Nová strategie NATO: Experti navrhují rozšířit spolupráci s Ruskem
Sbor expertů Severoatlantické aliance vedený bývalou ministryní zahraničí USA Madeleine Albrightovou zveřejnil svoje vize pro novou strategickou koncepci NATO. Zpráva mimo jiné navrhuje dál rozšířit vztahy s Ruskem. Aliance má zároveň zůstat otevřená novým členům a do budoucna si udržet svůj jaderný arsenál.
„Hlavními hrozbami v nadcházejících deseti letech budou podle expertů raketové útoky, napadení teroristickými skupinami nebo také takzvané kyberútoky. A v neposlední řadě také například přerušování dodávek strategických energetických surovin nebo námořních dopravních tras,“ přiblížil v Ozvěnách dne bruselský zpravodaj ČRo Pavel Novák.
Skupina expertů podle něj také navrhuje, aby se pokračovalo v politice otevřených dveří aliance. Aby mohly přistupovat nové členské země, například z Balkánu nebo v další perspektivě Gruzie a Ukrajina.
Experti NATO zveřejnili návrhy nové strategie. V Ozvěnách dne jsme hovořili s bruselským zpravodajem ČRo Pavlem Novákem a ředitelem Institutu bezpečnostních studií Jiřím Schneidrem.
„Dalším návrhem je budovat lepší vztahy s Ruskem, protože NATO má potvrdit svoji ochotu k tomu budovat euroatlantickou bezpečnost založenou na široké spolupráci s nečlenskými zeměmi a včetně Ruska. To se týká konkrétně i protiraketové obrany,“ dodal.
NATO si má také do budoucna udržet svůj jaderný arsenál. Jakékoli změny v rozmístění nukleárních zbraní, které jsou v Evropě, by mělo být schvalované celou aliancí.
Zpráva identifikuje aktuální rizika
Podle ředitele Pražského institutu bezpečnostních studií Jiřího Schneidra se ve zprávě podařilo identifikovat rizika, o kterých se nejvíce hovoří. „Kromě toho zprávy zdůrazňuje, že NATO je i konzultační mechanismus. Článek 4 Washingtonské smlouvy umožňuje konzultace právě o těch rizicích, o kterých nyní moc nevíme. A také umožňuje debatu o tom, která ta rizika jsou nejdůležitější,“ uvedl v Ozvěnách dne.
Zpravodaj ČRo Pavel Novák a velvyslanec Martin Povejšil ve Světě o druhé Rádia Česko
Vztah Ruska a NATO je podle něj do budoucna jeden z klíčových partnerských vztahů, které NATO má, a zpráva to bere na vědomí. „Vyplývá to z toho, že aliance má mnoho evropských členů a Rusko je důležitým hráčem evropské bezpečnosti,“ dodal.
„Tento raketový štít je především určen k tomu, aby byla Evropa chráněna proti íránskému raketovému či jadernému programu. A v tomto je Rusko s námi na jedné lodi a mělo by se k tomu postavit čelem,“ řekl senátor za ODS Alexandr Vondra.
Co se týče doporučení expertů NATO budovat protiraketovou obranu ve spolupráci s Ruskem, má politickou a technologickou úroveň. „Testem toho, jestli se dá protiraketová obrana budovat v nějakém širším rámci bude to, zda NATO na summitu v Lisabonu bude akceptovat myšlenku budování protiraketové obrany aliance jako celku,“ domnívá se ředitel Institutu bezpečnostních studií, Jiří Schneider.
O nové strategické koncepci Severoatlantické aliance a problémech NATO mluvil na Radiožurnálu senátor za ODS Alexandr Vondra.
Přínosy spolupráce s Ruskem
Jak na Rádiu Česko řekl český velvyslanec při NATO Martin Povejšil, spolupráce s Ruskem na protiraketové obraně probíhala až do roku 2008 v zásadě velmi době dobře a nyní by bylo vhodné na ni navázat.
„Pro ochranu spojeneckého území a obyvatelstva by samozřejmě spolupráce s Ruskem byla přínosná, protože Rusko je tam, kde je, má jakési geografické přednosti, a zároveň je to země, která má své vlastní schopnosti, které pokud by zapojila do budoucího aliančního protiraketového systému, tak by to nepochybně bylo přínosem,“ upozornil velvyslanec a dodal:
„To neznamená ovšem, že by došlo ke spojení všech systémů v jeden celek, a že by Rusko tím pádem mělo přístup ke všem informacím, ke kompletnímu systému velení a řízení Severoatlantické aliance.“
Strategickou koncepci teď zpracuje aparát NATO a generální tajemník a má se schvalovat na summitu Severoatlantické aliance v listopadu v Lisabonu.
Většina neplatičů
Experti také upozorňují, že pouze šest z 26 evropských členů NATO plní své finanční závazky, pokud jde o výdaje na obranu. Odborníci zároveň říkají, že členské země musí tyto náklady zvýšit, pokud má být NATO schopné čelit bezpečnostním rizikům.
„Je to jedno z bolavých míst Aliance. Na jedné straně jsou Spojené státy, Velká Británie a několik málo dalších členů, kteří vydávají dvě nebo více procent HDP. Pak jsou zde ti, kteří se takzvaně vezou jako černí pasažéři. Má-li aliance do budoucna soudržně fungovat, takový rozdíl není možný. Ano, nyní je ekonomická krize, ta ale nebude trvat věčně,“ konstatuje senátor Vondra.
