Norská premiérka uznala porážku. Konzervativce nahradí po volbách středolevicový kabinet
Norsko po osmi letech mění směr. Po pondělních parlamentních volbách míří na čtyři roky od vládnoucí středopravicové koalice ke středolevicovému kabinetu. Stávající premiérka Erna Solbergová z Konzervativní strany Höyre v pondělí po zveřejnění oficiálních předběžných výsledků voleb uznala svou porážku a prohlásila, že její vláda odstoupí. Přesvědčivě zvítězila sociálnědemokratická Dělnická strana.
Podpora více než 26 procent hlasujících voličů by měla podle předběžných propočtů přinést Dělnické straně 48 mandátů. Spolu s mandáty získanými zamýšlenými partnery do vlády - Stranou středu, která skončí třetí, a s pátou Socialistickou levicovou stranou - sahá tato středolevicová koalice na dostatečnou většinu kolem 89 poslanců.
V Oslu definitivně platí omezení počtu elektrických koloběžek. Z ulic jich zmizí dvě třetiny
Číst článek
Předseda Dělnické strany Jonas Gahr Störe již prohlásil středolevý opoziční blok za vítěze voleb. Řekl také, že jeho strana čekala, tvrdě pracovala a nyní se konečně dočkala. Teď podle něj může nastoupit nová vláda, která bude vládou obyčejných lidí.
Erna Solbergová, předsedkyně kabinetu, který zemi vládl posledních osm let, poděkovala koaličním partnerům a pogratulovala vítězi voleb, Dělnické straně.
Prohlásila, že je pyšná na to, co její vláda za dvě volební období dokázala. Norové ale podle ní dali najevo, že si přejí, aby další kabinet vedl někdo jiný.
V novém norském parlamentu také bude podíl žen vyšší než po minulých volbách. Mezi poslanci jich zasedne 47 procent.
Média už před volbami předpovídala, že Solbergová po osmi letech vládnutí ve funkci premiérky skončí. Analytici počítali s tím, že novou vládu bude nejspíš sestavovat právě předseda Dělnické strany Störe.
Ovšem z průzkumů bylo jasné, že bude potřebovat partnery do koalice. Störe dal najevo, že stojí hlavně o Stranou středu a Socialistickou levicovou stranou. Jak ukazují výsledky, nenaplní se náznaky z předvolebních průzkumů, že uvedená trojice nezíská nadpoloviční většinu a bude potřebovat podporu dalších stran.
Povolební vyjednávání
Störe již zahájil vyjednávání o vzniku nové vlády. Uvedl, že už mluvil s předsedy dvou nejpravděpodobnějších koaličních partnerů - Stranou středu a Socialistickou levicovou stranou.
Představitelé obou stran už v úterý uvedli, že je pro ně případná koalice přijatelná, protože jsou si jejich programy blízké. Jednání jsou ale zatím pouze předběžná, Störe počítá, že oficiální rozhovory začnou příští týden.
Ve 169členném parlamentu by měla mít koalice podle agentury AFP 89 křesel. Nová vláda by podle něj mohla vzniknout v říjnu. V případě, že Störe v rozhovorech uspěje, povedou všechny severské země sociální demokraté, připomněl zpravodajský server BBC News.
Klimatické změny a těžba ropy
Podle agentury Reuters budou klíčovým tématem koaličních jednání klimatické změny a s nimi související otázky kolem budoucnosti těžby ropy a zemního plynu v zemi, která v Evropě patří k největším producentům těchto surovin.
Störe již dříve řekl, že se chce zaměřit na snižování emisí oxidu uhličitého v souladu s pařížskou klimatickou dohodou, nikoli ale za cenu ztrát pracovních míst v největším exportním průmyslu země, tedy v produkci ropy a zemního plynu. Případný útlum těžařských aktivit musí být podle Dělnické strany pozvolný; její potenciální koaliční partneři jsou v tomto směru radikálnější.
„Pravděpodobným kompromisem bude omezení průzkumu nových nalezišť, přičemž průzkum bude snazší zastavit v těch, která jsou zatím méně probádaná a rozvinutá,“ řekl agentuře Reuters Baard Lahn z výzkumného střediska Cicero, sídlícího v Oslu.
„Domnívám se, že nová koalice se bude více zabývat otázkami klimatu, protože Mezinárodní agentura pro energii a Mezivládní panel pro změny klimatu ve svých nedávných zprávách zdůraznily naléhavý stav, jemuž nyní svět čelí,“ prohlásila Thina Margrethe Saltvedtová, která pracuje v bance Nordea jako analytička pro udržitelné finance.
Störe jako bohatý politik
Jednašedesátiletý Störe je jedním z nejbohatších politiků v Norsku díky majetku, který zdědil po svém dědečkovi průmyslníkovi. Studoval na prestižní pařížské vysoké škole politických věd Sciences Po a mluví plynně francouzsky.
Kariéru začal jako poradce premiérky Gro Harlem Brundtlandové, v roce 2005 se stal ministrem zahraničí a vedení strany se ujal, když jeho blízký přítel Jens Stoltenberg odešel v roce 2014 z norské politiky do NATO.
