Nová rozpočtová smlouva EU vychází vstříc českým požadavkům
Nová evropská rozpočtová smlouva vychází vstříc většině českých požadavků. Vyplývá to z konečného návrhu smlouvy, který má Radiožurnál k dispozici. Česko bylo proti tomu, aby Brusel schvaloval konkrétní podobu státních rozpočtů členských zemí Unie nebo aby případné vysoké schodky pokutoval nejvyšší evropský soud. Žádný z těchto bodů v textu dokumentu nakonec není.
Smlouva se také nijak nedotýká vnitřního trhu Unie. I tento bod Česko odmítalo.
Dokument zavádí přísnější sankce pro země, které by se nadměrně zadlužovaly. Na rozdíl od minulosti by už také hříšníci neměli mít možnost se trestům snadno vyhnout.
Státy by měly v dobrých časech hospodařit v podstatě s vyrovnanými rozpočty. Nemusí ale tento závazek zapsat do své Ústavy, jak se původně předpokládalo.
Obsah nové rozpočtové smlouvy přiblížil ve Světě o druhé Ondřej Houska ze zahraniční redakce
U zemí se zdravými financemi nebude Evropská komise rozhodovat o konkrétní podobě jejich rozpočtů. Český státní rozpočet by tedy Brusel předem neschvaloval.
Smlouva navíc platí jen pro státy eurozóny. Země s vlastní měnou se k ní můžou přidat s tím, že pro ně začne být účinná až po přijetí eura. Praze tak podle informací Radiožurnálu na smlouvě vadí hlavně posílení role Komise.
O dokumentu teď budou jednat ministři financí členských zemí, následně prezidenti a premiéři. Česká vláda chce o připojení ke smlouvě vypsat referendum. Uskutečnilo by se buď nyní, nebo až při případném vstupu do eurozóny.
Dle ECB je smlouva příliš mírná
Novou smlouvu o šetrném hospodaření už ale kritizovala Evropská centrální banka, která ji považuje za příliš mírnou. Dokument totiž počítá s výjimkami, pokud jde o míru zadlužení.
Na jejich základě státy budou moci mít ještě vyšší schodky v případě „výjimečné situace mimo jejich kontrolu“, tedy například v případě přírodní katastrofy.
Země by pak mohla mít vyšší rozpočtový schodek proto, že bude potřebovat finance na svou obdobu. Vyšší deficit by byl možný také v případě mimořádně silného ekonomického poklesu. Tedy pokud by do Evropy přišla nová, hluboká hospodářská krize.
Evropská centrální banka ale tvrdí, že tyto výjimky je možné interpretovat příliš rozsáhle a že budou zneužity.
Dokument není prvotně cílen na řešení současné dluhové krize, ale má zabránit tomu, aby se opakovala v budoucnu. Současná krize je však i krizí důvěry finančních trhů v eurozónu jako takovou. A eurozóna se touto smlouvou snaží dát trhům najevo, že bude hospodařit odpovědně. Zároveň jí jde o pobídku pro Evropskou centrální banku k masivním nákupům evropských dluhopisů.
