Nová strategie NATO: Experti navrhují rozšířit spolupráci s Ruskem

Sbor expertů Severoatlantické aliance vedený bývalou ministryní zahraničí USA Madeleine Albrightovou zveřejnil svoje vize pro novou strategickou koncepci NATO. Zpráva mimo jiné navrhuje dál rozšířit vztahy s Ruskem. Aliance má zároveň zůstat otevřená novým členům a do budoucna si udržet svůj jaderný arsenál.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Madeleine Albrightová | Zdroj: ČTK

„Hlavními hrozbami v nadcházejících deseti letech budou podle expertů raketové útoky, napadení teroristickými skupinami nebo také takzvané kyberútoky. A v neposlední řadě také například přerušování dodávek strategických energetických surovin nebo námořních dopravních tras,“ přiblížil v Ozvěnách dne bruselský zpravodaj ČRo Pavel Novák.

Skupina expertů podle něj také navrhuje, aby se pokračovalo v politice otevřených dveří aliance. Aby mohly přistupovat nové členské země, například z Balkánu nebo v další perspektivě Gruzie a Ukrajina.

Přehrát

00:00 / 00:00

Experti NATO zveřejnili návrhy nové strategie. V Ozvěnách dne jsme hovořili s bruselským zpravodajem ČRo Pavlem Novákem a ředitelem Institutu bezpečnostních studií Jiřím Schneidrem.

„Dalším návrhem je budovat lepší vztahy s Ruskem, protože NATO má potvrdit svoji ochotu k tomu budovat euroatlantickou bezpečnost založenou na široké spolupráci s nečlenskými zeměmi a včetně Ruska. To se týká konkrétně i protiraketové obrany,“ dodal.

NATO si má také do budoucna udržet svůj jaderný arsenál. Jakékoli změny v rozmístění nukleárních zbraní, které jsou v Evropě, by mělo být schvalované celou aliancí.

Zpráva identifikuje aktuální rizika

Podle ředitele Pražského institutu bezpečnostních studií Jiřího Schneidra se ve zprávě podařilo identifikovat rizika, o kterých se nejvíce hovoří. „Kromě toho zprávy zdůrazňuje, že NATO je i konzultační mechanismus. Článek 4 Washingtonské smlouvy umožňuje konzultace právě o těch rizicích, o kterých nyní moc nevíme. A také umožňuje debatu o tom, která ta rizika jsou nejdůležitější,“ uvedl v Ozvěnách dne.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zpravodaj ČRo Pavel Novák a velvyslanec Martin Povejšil ve Světě o druhé Rádia Česko

Vztah Ruska a NATO je podle něj do budoucna jeden z klíčových partnerských vztahů, které NATO má, a zpráva to bere na vědomí. „Vyplývá to z toho, že aliance má mnoho evropských členů a Rusko je důležitým hráčem evropské bezpečnosti,“ dodal.

„Tento raketový štít je především určen k tomu, aby byla Evropa chráněna proti íránskému raketovému či jadernému programu. A v tomto je Rusko s námi na jedné lodi a mělo by se k tomu postavit čelem,“ řekl senátor za ODS Alexandr Vondra.

Co se týče doporučení expertů NATO budovat protiraketovou obranu ve spolupráci s Ruskem, má politickou a technologickou úroveň. „Testem toho, jestli se dá protiraketová obrana budovat v nějakém širším rámci bude to, zda NATO na summitu v Lisabonu bude akceptovat myšlenku budování protiraketové obrany aliance jako celku,“ domnívá se ředitel Institutu bezpečnostních studií, Jiří Schneider.

Přehrát

00:00 / 00:00

O nové strategické koncepci Severoatlantické aliance a problémech NATO mluvil na Radiožurnálu senátor za ODS Alexandr Vondra.

Přínosy spolupráce s Ruskem

Jak na Rádiu Česko řekl český velvyslanec při NATO Martin Povejšil, spolupráce s Ruskem na protiraketové obraně probíhala až do roku 2008 v zásadě velmi době dobře a nyní by bylo vhodné na ni navázat.

„Pro ochranu spojeneckého území a obyvatelstva by samozřejmě spolupráce s Ruskem byla přínosná, protože Rusko je tam, kde je, má jakési geografické přednosti, a zároveň je to země, která má své vlastní schopnosti, které pokud by zapojila do budoucího aliančního protiraketového systému, tak by to nepochybně bylo přínosem,“ upozornil velvyslanec a dodal:

„To neznamená ovšem, že by došlo ke spojení všech systémů v jeden celek, a že by Rusko tím pádem mělo přístup ke všem informacím, ke kompletnímu systému velení a řízení Severoatlantické aliance.“

Strategickou koncepci teď zpracuje aparát NATO a generální tajemník a má se schvalovat na summitu Severoatlantické aliance v listopadu v Lisabonu.

Většina neplatičů

Experti také upozorňují, že pouze šest z 26 evropských členů NATO plní své finanční závazky, pokud jde o výdaje na obranu. Odborníci zároveň říkají, že členské země musí tyto náklady zvýšit, pokud má být NATO schopné čelit bezpečnostním rizikům.

„Je to jedno z bolavých míst Aliance. Na jedné straně jsou Spojené státy, Velká Británie a několik málo dalších členů, kteří vydávají dvě nebo více procent HDP. Pak jsou zde ti, kteří se takzvaně vezou jako černí pasažéři. Má-li aliance do budoucna soudržně fungovat, takový rozdíl není možný. Ano, nyní je ekonomická krize, ta ale nebude trvat věčně,“ konstatuje senátor Vondra.

Pavel Novák, Katka Brezovská, Veronika Sedláčková, Jan Richter, Jan Piroch, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme