarra jsou mezi nimi i nejvyšší velitelé ELN, včetně Gustava Giralda, známého jako Pablito, za jehož dopadení vypsala Bogotá odměnu 1,3 milionu dolarů (asi 30 milionů korun).

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme