Nové svědectví by mohlo přinést obrat do procesu s Demjanjukem

V procesu proti Johnu Demjanjukovi, obviněnému z podílu na vraždě tisíců Židů v nacistickém vyhlazovacím táboře Sobibor, by mohl nastat nový zvrat. Český rozhlas získal exkluzivní svědectví posledního ruského přeživšího vězně koncentračního tábora. Ten naší moskevské zpravodajce potvrdil, že je schopen Demjanjuka identifikovat jako bývalého strážce.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Veterán Rudé armády Alexej Vajcen.

Veterán Rudé armády Alexej Vajcen. | Foto: Lenka Kabrhelová | Zdroj: Český rozhlas

Nikdo ze svědků, kteří v procesu vystupují, zatím obviněného coby dozorce přímo neoznačil. Teď ale v Rusku jeden z posledních přeživších z tábora Sobibor tvrdí, že Demjanjuka v Sobiboru na vlastní oči viděl.

Alexej Vajcen, někdejší voják Rudé armády, to uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas a deník L. A. Times. Jak si Johna Demjanjuka pamatuje? Na to se ho zeptala zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor moskevské zpravodajky ČRo Lenky Kabrhelové s bývalým sobiborským vězněm Alexejem Vajcenem

Toho muže pamatuji

Alexej Vajcen nás vítá ve svém bytě ve městě Rjazaň. 87letý válečný veterán na tom po několika prodělaných infarktech není zdravotně dobře, z příbytku v pátém patře bez výtahu téměř nevychází. Někdejší sportovec a výsadkář s téměř tisícem armádních seskoků na kontě - a mnoha vojenskými odznaky na klopě - reaguje pomalu a špatně slyší. V odpovědích je stručný, ale jasný. Na dobovou fotografii s Johnem Demjanjukem - uveřejněnou v ruských novinách - reaguje okamžitě a říká: "Ano, toho muže si pamatuju."

"Pamatuju si ho, pamatuju si je všechny. Byl to dozorce. Viděl jsem ho, jak odváděl skupinu vězňů do lesa na práci," říká Alexej Vajcen. Víc toho k roli Johna Demjanjuka někdejší vězeň ze Sobiboru podle svých slov říct nemůže.

V tuto chvíli je ale zřejmě poslední pamětník, který mohl dozorce na vlastní oči vidět. Alexej Vajcen se narodil v židovské rodině na západní Ukrajině. Do Sobiboru se dostal v roce 1942 a podle svých slov přežil jen zázrakem:

Útěk ze Sobiboru

"Skončil jsem v oddělení, kde se třídily osobní věci vězňů, které vraždili. Každý den jsme mysleli jen na to, kdy už to peklo skončí. Nedovedli jsme si ani představit, že se to někdy stane. Každý den jsme čekali, kdy nás také zabijí. Žili jsme v trvalém strachu."

Čekání na smrt nakonec ale přeci jen skončilo. Alexej Vajcen se aktivně zapojil do povstání proti nacistickému velení. 13. říjen roku 1943 - začátek vzpoury - jedné ze dvou úspěšných ve vyhlazovacích táborech - označuje dnes za své skutečné datum narození:

"Cítil jsem jen jednu věc, jak z toho pekla utéct co nejrychleji a co nejdál. Plán byl jednoduchý, zabít Němce a uprchnout z tábora. Byl jsem ve skupině Alexandra Pečerského, který povstání zorganizoval. Přežili jsme jen díky němu," dodává starý pán, kterého vzpomínání na traumatické okamžiky zjevně vyčerpává.

Ve válce ztratil celou rodinu. Sobiborem prošli i jeho dva bratři - jeden zemřel v plynové komoře. Druhý uprchl také během povstání, ale později ho zavraždili v Polsku.

Sovětská moc Vajcena uvěznila znovu

Alexej Vajcen o svých zážitcích mluvil léta jen v útržcích. Sám říká, že kvůli tomu, že prožitky z nacistického tábory byly nesdělitelné. Své ale jistě sehrálo i to, že sovětská moc tvrdě trestala všechny vojáky, kteří za války padli do zajetí.

Sám hrdina antifašistického odboje Pečerskij skončil v rukou NKVD a později v lágru. Sovětský režim se navíc otevřeně hlásil k antisemitismu. Poprvé mluvil Vajcen, který strávil 25 let v sovětské armádě, o zkušenosti ze Sobiboru v 60. letech - během procesů s někdejšími ukrajinskými dozorci v Kyjevě a Krasnodaru.

Sobibor | Foto: Bmalina

Ptám se ho, zda podle něj má soud s Johnem Demjanjukem po tolika letech smysl. "Jsem rád, že stojí před soudem. Ale dá se tomu říkat skutečně proces, když odmítá komunikovat se soudcem? Chtěl bych pro něj skutečný soud, ze kterého by se nemohl znovu vykroutit. A je otázka, jestli se mu to nepovede zase."

Šel by tedy k procesu svědčit? "Ne, nemyslím, že by mě potřebovali. Mají proti němu důkazů dost," dodává - zároveň se ale živě zajímá o to, jestli německé státní zastupitelství, které se měl snažit zkontaktovat autor článku o jeho zážitcích v ruských novinách, projevilo o jeho svědectví zájem.

V tuto chvíli je obžaloba proti Johnu Demjanjukovi postavená hlavně na nepřímých důkazech - jedním z nejprůkaznějších dokumentů je služební průkaz pomocníka SS, který obsahuje údaj o převelení sovětského zajatce Demjanjuka do Sobiboru.

Svědka, který by jeho přítomnost ve vyhlazovacím táboře přímo potvrdil, se najít nepodařilo. Pokud by se svědectví Alexeje Vajcena ukázalo jako věrohodné, mohlo by do projednávání případu vnést nový obrat.

Centrum Simona Wiesenthala: Skvělá zpráva

Centrum Simona Wiesenthala v Jeruzalémě, které se zabývá hledáním nacistických zločinců, zprávu Českého rozhlasu o novém svědkovi přivítalo. Šéf centra Efraim Zuroff vysvětlil, co by teď mělo následovat:

"Především se ta zpráva musí ověřit. To se dělá tak, že se svědkovi předloží řada fotografií z daného místa a období, dvanáct, patnáct obrázků nebo podobný počet. Lidí, kteří si myslí, že Demjanjuka poznali, je víc, nikdo to ale neví jistě. Když budeme předpokládat, že ten člověk mluví pravdu, je to skvělá zpráva," řekl Efraim Zuroff.

Článek vražedného řetězu

Obžaloba v procesu s údajným dozorcem ze Sobiboru Johnem Demjanjukem je postavená hlavně na nepřímých důkazech. Ukrajinský rodák není souzen za konkrétní zločin, ale za to, že byl článkem vražedného řetězce. K němu se měl coby sovětský válečný zajatec dobrovolně přidat.

V německé právní historii jde o ojedinělou konstrukci. "I bez prokázání konkrétního zločinu by pouhá účast na průmyslovém vraždění měla být trestná," vypověděl u soudu Thomas Walther z Centrály pro vyšetřování nacistických zločinů v Ludwigsburgu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O svědectvích z koncentračních táborů mluvil v Ozvěnách dne autor cyklu Zapomenuté transporty, filmový dokumentarista L. Přibyl

"Ne, na Demjanjuka si absolutně nevzpomínám. Po čtyřech dnech cesty v páchnoucích dobytčácích jsem měl jiné myšlenky," řekl Českému rozhlasu 88letý Holanďan Jules Schelvis, který peklo Sobiboru přežil.

Obžaloba nedokázala najít žádného svědka, který by Demjanjukovu přítomnost ve vyhlazovacím táboře přímo potvrdil. Hlavním důkazem tak zůstává služební průkaz pomocníka SS, který obsahuje údaj o Demjanjukově převelení do Sobiboru.

Autentické vzpomínky

Alexej Vajcen | Foto: Lenka Kabrhelová

Filmový dokumentarista Lukáš Přibyl, autor cyklu Zapomenuté transporty, který mapoval osudy lidí ve východoevropských koncentračních táborech, v Ozvěnách dne připomněl, že vzpomínky pamětníků jsou většinou autentické, ale mohou být poznamenány dalšími pozdějšími informacemi a prožitky.

"Důvěryhodnost pro soud je jedna věc a důvěryhodnost příběhu jako taková, je věc druhá. Prakticky jsem se nesetkal se svědky, kteří by si vymýšleli, ale samozřejmě jsou informace, které se mění, nebo zapomínají, nebo častým opakováním se nějak zpracovávají," poukázal Lukáš Přibyl.

Mnichovské zastupitelství zřejmě Vajcena vyslechne

Jeden z obhájců Johna Demjanjuka, Günther Maull, agentuře Reuters řekl, že o existenci Alexeje Vajcena už v souvislosti se Sobiborem slyšel v minulosti. Nicméně nevěděl o informacích, které Vajcen řekl v rozhovoru pro Český rozhlas.

Mluvčí státního zastupitelství v Mnichově, které má na starosti obžalobu v případu Demjanjuk, Thomas Steinkraus-Koch oznámil, že z Ruska už skutečně dorazily rusky nebo ukrajinsky psané podklady obsahující zřejmě i Vajcenovu výpověď.

Přehrát

00:00 / 00:00

Stanislav Motl a Jiří Hošek ve večerních Ozvěnách dne.

V současné době se čeká na překlad a poté se důležitost sdělení vyhodnotí. Dá se očekávat, že státní zastupitelství mnichovskému soudu doporučí Vajcena coby svědka pozvat.

Vzhledem ke zdravotnímu stavu Alexeje Vajcena se nabízejí dvě možnosti. První z nich je obrátit se na ruský soud v místě bydliště, nechat Vajcena vyslechnout a jeho výpověď poslat do Mnichova.

Druhá, a mnohem pravděpodobnější varianta, je že by se jeden z mnichovských soudců vydal s tlumočníky do Rjazaně a z tamní soudní budovy by se pomocí telemostu spojil s Mnichovem.

Soudce by si tak mohl udělat představu o důvěryhodnosti Alexeje Vajcena. Takto například postupoval mnichovský soud v nedávném procesu s pachatelem válečného zločinu na italských civilistech Josefem Scheungraberem.

Milan Kopp, Jiří Hošek, Lenka Kabrhelová, Vojtěch Berger, Lukáš Vincourek, Alice Kottová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme