Tleskající ochránci, spílající farmáři. Norsko se chystá zakázat chov kožešinových zvířat

Maličcí norci, ještě bezsrstí, kvičí a krčí se na slámě jeden vedle druhého. Tento pohled brzy bude minulostí, neboť v Norsku jsou dny chovu zvířat na kožešinu sečteny, píše agentura AFP. Norská vláda, jíž tleskají ochránci zvířat a spílají farmáři, chce ještě před letními prázdninami prosadit zákon, který bude zakazovat zřízení nových farem pro chov kožešinových zvířat a nařídí odstranění stávajících chovných zařízení do února 2025.

Brumunddal (Norsko) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zákon, který má být odhlasován, připojuje zemi na rostoucí seznam států, podobně jako Británii či Nizozemsko, které chov zakázaly | Foto: Pierre-Henry | Zdroj: Profimedia/AFP

To je těžká rána pro zhruba 200 chovatelů. „Představuje to asi 70 procent mých příjmů,“ zdůrazňuje Kristian Aasen, který chová svých šest tisíc norků u městečka Brumunddal na jihovýchodě země.

„Moje farma bez prodeje kožešin nepřežije,“ zoufá si devětatřicetiletý farmář, který se do chovu pustil v roce 2011. Vedle norků má dvacítku krav, podobně jako pro další chovatele ale pro něj norci představují lukrativní aktivitu.

Kožešinové prokletí

Kolem Aasena jsou desítky železných klecí, kde se samice starají o své potomky, kteří přišli na svět koncem dubna a začátkem května. Nyní se malí norci podobají velkým larvám. Počátkem listopadu se odějí do zimní kožešiny, hnědé, černé nebo šedé, která jim dává jejich krásu, ale je zároveň jejich prokletím, neboť je odsuzuje ke smrti a stažení z kůže.

Maličcí norci, ještě bezsrstí, kvičí a krčí se na slámě jeden vedle druhého | Foto: Pierre-Henry | Zdroj: Profimedia/AFP

Norsko představuje jedno procento světové produkce kožešin norků a lišek. Zákon, který má být odhlasován, připojuje zemi na rostoucí seznam států, podobně jako Británii či Nizozemsko, které chov zakázaly.

„Je to velké vítězství pro ochranu zvířat. Uvědomujeme si, že úcta ke zvířatům může znamenat více než peníze a ekonomické zájmy,“ říká Siri Martinsenová, šéfka organizace Noah, která za zákaz chovu bojuje téměř 30 let. „Je zcela proti přírodě chovat tato zvířata v malých kovových klecích,“ dodává.

Sdružení norských chovatelů kožešinových zvířat chystaný zákaz odsuzuje jako „nelegální a nedemokratický“. „Je to výdělečná aktivita, která není subvencována a která po staletí ekonomicky živí odlehlé kraje,“ říká jeho mluvčí Guri Wormdahlová.

Norsko představuje jedno procento světové produkce kožešin norků a lišek | Foto: Pierre-Henry | Zdroj: Profimedia/AFP

Oslo ovšem nehodlá couvnout. „S chovem kožešinových zvířat v Norsku je konec,“ zdůrazňuje předkladatel zákona Morten Örsal Johansen. Ve své kanceláři v parlamentu poslanec populistické pravice vysvětluje, že roli přijal, aby se ujistil, že toto nyní nevyhnutelné opatření bude realizováno tak, aby chovatele co nejméně poškodilo.

Pěstování konopí

Zákon se bolestně rodil díky kompromisu mezi pravicovou vládou a Liberální stranou Venstre, která z něho počátkem loňského roku učinila jednu z podmínek vstupu do koalice.

V rámci kompenzací vláda plánuje věnovat 500 milionů norských korun (1,3 miliardy korun) na opatření doprovázející zrušení chovů, z čehož 100 milionů norských korun (260 milionů korun) připadne na přeorientování na jinou produkci.

Sdružení chovatelů to považuje za naprosto nedostatečné, podle něj by bylo zapotřebí 2,3 miliardy norských korun (šest miliard korun).

To je těžká rána pro zhruba 200 chovatelů. „Představuje to asi 70 procent mých příjmů,“ zdůrazňuje Kristian Aasen, který chová svých 6 tisíc norků u městečka Brumunddal na jihovýchodě země | Foto: Pierre-Henry | Zdroj: Profimedia/AFP

„Oněch 500 milionů se může zdát hodně, ale jde jen o kompenzaci ztráty zaměstnání. Tady však mizí celá obživa farmářů,“ říká mluvčí sdružení chovatelů kožešinových zvířat Guri Wormdahlová.

Na co se mohou farmáři přeorientovat? „Možnosti jsou mizivé: již dnes máme nadprodukci masa, vyrábí se příliš skopového, vepřového, kuřat a mléka,“ zdůrazňuje Wormdahlová.

„Neumím jako mávnutím kouzelného proutku rozšířit farmu o 40 hektarů a začít dělat něco jiného,“ říká Kristian Aasen, který se obává, že se zadluží.

Nápad jedné poslankyně za liberály nahradit chov zvířat kulturou konopí pro terapeutické účely zanechal farmáře chladnými.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme