V těchto severních územích, která jsou od státu Rivers vzdálena více než 1000 kilometrů, už dospěla situace tak daleko, že některé silnice jsou takřka neprůjezdné či extrémně nebezpečné, jako třeba dálnice mezi hlavním městem Abujou a místním centrem Kadunou.

Národní statistiky jsou důvodem k obavám: Mohammed Adamun, jeden z nejvýše postavených nigerijských policistů, napočítal mezi letošním lednem a březnem 685 únosů, průměrně tedy sedm denně. Většina z nich není bezpečnostním složkám hlášena.

„Nedostatek důvěryhodných statistik tento kriminální fenomén zastiňuje,“ říká bezpečnostní expert z Mezinárodní krizové skupiny (ICG). „Ale množí se nám varovné příznaky, články v časopisech, svědectví obětí... všechny poukazují na zneklidňující nárůst,“ dodává. Podle jeho názoru se také únosci zdají být lépe organizovaní než dřív, působí ve větších skupinách a mají lepší logistiku.

Boj proti Boko Haram

Současný prezident Muhammad Buhari se dostal k moci v roce 2015 díky slibům, že zbaví Nigérii džihádistické skupiny Boko Haram, která pustoší severovýchod země od roku 2009. Vláda vynaložila určité úsilí, takže skupina už neovládá území o velikosti Belgie, jako když byla na vrcholu svého vlivu v letech 2014 a 2015. Nicméně přetrvávající útoky na vesnice a vojenské základny nutí armádu k silné přítomnosti v regionu. Tím pádem je nedostatek profesionálních vojáků v jiných částech země, především ve venkovských oblastech, které jsou takřka ponechány vlastnímu osudu.

Skupiny „banditů“, jak je na severovýchodě nazývají, terorizují venkov, plení vesnice, kradou dobytek, ničí domy a unášejí někdy i skupiny lidí výlučně z finančních důvodů, ne kvůli ideologii. Místní komunity se proto ve snaze zajistit si větší míru bezpečí organizují do nezávislých civilních milicí a jejich činnost financují regionální vlády. Tyto ozbrojené skupiny se však obtížně kontrolují.

Tím, jak roste počet milicí (jen ve státě Zamfara je v nich téměř 10.000 mužů), roste i počet ozbrojených skupin a v zemi kvete obchod se zbraněmi. „Severovýchod se stal útočištěm pro povstalce a bandity,“ říká Sambo Jinaidu, jedna z nejvlivnějších tradičních postav severní Nigérie. „Jsou jako chameleoni, jdou z konfliktu do konfliktu,“ dodává.

Stejně jako na ropném jihu jsou tyto mafiánské skupiny často napojené na „důležité osobnosti v regionu, na politiky,“ říká Jinaidu. Mají totiž podle něj zisk z kriminálních aktivit a z pašování.

Jeden z místních taxikářů tvrdí, že když byl měsíc v zajetí, stát mu vůbec nepomáhal při vyjednávání s únosci. Jeho blízcí nakonec uspořádali velkou sbírku v rámci celé komunity a podařilo se jim shromáždit něco přes 1000 eur (téměř 26 000 Kč), které únosci požadovali.

„Řetězy mi poranily zápěstí, nemůžu si ani natáhnout kalhoty,“ svěřuje se řidič. „Takže pracovat... na to zatím nemá cenu ani pomyslet. Ale mám radost, že jsem alespoň naživu,“ uzavírá.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít