Norští žáci se povinně učí o národnostních menšinách od první třídy, říká učitelka základní školy
Norské děti se již od první třídy učí o kultuře sámského domorodého národa, který byl po staletí utlačován. Výuka o diskriminaci Sámů je v norských školách povinnou součástí osnov. Podle učitelky základní školy Monicy Berntsenové je důležité, aby žáci věděli, že oprese se může dít i v jejich vlastní demokratické společnosti. „Je důležité, aby se tento scénář neopakoval s nově příchozími uprchlíky," říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Existuje v Norsku nějaký zákon nebo směrnice, která určuje, jak by se měla učit historie Sámů a diskriminace?
V osnovách jsou tři hlavní předměty, jedna z nich je demokracie. V rámci toho se pokrývá mimo jiné i sámská historie. Kromě toho je to v oficiálních osnovách, takže to všechny školy musí dělat, ať chtějí nebo nechtějí.
Sámský národ a politika ponoršťování
Sámové tradičně obývali oblast označovanou jako Sápmi, která pokrývá sever Norska, Finska, Švédska a část Ruska. V Norsku žije podle odhadů 40 tisíc Samů – nejvíce ze skandinávských zemí. Po staletí se v Norsku sámský národ potýkal s diskriminací. V polovině 19.století byla v Norsku zavedena politika ponoršťování, která cílila na plnou asimilaci (přizpůsobení) Sámů a dalších národnostních menšin do norské majoritní společnosti. Jeden z hlavních nástrojů oprese byly internátní školy, kde stát separoval sámské děti od rodičů, aby zamezil předání sámského jazyka a kultury dalším generacím. Mezi lety 1905 a 1940 jich bylo na severu Norska postaveno zhruba padesát. Nyní mají Sámové status domorodého národa a jsou proto chráněni mezinárodními úmluvami.
Proč je to tohle téma důležité pro vás jako pro učitelku?
Protože si myslím, že je to důležitá součást naší norské historie, která je kritická i pro současnou situaci, kdy máme ve třídách řadu dětí patřících k národnostním menšinám. I přesto, že Sámové mají nyní už status domorodců a mají proto speciální ochranu podle mezinárodních úmluv, tak se z toho, jak se k nim norský stát choval, můžeme leccos naučit.
To je důležité pro zajištění toho, aby se tento scénář neopakoval s nově příchozími uprchlíky ze Sýrie, Afghánistánu, Ukrajiny a dalších zemí. Děti z těchto rodin jsou mimo jiné i v naší škole. Chci, aby moji žáci věděli, že kvalita života, kultura a práva těchto dětí je úplně stejně důležitá jako kvalita života, kultura a práva všech ostatních.
A co na to děti?
Vlastně podobně jako když se bavíme o válce na Ukrajině nebo Sýrii. Myslím, že jim nedochází, že se to děje ve stejné zemi, ze které pochází. I proto si myslím, že je důležité to učit postupně a napříč ročníky, aby si opravdu zvnitřnily, že se tohle může dít i v demokratické zemi.
Jinak 6. února slavíme s dětmi sámský den. V rámci toho mluvíme o tom, proč mají Sámové vlastní den, volby do parlamentu. Někdy se děti oblíkají do tradičních sámských kostýmů.
Když učíte o diskriminaci Sámů, co přesně učíte? Co se dozví děti v 1. 2. a 3. třídě o Sámech?
U těch nejmladších se bavíme o tom, jak se k nim norský stát nechoval férově. Mluvíme s dětmi o tom, co se jim dělo – obzvlášť z perspektivy dětí, do kterých se mohou sami vcítit. Říkáme jim o internátech, do kterých museli docházet, nesměli mluvit svým jazykem, nesměli být se svými rodiči.
Monica Berntsenová
Posledních 12 let působí jako učitelka na Knappskog základní škole, která leží na ostrově Sotra poblíž norského města Bergen. Na prvním stupni vyučuje všechny předměty.
Žáky učíme o respektu a tohle s tím úzce souvisí, jsou to naši spoluobčané a musíme je respektovat, stejně tak jako musí respektovat svoje rodiče nebo mě.
A tohle se učí od první třídy?
Ano, samozřejmě. V sedmdesátých letech byl takový seriál o samském klukovi, který se musel odstěhovat od rodiny a žít v internátu. Chtěl zpět k rodičům a chtěl pást soby (tradiční způsob života sámského národa, pozn. red.). Tak utekl ze školy. Měl konflikt se svojí starší ségrou, která chodila s norským klukem. V tom seriálu se sice mluví sámsky, ale žáci to milují.
To znamená, že už v 70. letech byla diskriminace Sámů tématem, které se objevovalo v pop-kultuře?
Ano, protože byla velká demonstrace Sámů v Altě, kde protestovali proti přehradě. Během 70. let se hodně mluvilo o tom, jak se Norsko chovalo k Sámům, tenhle seriál byl patrně součástí téhle propagandy. Segregované školy už samozřejmě neexistovaly, ale ve školách se o tom ještě neučilo. Každopádně v 70. letech byl nastartovaný nějaký proces postupného společenského uvědomění eugenických praktik.
V 70. letech začala debata o tom, co všechno bylo špatně a jak to spravit. Pak v roce 1990 vznikl první sámský parlament. Tedy téměř po 20 letech, co probíhala společenská debata nad tím, co všechno stát napáchal. Začala jsem učit v roce 1997 a ten rok byly nové osnovy, v rámci kterých se kladl opravdu velký důraz na výuku sámské kultury. V tom stejném roce se vytvořily kompletní sámské školní osnovy.
Vidím, že k výuce využíváte digitální pomůcky.
Ano, máme i hromadu materiálů online na tohle téma. Využíváme online prostředí, ve kterém se děti mohou učit o sámském národním dni historii a tak dál. Děti pak na to téma napíšou text nebo třeba natočí podcast. Také tu máme cvičení, v rámci kterého mají děti reflektovat, jak Sámy žijící na severu Norska poblíž hranice s Ruskem ovlivňuje momentální válka na Ukrajině.
Jak je to teď? Je problematika diskriminace sámské menšiny vyřešena?
Když jste součástí minority, budete se vždy potýkat s problémy, které jsou alespoň z části jiné než ty, se kterými se potýkají členové majority. Myslím, že Norsko pro Sámy udělalo mnohé v tom, že mají vlastní parlament, dbá se na antidiskriminační zákony a výuka o Sámech a diskriminaci je bazální součástí školní výuky. Pro udržení sámského jazyka si děti této menšiny musí povinně brát sámštinu ve škole a v nějakých částech Norska jsou dokonce školy, kde probíhá veškerá výuka v sámštině.
V České republice máme romskou menšinu o téměř 300 tisících obyvatelích. Výuka romské kultury, jazyka a diskriminace není součástí školních osnov. Jak velkou část výuky věnujete sámské menšině?
Těžko říct, ale věnujeme se tomu každý rok. Neučíme to jen skrze historii, ale také v rámci hudební výchovy učíme děti sámské písničky a v rámci hodin vaření je učíme vařit tradiční sámské jídlo. Usilujeme o to, aby děti znaly tuto minoritu, aby byla zachovaná jejich kultura, zkrátka aby jim to nebylo cizí.
Chápu to správně, že každé dítě v Norsku by mělo vědět, kdo jsou Sámové, znát hlavní elementy jejich kultury a chápat, jak se k nim norský stát v minulosti choval?
Ano, tak by to mělo být.
