Noc otevřených muzeí přilákala ve Varšavě sto tisíc návštěvníků
V Krakově, Gdaňsku, Lodži a dalších polských městech lidé hodně ponocovali, ale jen v tom dobrém smyslu. Konala se totiž Noc otevřených muzeí a galerií. Ve Varšavě se před muzei táhly dlouhé fronty, celkem přišlo asi sto tisíc návštěvníků. Mezi ně se s mikrofonem vmísil i náš tamní zpravodaj Martin Dorazín.
Kde jinde začít tuto podivuhodnou noc než v prvním ze všech muzeí, tedy v tom národním. Navíc tady právě otevřeli velkolepou výstavu plakátů, skic a fotografií Alfonse Muchy.
Noc muzeí zahájila primátorka Hanna Gronkiewicz-Waltzová. "Varšava má ráda noční život a často se baví až do bílého rána. V porovnání s jinými metropolemi je to ale pořád málo," prohlásila.
Elegantní varšavské primátorky jsem se zeptal, jak ona stráví tuto noc. Jakmile jsem to řekl, došlo mi, že je to dvojznačná otázka, a tak jsem se rychle opravil: Ve kterém z muzeí budete nocovat? Ale upřímně řečeno, moc jsem to nevylepšil.
"Musím říci, že mám ještě jiné povinnosti. Určitě si prohlédnu výstavu Alfonse Muchy, potom ale musím odjet na Saskou Kepu," odpověděla starostka. Právě v této varšavské čtvrti na pravém břehu Visly totiž odhalili pomník básnířce Agnieszce Osiecké. Že vám její jméno nic neříká? Zeptejte se třeba Marie Rottrové, Maryly Rodowiczové nebo své hudební paměti.
Na pravém břehu Visly se vůbec tuto noc děly zvláštní věci. V průchodech hořely svíce, kolem galerií vášnivě diskutovali umělci, jejich obdivovatelé i odpůrci a zněla podivná hudba. Lidé měli na výběr z 90 muzeí, galerií, divadel a koncertních sálů. Nebylo v lidských silách zvládnout ani jednu desetinu.
Kyvadlovou dopravu bezplatně zajišťovaly autobusy, které jsou samy osobě muzejními exponáty. Jde totiž o kultovní Škody 706 RTO, které se v Polsku vyráběly v československé licenci. Do Varšavy s ní až polských Karpat přijel pan Jan Rogowski. Čtyři sta kilometrů nedělalo "rtóčku" žádný problém.
"Jezdil jsem s tímto autobusem od roku 1973 a musím říci, že to byly kvalitní, spolehlivé a málo poruchové vozy. Mám k nim sentimentální vztah. Vozili jsme s nimi každé dva týdny zájezdy až k moři. Tento autobus jsme koupili v roce 2003 od jednoho sportovního klubu v Prešově. Je to autentická Škoda. Jedeme do Továrny třtiny," říká Jan Rogowski.
Továrna třtiny ale není cukrovar, jak by se mohlo zdát. Je to takové kulturní centrum ve čtvrti Praha. Tato původně zanedbaná část města se teď postupně obnovuje a kultura tady začíná žít. V Továrně třtiny pořádají divadla, výstavy nebo poetické večery, vysvětluje mi druhý řidič, pan Jaroslaw.
Po kávě v prostředí bývalé továrny se vydávám zpět do centra. No a kde jinde ve Varšavě uzavřít tuto zvláštní noc než v muzeu Fryderyka Chopina. Při svících v tomto paláci koncertují mladí klavíristé a i po půl noci je tady nabito. Varšavané svému Chopinovi rozumějí.
