‚Je to neuvěřitelný nález.‘ Norští archeologové objevili druhou lyži z doby železné, byla ukryta v ledu
Dvě lyže z jednoho páru pocházející z doby železné před 1300 lety se znovu shledaly, a to díky objevu archeologů v ledem pokrytých norských horách. Ti po sedmi letech od objevu první lyže objevili i její původní družku, informoval server Live Science.
V roce 2014 skupina glaciálních archeologů nazvaná Tajemství ledu (Secrets of Ice) našla osamělou lyži v ledovém poli Digervarden v Národním parku Reinheimen v jižním Norsku.
Nález starých lyží na půdě domu v Počátkách zřejmě změní historii lyžování na Vysočině
Číst článek
Navzdory stáří byla lyže v ledu dobře uchovaná včetně původního vázání. V té době to byla jedna ze dvou lyží s dochovaným vázáním, které byly starší než tisíc let.
Tým sledoval ledové pole dalších sedm let a doufal, že tající led odhalí chybějící druhou lyži. Trpělivost se mu vyplatila – letos v září badatelé zahlédli druhou lyži jen pět metrů od místa, kde se našla ta první.
„Nová lyže je ještě lépe zachovaná než první,“ uvedl Lars Pilo, glaciální archeolog a redaktor webové stránky skupiny Tajemství ledu. „Je to neuvěřitelný nález.“
Dostat druhou lyži z doby železné do laboratoře ovšem nebyl jednoduchý úkol. Poté, co satelitní údaje ukázaly značné tání ledu v dané oblasti, vydal se tým na výpravu do hor. Vědci vystoupali po svahu a našli druhou lyži, neměli ale správné nástroje, aby ji bezpečně vyprostili z ledu.
Další postup zmařila podzimní bouře, která celou oblast zasypala přívalem sněhu.
Vědci se na místo vrátili znovu na konci září a tentokrát už byli připraveni: měli sekerky na led, plynové vařiče i materiál na zabalení lyže na zpáteční cestu.
Po tříhodinovém výstupu našli lyži pod třiceticentimetrovou vrstvou sněhu s pomocí GPS lokátoru. Odmést sníh bylo snadné, ale lyže vězela v pevném sevření ledu. Proto musel tým opatrně použít sekáčky na led a vodu ohřátou na vařičích.
Vázání z břízy
Obě lyže jsou starší než z vikinského období, které s datuje do období mezi rokem 793 a 1066. Jsou široké, s vyvýšeným dřevem v místě vázání. Obě jsou také zhruba stejně velké – asi 187 centimetrů dlouhé a 17 centimetrů široké.
Barva obilí prozradila u Řípu mohylu s hrobem dítěte. ‚Jeden z nejunikátnějších nálezů,‘ říká archeolog
Číst článek
Vázání je ze tří zkroucených kousků břízy, koženého pásku a dřevěné západky. Místo pod vázáním nově objevené lyže vypadá, že ho někdo opravoval, což dokazuje, že byly lyže používány, než skončily před 1300 lety v ledu.
Co se stalo s majitelem lyží, jde jen těžko odhadnout. Podle dalších nalezených artefaktů bývala tato horská oblast místem lovu sobů. Několik kamenných mohyl také poukazuje na to, že tudy mohla vést stezka na druhou stranu hor. Majitelem tedy mohl být lovec, poutník nebo obojí. Mohla ho smést lavina nebo se mohl stát obětí jiného neštěstí.
Vyloučená není ani možnost, že nechal lyže sám na místě, když se mu rozbilo vázání.
