Norský šílený střelec poprvé stane před soudem
Nor Anders Behring Breivik, který se přiznal ke spáchání pátečního masakru na ostrově u Osla a k bombovému atentátu v norské metropoli, stane před soudcem. Dnes se ale bude rozhodovat jen o jeho umístění do vyšetřovací vazby.
O výsledku jednání nikdo nepochybuje. Velkou neznámou ale zůstává, zda slyšení bude veřejné. Do norských soudních místností většinou novináři přístup nemají. Ale záleží jen na rozhodnutí soudce. Existuje mnoho argumentů pro i proti.
Spolupracovník ze serveru norge.cz Yngvar Brenna a mluvčí BIS Jan Šubrt ve Světě o osmé.
Střelec se pravděpodobně snaží získat publicitu a bude chtít prostřednictvím novinářů šířit své názory do celého světa. Na druhou stranu podle expertů je lepší, o podobných kauzách informovat co nejotevřeněji, aby se všichni lidé dozvěděli pravdu a mohli si utvořit vlastní úsudek.
Pro extremisty je pak mnohem složitější překrucovat skutečnost k obrazu svému. Anders Behring Breivik se k činu přiznal a vypověděl, že útočil sám. Nepřiznal se ale ke spáchání zločinu. Policie nicméně skutečnost, že byl pachatel jen jeden, nadále vyšetřuje.
„Ještě je potřeba toho hodně vyšetřit. Zejména zajistit co nejvíce věcí pachatele, které by posloužily k dokreslení celého činu,“ řekl spolupracovník ze serveru norge.cz Yngvar Brenna. Podle Breivikova právníka byla motivem činu snaha změnit norskou společnost. Trest, který Breivikovi za oba násilné činy hrozí, je podle norského práva maximálně 21 let vězení.
Norsko sice nepožádalo žádnou další zemi o nějaké zvláštní vyšetřování, protože střelec s největší pravděpodobností jednal sám. Ale přímo do Norska dorazil specialista z Londýna. Ten se má především podělit o zkušenosti z podobných případů. Londýn byl v minulosti terčem nejen islámských radikálů, ale dlouhá léta byl také v hledáčku irské osvobozenecké armády, takže má s terorismem bohaté zkušenosti.
Minuta ticha
V době zatčení měl u sebe Breivik ještě dostatek munice, aby mohl pokračovat ve střelbě. Policejní komando tak zabránilo dalšímu krveprolití. Bezpečnostní složky přesto musí čelit ostré kritice, protože na ostrov Utöya dorazily až hodinu po prvním oznámení.
Místní jednotka se na břeh jezera dostala asi 15 minut po prvním telefonátu z ostrova. Jejich loď ale po naložení veškeré výzbroje a lidí byla přetížená a začala se potápět. Museli proto počkat na zásahovou jednotku z Osla. Ta ale jela autem, protože vrtulník měla zaparkovaný příliš daleko.
K dětem prchajícím z ostrova se tak jako první dostali místní obyvatele a turisté z nedalekého kempu. Norsko tak má několik nových hrdinů. Třeba německého turistu, který s pronajatou loďkou vytáhl z vody asi 20 dětí. Jeden místní jich zachránil dokonce 50.
Na břehu se pak zachráněných ujímali další lidé. Jedna z žen místnímu deníku řekla, že napřed se jich děti, které byly v šoku, bály. A pro ní osobně nejsilnější zážitek toho dne byl, když ji jedno z dětí požádalo o obětí.
„Policie se brání tím, že zareagovala nejdřív, jak mohla. Mezi zastřelenými je pak i policista, který ostrov hlídal,“ řekl Yngvar Brenna. Policie totiž oznámila, že na táboře mladých sociálních demokratů měla být policejní hlídka. Není ale jasné, kde se nacházela v době útoku. Obyvatelé Norska dnes v pravé poledne uctí památku obětí minutou ticha.
Norská ministerstva a vládní agentury se teď musí přesunout do náhradních prostor. Minimálně jednu z vícero vládních budov zasažených při bombových útocích v Oslu zřejmě bude nutné strhnout. Kromě této stavby, která je symbolem čtvrti a byla v ní i kancelář premiéra a ministerstvo spravedlnosti, je nejvíc poškozený i blok, ve kterém sídlilo ministerstvo ropného průmyslu a energetiky.
Bezpečnostní opatření byla posílena i v České republice. A to vzhledem k tomu, že zbraně atentátník sháněl v Praze. Nakonec je ale legálně koupil v Norsku. Česká civilní kontrarozvědka je v kontaktu s norskou tajnou službou a je připravena jí poskytnout všechny potřebné informace. „S norskými partnery mluvíme,“ potvrdil mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubrt.
V Česku jsou posíleny hlídky na mezinárodních letištích a v okolí objektů důležitých pro chod státu. Opatření potrvají do doby, než bude vyloučeno, že se na útocích podílel i někdo jiný.
