Nová maďarská ústava vyvolává kritiku doma i v zahraničí
Nová maďarská ústava, kterou schválila vláda Viktora Orbána, sklízí vlnu kritiky doma i v zahraničí. V Budapešti proti ní demonstrovaly v pondělí desítky tisíc lidí. Akci svolala občanská sdružení a opoziční politické strany kromě extrémní pravice. Bývalý americký velvyslanec v Budapešti Mark Palmer v dnešním vydání opozičního listu Népszabadság varoval, že Orbánova vláda může zapříčinit vyloučení Maďarska z Evropské unie.
Jeden z mluvčích pouličních protestů, předák Maďarského hnutí Solidarita Péter Konya, přirovnal vládu k Titaniku a demonstranty k ledovci, který ji potopí. „Byla to největší demonstrace, která v Maďarsku za uplynulý rok a půl byla, na druhou stranu neměla politické nebo stranické vedení,“ upozornila na Rádiu Česko česká velvyslankyně v Maďarsku Helena Bambasová.
„Byl to soubor různých iniciativ, nevládních organizací, různých skupin. Demonstrující se až úzkostlivě snažili, aby si tuto demonstraci žádná politická strana nepřivlastnila,“ dodala.
Hosty Rádia Česko byli Helena Bambasová, česká velvyslankyně v Maďarsku a Miroslav Mareš, odborník na politický extremismus z Masarykovy univerzity Brno.
Připomněla, že nová ústava byla v Maďarsku přijata loni na jaře a celý podzim probíhal legislativní proces, který vyvrcholil hektickým úsilím v posledních dnech loňského roku, kdy se přijímaly takzvané kardinální zákony. Bambasová upozornila, že už při přijetí byla ústava kritizovaná některými zahraničními představiteli.
„Oficiální česká pozice byla taková, že je suverénním právem Maďarska vpracovat si jakoukoli ústavu, pokud je demokratická a v souladu s principy, které všichni v EU sdílí. Čili samotná ústava je podle našeho názoru demokratická, je možná trochu konzervativní, trochu do minulosti zahleděná, ale je to věc vkusu,“ uvedla.
„Nicméně jsme říkali, že ČR záleží na tom, jak bude vypadat a jak bude aplikován celý ústavní systém. A tady jsme na začátku,“ dodala.
V Maďarsku jsou vidět určité etnické tenze
Podle odborníka na politický extremismus z Masarykovy univerzity, Miroslava Mareše, byla změna maďarské ústavy daná také tím, že ta předchozí platila už velmi dlouhou dobu. „Na druhou stranu to její národovecké zaměření, tedy tlak na autoritářství, na národní zájmy, je možná dán i tím, že Orbánův Fides soupeří s konkurenčním Jobikem o voliče. Zatím ale hlasy Jobiku neodebral, ten je v Maďarsku velmi silný,“ uvedl.
Preambule ústavy zavazuje k obraně ‘intelektuální a duchovní jednoty národa‘. Podle některých pozorovatelů by tato formulace mohla být zdrojem tenzí i proto, že značná část maďarských občanů žije za hranicemi státu a stále se mluví o velkém Maďarsku.
„Na ústavě je často kritizováno ani ne tak to, co v ní je, jako to, jak by mohla být interpretována. A skutečně některé formulace zavdávají do budoucna obavy, že pokud by se jich chytily některé extremistické síly, mohly by být zneužity. Na druhou stranu, pokud se tak nestane, může ústava zůstat v rámci nějakého standardního evropského konstitucionalizmu,“ uvedl.
Připomněl však, že v Maďarsku jsou vidět určité etnické tenze. „Vidíme, že volání po velkém Maďarsku je stále silné a bude možná sílit s blížícím se 100. výročím Trianonské smlouvy. Proto je třeba aplikaci ústavy pozorně sledovat,“ dodal.
EU zatím oficiální analýzu neučinila
Bývalý velvyslanec USA v Budapešti Mark Palmer pro dnešní vydání opozičního listu Népszabadság uvedl, že vláda Viktora Orbána může zapříčinit vyloučení Maďarska z Evropské unie. Minulý týden kritizovala situaci v Maďarsku i ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
Podle Mareše jsou výroky americké diplomacie dostatečně razantní, aby je maďarská vláda brala na vědomí jako vážné.
„Na druhou stranu se týkají amerického hodnocení toho, co by měla dělat EU. Proto bude mnohem zajímavější sledovat dění uvnitř Unie. Europarlament už loni přijal kritické stanovisko k maďarské ústavě. A nyní se ukáže, jak bude EU reagovat, zda tam shledá nějaké závažné problémy. Zatím oficiální analýza ze strany EU učiněna nebyla,“ přiblížil.
