Nová belgická vláda složila přísahu
Po skoro roce a půl od voleb má Belgie novou federální vládu. Dnes odpoledne složila v královském paláci v Bruselu přísahu věrnosti ústavě a králi Albertovi II. O místa třinácti ministrů a šesti státních tajemníků se podělí obě hlavní jazykové skupiny, tedy Vlámové a frankofonní Valoni. Zítra nová vláda požádá parlament o důvěru.
Nový premiér Elio Di Rupo zítra předstoupí před poslance s programovým prohlášením. Parlament pak bude o důvěře kabinetu hlasovat v sobotu. Už ve čtvrtek ale bude nový premiér zatupovat Belgii na summitu Evropské unie.
Nový belgický kabinet tvoří tři valonské a tři vlámské strany. Je to mnohabarevná vláda, z obou jazykových komunit jsou tam socialisté, liberálové a také křesťanští demokraté. Těm se vlastně podařilo vyšachovat faktického vítěze voleb z loňského léta, kterým byla nacionalistická strana Nová vlámská aliance.
O nové belgické vládě jsme na Rádiu Česko mluvili se zpravodajem ČRo v Belgii Pavlem Novákem.
Strana ve Vlámsku sice získala nejvíc hlasů, ale těžko hledala koaličního partnera, přestože její předseda dostal jako první nabídku sestavovat vládu. Důvodem byly podle komentátorů například radikální názory strany na reformu státního uspořádání, která měla směřovat spíše ke konfederaci než k federativnímu uspořádání, které má Belgie dnes.
I druhý nejúspěšnější politik, valonský socialista a nyní nastupující premiér Elio Di Rupo se pokoušel o sestavení vlády, ale napoprvé neuspěl.
Novou vládu tvoří široká koalice a bude to poprvé po třiceti letech, kdy kabinet povede nikoli Vlám, ale frankofonní premiér, tedy politik z menší jazykové skupiny, které v Belgii jsou.
Belgie vytvořila světový rekord v délce povolebních vyjednávání. Sestavování vlády trvalo 540 dní. Důvodem byly vleklé spory o reformu státoprávního uspořádání. Ty se zúžily na problém financování. Rozvinutější Vlámsko na severu země, které dotuje chudší Valonsko na jihu, chtělo větší část ze společného rozpočtu.
Zdlouhavé bylo také jednání o rozdělení dvojjazyčného volebního a soudního obvodu, který zahrnuje federální region Brusel a přilehlé obce ve Vlámsku.
Poslední zádrhel byl asi před týdnem, kdy se jednalo o škrtech v rozpočtu. Vlámským liberálům se zdály nedostatečné. Ale nakonec se všechny strany dohodly, že je v této situaci opravdu potřeba vládu utvořit.
Novou vládu čekají nepopulární opatření
Spory mezi dvěma hlavními národnostními skupinami, tedy Vlámy a Valony, ustupují nyní do ústraní. Obě strany se na reformě uspořádání státu prakticky dohodly. Daleko důležitější je nyní vyvést zemi z hospodářské recese, která v Belgii akutně hrozí.
Belgie má sedmadevadesátiprocentní veřejný dluh a příští rok chce vláda ušetřit jedenáct miliard eur v rozpočtu. Proto také už předem představila úsporná opatření, jako je třeba zvýšení spotřební daně na alkohol a tabákové výrobky, snížení podpory v nezaměstnanosti. To se nelíbí velké části obyvatelstva.
Socialistický premiér bude muset dělat nepopulární opatření. Proti škrtům protestovaly minulý pátek v Bruselu desítky tisíc lidí. Na zítřek se chystá další demonstrace. Tentokrát do Lutychu. Protestovat budou hlavně oceláři proti vyhasnutí pecí firmy ArcelorMittal.
