Nobelovu cenu za mír získala Evropská unie. Rozhodnutí bylo jednomyslné
Nobelovu cenu za mír pro rok 2012 získala Evropská unie. V norské metropoli Oslu to oznámil Nobelův výbor, který ocenil roli EU při šíření míru a demokracie v Evropě. Rozhodnutí pětičlenného výboru, který nyní vede generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland, prý bylo tentokrát jednoduché, a proto jednomyslné.
Evropská unie cenu získala za přispění k obnově kontinentu po druhé světové válce, francouzsko-německému usmíření, upevnění demokracie v jihoevropských zemích po pádu autoritativních režimů i stabilizaci a integraci států střední a východní Evropy po zhroucení komunismu v roce 1989.
„Válka mezi Německem a Francií je v současnosti naprosto nemyslitelná,“ řekl předseda výboru. A připomněl, že dříve si každá evropská generace prošla vlastním konfliktem, vrcholem pak byly dvě světové války.
Nobelova komise tak Unii vnímá jako velký mírový projekt, který může sloužit celému světu jako příklad toho, že problémy se dají řešit u vyjednávacího stolu a ne se zbraní v ruce.
Podle předsedy komise Thorbjørna Jaglanda může sloužit i jako inspirace pro země bývalé Jugoslávie.
„Teď se proces usmíření přesouvá na Balkán. Chorvatsko už je blízko členství v EU, Černá Hora zahájila jednání o vstupu a Srbsko má status kandidátské země. A není to přitom tak dlouho, co se lidé v této části Evropy navzájem zabíjeli,“ připomněl Jagland.
Výbor také poznamenal, že EU je uprostřed jedné z nejhorších krizí ve své historii, a proto zasluhuje tento mírový a stabilizační projekt symbolickou podporu. A to v době, kdy je jednota států nalomena kvůli neúměrnému zadlužení řady zemí a mnozí předvídají tomuto společenství brzký rozpad.
Šéf výboru Jagland sice ví, že je rozhodnutí velmi kontroverzní, ale prý doufá, že udělení ceny rozproudí další diskusi.
Cenu za mír na rozdíl od ostatních Nobelových cen neuděluje švédská Akademie věd, ale Nobelův výbor, který je jmenován norským parlamentem.
Samotné Norsko však členem EU není. Jeho občané vstup do Unie v letech 1972 a 1994 v referendu odmítli. Také poslední průzkumy ukazují, že proti vstupu jsou téměř tři čtvrtiny Norů.
O ocenění Evropské unie v předstihu informovala norská státní televize NRK, která se odvolávala na důvěryhodné zdroje. Tajemník Nobelova výboru Geir Lundestad už před několika lety řekl, že by Evropská unie měla cenu za mír brzy získat.
Rozhodnutí Nobelova výboru okomentoval zahraničněpolitický komentátor Milan Slezák, reakce v Bruselu shrnul zpravodaj ČRo při Evropské unii Ondřej Houska
V Oslu se letos sešlo celkem 231 nominací na mírovou cenu. Mezi favority byli kromě EU i kritici ruské autoritářské vlády, osobnosti arabského jara i aktivisté bojující za lidská práva a pomáhající chudým v rozvojových zemích. Nominování byli i někdejší nejmocnější světoví politici.
Nobelovu cenu za mír mohou získat i celé instituce. Od roku 1901 se to podařilo už dvaceti z nich. Mezi těmi nejznámějšími je Červený kříž, který cenu získal celkem třikrát. Dalším byl například Dětský fond OSN – UNICEF, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Lékaři bez hranic, Mezinárodní agentura pro atomovou energii nebo Mezivládní panel pro změny klimatu.
Brusel slaví, Hrad se diví
Podle předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa můžou být na ocenění hrdí všichni Evropané a Evropské unie by si měli vážit. I ocenění prý ukazuje, jak pozitivní je existence EU pro Evropu. Barroso také připomněl, že Unie je největším dárcem humanitární pomoci na světě.
„Musím přiznat, že když jsem se ráno probudil, nečekal jsem, že je přede mnou tak skvělý den,“ prohlásil Barroso. Evropská unie podle něj na kontinent přinesla mír po druhé světové válce, po pádu komunismu se zase zasloužila o sjednocení Evropy rozdělené železnou oponou.
Rozhodnutí ale vyvolalo také kritiku. Podle lídra britských euroskeptiků Unie připravila miliony lidí o práci. Kritici také upozorňují, že Unie je v hluboké krizi kvůli dluhovým problémům některých zemí eurozóny.
Udělení Nobelovy cenu míru EU provázejí potlesk i rozpaky
Číst článek
Mnozí také upozorňují, že mír není v Evropě díky EU, ale naopak EU existuje jen díky míru. A ten je na starém kontinentu především díky americké angažovanosti v Evropě po druhé světové válce.
„Nebýt amerického ochranného deštníku nad západní Evropou, západoevropské národy by se nikdy nemohly oddávat integraci, protože by musely masivně vynakládat prostředky na zbrojení a na obranu před potenciální sovětskou hrozbou,“ připomíná bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska.
V Česku vyvolalo udělení ceny spíš rozporuplné reakce. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg sice řekl, že vyznamenat Unii bylo správné, raději by ale ocenil konkrétní osobnost. Prezident Václav Klaus už na první spekulace o vítězství EU reagoval tím, že to pokládá jen za legraci.
