Novaja gazeta je v Rusku zakázaná. Redakce tak hledá cesty, jak dostat necenzurované informace k lidem
Před bezmála 30 lety jejich vznik spolufinancoval nositel Nobelovy ceny míru, někdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov. Druhý nobelista, Dmitrij Muratov, je vedl jako šéfredaktor až do vynucené likvidace letos na podzim. Noviny Novaja gazeta dnes v Rusku nesmí vycházet. Část novinářů v čele s Muratovem zemi přesto odmítá opustit. Další se ale přesunuli do lotyšské Rigy a tam založili vlastní internetový deník Novaja gazeta Jevropa.
V podstatě jsou to jenom dvě řady stolů s počítači, zasedací místnost a malé studio. Přesněji řečeno, jeden kout v sídle lotyšského vydavatelství Rigas Vilni. Jak ale říká Marija Jepifanovová, ředitelka redakce deníku Novaja gazeta Jevropa, za pomoc lotyšských kolegů jsou moc vděční. Útočiště nezávislým ruským novinářům tu poskytli krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy řada z nich opustila mateřskou redakci v Moskvě.
„Narážíme ale na problém, že web Nové gazety Jevropa je v Rusku zablokovaný. Jedinou možností, jak se na něj dostat, je tak přes VPN připojení. Tedy způsobem obcházejícím blokace. Zdaleka ne všichni lidé je ale umějí používat, takže se samozřejmě nemůže počítat s čísly, jaká mívala v mírových dobách Nová gazeta v Rusku,“ popisuje Jepifanovová.
Jak odhaduje její kolega a šéfredaktor Kirill Martynov, VPN umí používat nanejvýš tak 20 procent ruských uživatelů internetu. Nezávislá ruská média jsou tak nucená hledat alternativní způsoby, jak dostat informace ke svým čtenářům a publiku. Podle Martynova všechny nezávislé redakce musejí rozvíjet rozesílání zpráv po emailu.
„Za uplynulý rok jsme zcela vážně probírali různé scénáře masivního výpadku ruského internetu, kdy e-mail může zůstat jedním z posledních nástrojů, jak si zkrátka zachovat svoje publikum a dostat k lidem informace, protože jde o velmi staré protokoly a budou je blokovat mezi posledními, pokud dojde na úplné odpojení ruského internetu,“ líčí Martynov.
YouTube nezakázali
Stejně jako další nezávislé ruské redakce taky využívají toho, že ještě stále mají Rusové volný přístup k YouTube, na rozdíl od západních sociálních sítí Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Podle Kirilla Martynova se ruský režim prozatím rozhodl nad YouTubem přimhouřit oči.
„Jestli zablokují YouTube, tak nechají miliony lidí bez zábavy a tihle lidé si pak budou klást všelijaké otázky. A to je z jejich pohledu nebezpečné,“ dodává Martynov.
Ruská nezávislá média čelí dalšímu tlaku, cenzurní úřad zablokoval přístup k webu listu Novaja gazeta
Číst článek
Stejně jako mnohá další nezávislá ruská média v exilu uvažují taky o vlastní aplikaci. Velká část jejich úsilí se teď ale upírá k tomu vůbec získat peníze na provoz. V Rize publikovali dvě speciální tištěná vydání a do budoucna by podle ředitelky redakce Marije Jepifanovové rádi spustili týdeník.
Zatím ale publikují na webu. Finančně je podpořila třeba organizace Reportéři bez hranic, společnost Google a přispívají i samotní čtenáři. Ty podle šéfredaktora Kirillla Martynova tvoří dvě velké skupiny.
„Na jedné straně jsou to loajální čtenáři uvnitř Ruska, kteří jen velmi těžce nesli zastavení vydávání novin v Rusku a velmi rychle, hned v prvních dnech naší existence v dubnu, nás začali sledovat. A takových je, myslím, tak 70 procent. Druhou skupinou čtenářů jsou pak lidé, kteří se zajímají o Rusko, ne nutně Rusové, a kteří jsou v Evropě nebo jinde po celém světě,“ říká Martynov.
Dostat se k necenzurovaným a ověřeným informacím z Ruska je totiž čím dál těžší. Všechna nezávislá média v Rusku jsou buď zablokovaná, přerušila svoji činnost, anebo se přesunula do ciziny. Do lotyšské Rigy přesídlila televize Dožď, už od roku 2014 tam působí web Meduza a tamní ruskojazyčnou redakci teď posiluje i třeba Svobodná Evropa.
