Snaží se zmírnit celosvětovou chudobu. Nobelovu pamětní cenu za ekonomii získala podruhé v historii žena

V Královské švédské akademii věd ve Stockholmu byla ve středu oznámena jména letošních laureátů Nobelovy pamětní ceny za ekonomii. Za experimentální přístup ke snížení celosvětové chudoby ji obdrželi Abhijit Banerjee, Esther Duflová a Michael Kremer. Duflová se tak stala druhou ženou, a zároveň nejmladším člověkem, který cenu za ekonomii dostal.

Stockholm (Aktualizováno: 12:29 14. 10. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zleva: Abhijit Banerjee, Esther Duflo a Michael Kremer | Foto: Niklas Elmehed | Zdroj: NobelPrize.org

„Výzkum letošních laureátů nám umožnil lépe bojovat s celosvětovou chudobou. Během pouhých dvou desetiletí jejich experimentální přístup ovlivnil vývoj ekonomie, která je v současnosti vzkvétajícím výzkumným oborem,“ píše se na webu Nobelprize.org.

This year’s Laureates have introduced a new approach to obtaining reliable answers about the best ways to fight global poverty. It divides this issue into smaller, more manageable questions – for example, the most effective interventions for improving child health.

#NobelPrize

11:50 – 14. 10. 2019

1082 1991

Chudoba je i nadále jedním z nejpalčivějších problémů lidstva. Více než 700 milionů lidí doposud žije jen z velmi nízkých příjmů, a asi pět milionů dětí mladších pěti let každý rok zemře na onemocnění, kterým se dá předcházet nebo je lze snadno léčit. Polovina dětí z celé planety ukončuje školy, aniž by uměly číst, psát nebo počítat.

Převratná myšlenka

Banerjee, Duflová a Kremer přišli s nápadem rozdělit tento problém na několik menších, snáze řešitelných otázek – například jak nejefektivněji zlepšit výsledky vzdělávání nebo dětské zdraví.

Trojice výzkumníků zároveň dokázala, že tyto menší, lépe formulované otázky lze nejsnáze zodpovědět pomocí experimentů prováděných na lidech, kterých se daný problém týká nejvíce.

Počet podvyživených lidí na planetě dramaticky roste. Za dva roky jich podle OSN přibylo 37 milionů

Číst článek

Během 90. let Kremer a jeho kolegové použili experimentální techniku na západě Keni, aby zjistili, jak zlepšit výsledky tamních školáků. Banerjee a Duflová, mnohdy také společně s Kremerem, brzy na to provedli řadu podobných studií, týkajících se dalších problémů v jiných zemích.

„Jejich objev – a objevy těch, kteří je následovali – dramaticky zlepšil naši schopnost bojovat s chudobou v praxi.“

V důsledku jejich výzkumu se například dostává speciálního doučování 5 milionům indických dětí. Dalším příkladem jsou vysoké dotace na podporu prevence v mnoha státech.

Abhijit Banerjee (1961) je profesorem ekonomie na MIT. Esther Duflová se narodila v roce 1972, v současnosti je taktéž profesorkou na MIT. Stala se druhou ženou, a zároveň nejmladším člověkem, který obdržel cenu za ekonomii. Michael Kremer (1964) je profesorem na Harvardově univerzitě.

Nobelova pamětní cena za ekonomii

Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed. Zasloužil se o dohodu s Eritreou

Číst článek

Ocenění se nazývá Nobelova pamětní cena za ekonomii, jelikož nebylo uvedeno v závěti Alfreda Nobela. Uděluje se od roku 1968, přičemž jméno prvního laureáta bylo oznámeno v roce 1969.

Cena je udělována společně s Nobelovými cenami. Výherci obdrží finanční odměnu, diplom a zlatou medaili, na níž je, stejně jako u Nobelových cen, tvář Alfreda Nobela. Celkový design je ale trochu odlišný.

Do roku 2018 bylo oceněno 81 lidí, mezi nimiž byla jediná žena – Elinor Ostromová v roce 2009.

Udělením Nobelovy pamětní ceny za ekonomii byl uzavřen týden, během nějž byla oznámena jména laureátů za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Tereza Matoušová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme