Nizozemští veteráni mise OSN ze Srebrenice dostanou odškodné. Přilepší si o téměř 130 tisíc korun

Nizozemsko zaplatí symbolické odškodné 5000 eur, tedy 129 tisíc korun, svým veteránům mírové mise OSN, kteří v roce 1995 nedokázali zabránit masakru tisíců bosenských Muslimů, dnes Bosňáků, ve Srebrenici. Podle nizozemské vlády se má jednat o „gesto a projev uznání“ za jejich službu v hrůzostrašných podmínkách, uvedla agentura AP.

Haag Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žena truchlí za oběti srebrenického masakru uprostřed dlouhé řady náhrobků v patmátníku Srebrenica-Potočari (archivní foto) | Zdroj: Reuters

Peněžitý dar je součástí vládní reakce na zprávu o zážitcích zhruba 850 nizozemských vojáků sloužících v mírových sborech za války v Bosně. Jejich jednotka měla za úkol střežit muslimskou enklávu Srebrenica v době, kdy ji v červenci 1995 dobyla početně i výzbrojí silnější bosenskosrbská armáda pod velením generála Ratka Mladiče.

Nizozemský stát nese část viny na masakru v Srebrenici, potvrdil nejvyšší soud v Haagu

Číst článek

Výsledkem byl nejhorší masakr na území Evropy od druhé světové války, při němž bosenskosrbské síly zavraždily více než 8000 lidí, z většiny muslimských mužů. Mezinárodní soudní dvůr OSN označil tuto hromadnou vraždu za genocidu.

Zpráva mimo jiné nizozemské vládě doporučila, aby učinila gesto a napravila „nedostatek uznání a ocenění“ vůči nizozemským vojákům, kteří sloužili za mimořádných okolností a „žádalo se po nich téměř nemožné“.

Masakr ve Srebrenici

Srebrenický masakr je zapsán hluboko v nizozemské kolektivní paměti. Vláda bývalého premiéra Wima Koka v roce 2002 podala demisi poté, co vyšetřovací zpráva ostře kritizovala nizozemské představitele za to, že vyslali vojáky do nebezpečné oblasti bez jasného mandátu a výzbroje nutné pro ochranu zhruba 30 tisíc lidí, kteří se ve strachu před bosenskosrbskými jednotkami uchýlili na nizozemskou základnu.

25 let od genocidy ve Srebrenici. ‚Srbové mají dodnes problém připustit si vinu,‘ říká balkanolog

Číst článek

V roce 2019 nizozemský nejvyšší soud rozhodl, že nizozemský stát nese část viny za smrt 350 muslimských mužů zavražděných silami bosenských Srbů.

Konstatoval, že nizozemští vojáci umožnili deportaci mužů z takzvané bezpečné zóny OSN Srebrenica do rukou bosenskosrbských jednotek, ačkoliv jim vážně hrozilo, že budou popraveni.

Ministerstvo obrany ve středečním prohlášení uvedlo, že vojáci nizozemské mírové jednotky byli „po celá léta nespravedlivě vystaveni kritice a negativní mediální pozornosti“.

U některých veteránů a nepřímo i rodinných příslušníků přetrvávají osobní a společenské důsledky nasazení na mírové misi do současnosti, uvedla rovněž ministryně obrany Ank Bijleveldová-Schoutenová v dopisu parlamentu.

Premiér Mark Rutte v projevu u příležitosti loňského 25. výročí srebrenického masakru zdůraznil utrpení bosenských Muslimů, zmínil ale i „muže a ženy nizozemského praporu OSN, kteří se v červenci 1995 cítili bezmocní a dodnes je tyto vzpomínky pronásledují“.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme