Norsko a USA nabízejí pomoc s ropnou havárií u města Norilsk. Rusko ji zatím nepřijalo
Norsko a USA nabídly Rusku pomoc s likvidací ropné havárie u města Norilsk za polárním kruhem. Ze zásobníku tamní teplárny tam koncem května uniklo 21 tisíc tun ropy, která zamořila okolní vodu a půdu. Tamní úřady tvrdí, že se o tom dozvěděly až dva dny poté. Podle organizace Greenpeace je to jedna z největších havárií v Arktidě.
Ruské ministerstvo zahraničí za nabídky pomoci poděkovalo, zatím je ale nevyužilo. Na místě havárie zasahují záchranáři ruského ministerstva pro mimořádné situace.
Arktický Norilsk čelí ekologické katastrofě. Putin vyhlásil stav nouze, obnova má trvat nejméně 10 let
Číst článek
Agentura AFP v pátek citovala zdroj z ruského ministerstva pro mimořádné události, podle nějž se podařilo šíření ropných látek zastavit a začalo odčerpávání. Zatím se podařilo odklidit přes 700 tun znečištěné vody a paliva.
Ministerstvo zahraničí také informovalo, že do Norilsku teď míří i jeho specialisté z arktické divize pro pátrací a záchranné operace. S sebou mají mimo jiné přivézt vozidla pro pohyb ve sněhu a bažinách.
Likvidaci havárie totiž komplikuje, že uniklé palivo dosáhlo míst, kam nevedou žádné silnice, a pohyb v tundře je pro těžkou techniku složitý.
Nechat palivo shořet
Gubernátor Krasnojarského kraje Alexandr Uss varoval, že se možná bude muset palivo zapálit. Vůči tomu už se ale ohradilo ruské ministerstvo přírodních zdrojů. Podle jeho odhadu se po shoření veškeré vylité ropy do atmosféry uvolní 40 tisíc tun škodlivých látek: oxidy uhlíku a dusíku, oxid siřičitý, uhlovodíky, aldehydy, saze a olovo.
Zapálení paliva ale podporuje společnost NTEK, které patří. Má k tomu prý hlavně jeden důvod, je to nejlevnější způsob, jak se ho zbavit.
Ministerstvo přírodních zdrojů odhaduje, že potrvá minimálně deset let, než se obnoví ekosystém po havárii u města Norilsk.
Příčiny nehody
Ruská generální prokuratura uvedla, že podle předběžných zjištění palivo uniklo z Norilsko-Taymyrské energetické společnosti po odtlakování jedné z nádrží. Stalo se tak kvůli poklesu půdy a betonové základny pod ní.
Společnost je dceřinou firmou Nornikelu, předního světového výrobce niklu a palladia. Podle ní za nehodu může tání permafrostu kvůli mimořádně teplému počasí.
Město Norilsk se 180 tisíci obyvateli leží asi 300 kilometrů za polárním kruhem. V zimě klesají teploty v Norilsku desítky stupňů pod nulu.
Vyčištění oblasti postižené únikem ropného paliva do řeky v polárním městě Norilsk zaplatí firma Nickel. Jeho šéf Vladimir Potanin odhadl náklady na deset miliard rublů, tedy 3,4 miliardy korun.
O havárii
Tisíce tun paliva a maziv unikly minulý pátek 29. května. Do okolní půdy se vsáklo asi 6000 tun paliva. Většina, asi 15 tisíc tun, se ho ale vlila do vody. Ropa zamořila mimo jiné dvě řeky Daldykan a Ambarnaja.
Podle šéfky úřadu pro ochranu přírody Světlany Radionovové jsou znečištěné toky asi 20 kilometrů od místa havárie. Dle odhadů ruské prokuratury ropa zamořila plochu celkem asi 180 tisíc m².
Vedení Krasnojarského kraje ale zareagovalo až o dva dny později. Vláda v Moskvě následně vyhlásila v oblasti stav nouze federálního stupně, které mělo uspíšit likvidaci následků havárie.
Ruský prezident Vladimir Putin veřejně pokáral vysoce postavené hodnostáře, že se o všem dozvěděli příliš pozdě a nedokázali správně reagovat. A nařídil prošetřit možné zamlčování informací o incidentu. Věcí se už zabývá generální prokuratura.
Představitelé Greenpeace mluví o úniku 21 tisíc tun ropy v Rusku jako o jedné z největších ekologických havárií v oblasti Arktidy. Dokonce ho srovnávají s jednou z nejhorších ekologických havárií způsobených člověkem v historii, a to s nehodou amerického tankeru Exxon Valdez u pobřeží Aljašky v roce 1989.
